Moc vás všechny prosím, NEPLEŤTE SI komentáře s poradnou a nepokládejte dotazy na různé výrobky, jejich vzájemné interakce apod., beztak je většina těchto dotazů určena pro lékárníky, nikoliv pro lékaře! Ani vaše onemocnění bez hlubších znalostí nemohu řešit, křišťálovou kouli dosud nevlastním. S mailem také neuspějete, poradna je, až do odvolání, uzavřená! RESPEKTUJTE TO PROSÍM!

úterý 30. dubna 2019

Nejlepší doktorka aneb Kdo léčí mě

Je to chlupaté a zdraví to. Co je to? Ano, je to kočka. Přesněji řečeno sousedovic kočka! Toffi je její jméno, asi že je tak sladká, jako Toffifee. 😊 Je vysoce inteligentní a trochu ukecaná.

Tak třeba dnes otevřu okno, chci vyvětrat a slyším: „Ahojda! Můžu k tobě na návštěvu?“ Odpovím jí, samozřejmě po kočičím, to já umím, a čekám. Chvíli to trvá, ale pak přeci jen klapne západka speciálního kočičího vchodu a tahle chlupatá dáma ke mně nakráčí.

Když se nabažím její bohaté srsti, Toffi nečeká na vyzvání a sama skočí na postel, kde jsme spolu naposledy poprvé odpočívali. A není blbá! Pěkně na peřinku, do měkkého. Na to, že si před pár dny hrála s nádhernou myškou s očima jako korálky, raději teď nemyslím.

Pro přátele myší: Toffi jsem důrazně (čti ručně) sdělila, ať nechá myšičku žít. Musela jsem jí několikrát přidržovat, protože myška, to je přeci tak krásná hračka! Ale té myši mi fakt bylo líto. A já doufám, že přežila. Protože na té hlíně pak dlouho ležela a rychle oddychovala. Optimista ve mně říká, myška přežila. Realista (čti pesimista) ve mně tvrdí něco jiného, myšce později Toffi přeci jen udělila eutanazii. Ať tak či onak, byl to tehdy moc hezký den.

Sousedka má tři kočky, všechny mají taková vznešená jména: Toffi, Klerie a Winnie (prostě Winýsek, protože to je benjamínek). Klerie, to je kočka se zvláštními schopnostmi. Dokáže být neviditelná! Protože během doby, co tu bydlím, jsem ji viděla jen párkrát. No a Winnie? To je pořádný puberťák! A tak, jak je to v tomto období typické, odmlouvá a je drzý! Takový sladký byl, když byl malý - to se chodil pomazlit. A teď? Nevychovaný výrostek (čti spratek), co mi občas dá i facku!

Samozřejmě se všechny tři činí a myš na chodbě přede dveřmi není žádná vzácnost. Žijí v domnění, že nás těmi trofejemi potěší. Naposledy jsem měla myš přesně před mými dveřmi - díky Toffi, to nemuselo být! 😊 A to si vemte, že tu kořist kočka musí protáhnout těmi malými dvířky, které v našich vchodových dveřích jsou. Jsou to prostě šikovné kočiny.

Když je někdy člověku ouvej a to chlupaté stvoření přijde, všechno je hned snesitelnější. To předení, prošlapování (a taky slintání), to je přeci něco naprosto nenahraditelné! Kočkomilové vědí. Toffi to tedy u mě zatím nedělá, ale taky se ještě neznáme tak dobře. Zpočátku jsem se kamarádila především s Winýskem.

Kočka je naprosto nenahraditelná. Nejen v posteli (ale no tak, na co to teď myslíte!) Chlupy sice nacházím na všech (ne)myslitelných místech, ale vnímám to jako takový malý milý pozdrav. Není to krásné, najít na oblečení kočičí chlup od Toffi třeba v práci?

Doma jsme mívali vždycky kočky. Když jsem byla malá, spávaly se mnou v posteli. Přesněji řečeno, mourovatý kocour se vždy rozvaloval na celé posteli a někde na krajíčku se krčila Dorka. „Bezdomovce“, černou kočku, jsme měly jen jednou. Ach, to byly časy! Inu, kočičí! 😊

Milá B., taková prkotina, jako myš v tlamičce (čti v hubě), mi rozhodně v lásce ke kočkám nebrání! Protože já se taky ráda dobře najím. 😊

41 komentářů:

  1. Moc pěkné. Aby to bylo pěkně informačně vyvážené, budu se muset ještě podívat, co o návštěvách u tebe píše na svém blogu Toffi :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milý Petře,

      tak to budu muset Toffi umlčet. Aby Toffi něco nepatřičného nevyzradila! Protože Dorka chce zůstat nepoznaná! Nejlépe něčím dobrým k snědku. Že bych taky zkusila ulovit nějakou myš?? 😉

      Mimochodem, tvoje komentáře mě vždycky rozsvítí. :-)

      Vymazat
  2. Moc krásně napsané a věř, že toto každý nedá. Právě ty chlupy a věčný nepořádek spoustě lidem vadí.
    Přeji vám spousty příjemného našlapování a ty myši, tleskám. Jsou to kočky šikovné, přemnožené myši nejsou žádný trhák.
    Krásný květen.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Simi,

      děkuji za přání. Dneska jsem Šlapku, co u mě zatím ještě nešlapala, neviděla. Že by byla na lovu?

      Vymazat
  3. Když u nás běhala po skladě v zimě myš, všichni z toho byli úplně hotoví. Jen já s kolegou jsme ostatním vysvětlovali, že někde být musí a že ji do mrazu vyhánět nebudeme. No, je tam dodnes a myslím, že se jí vede docela dobře :D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Janinko,

      takže taková opravdická myš domácí. :-D

      Vymazat
  4. Konečně jsem se dočkala niterného vyznání naší tajuplné Dorky. Má ráda kočky, protože jsou prostě zdrojem kladných emocí a pocitů. Tohle se moc krásně četlo, jsem ráda i za ten kočičí chlup na tvém oblečení. Prostě už to u tebe žije a to je moc dobře. Přeji tobě i kočinám pěkný květen!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milý Kittísku,

      zrovna teď jsem se na chodbě dala do řeči s Winýskem. Byl o něco méně drzý, než obvykle, nechal se i částečně hladit. Ale pak se mi stejně snažil jednu ubalit. Ale, po návratu z prádelny (fakt netuším, jak to tak rychle stihnul), tam najednou běžela myš - určitě ji přinesl on - skočil po ní, myš kvíkla - a mistr Winnie se s ní rychle vzdálil po schodech o patro výš, kde bydlí paní M., jeho majitelka.

      Vymazat
  5. Od doby co k nám přišla první zatoulané dlouhosrsté kotě a po něm další a pak dceřiný papíroví maiňáci, máme kočičí chlupy i na stropech....teď už zbyli jen ti maiňáci a to jsou mimoni. A Baldrick, to je tak ukecaná kočka, jak jsem ještě nikdy nezažila, a to jich u nás už žilo během let deset. Ale u nás jsou léčitelé kočky i psi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá VendyW,
      psi nejsou špatní, ale kočka je kočka. A to předení... To je muzika pro duši! :-)

      Vymazat
  6. Nech brouka žíííít... a myšičku tiež :o)

    Niekedy si myslím, že sme tiež súčasťou nejakého veľkého terária a niekto tam mimo neho sa s nami mazná, bije nás, prípadne zabíja, ubližuje nám a len my si myslíme, že keď sme vrcholom potravinového reťazca, tak sme zároveň aj pánmi všetkého tvorstva a podľa toho sa aj chováme... arogantne, namyslene, nezodpovedne a vôbec :o(((
    Ale česť výnimkám... aj také sú, len ich je ako šafránu, žiaľ.

    Prajem ti krásny máj! :o)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Á, moje Sušenčička se vykulila z prodejní krabičky! :-)
      A nějak se dala na filozofii!! Že by nová příchuť? ;-)

      Hezký večer, ráno či poledne! :-D S jakou láskou bych tě snědla - kdybych mohla... :-)

      Vymazat
    2. Občas si filozoficky uľavím. ;-)

      Žeby som obsahovala zakázaný lepok?? :-)

      Brú noc. :-)

      Vymazat
    3. No ano, lepek, u Fidorky mi pšenka (ne)pokvete... :-D
      Tak hezký večer.

      Vymazat
  7. Jako holka jsem měla černého perského kocoura. Myši nelovil, protože se pouze a výhradně držel doma. Měl totiž svůj vlastní záchod:-). V posteli samozřejmě spal se mnou, stejně tak o mnoho let později náš pudl. Jenom ten králík do peřin nějak nechce:-).
    Dorko, napsala jsi krásný příběh kočičí. Myš na prahu dveří je jistě projevem hluboké kočičí oddanosti:-).
    Jindra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Jindřiško,

      tak to chce poslat králíka na převýchovu! Ale naděje tu vždycky je! :-)

      Vymazat
  8. Chlupáči jsou nejlepšími terapeuty! Vycítí, kdy je člověk nejvíce potřebuje a pak mu přijdou rozjasnit den. Takových dnů ať je co nejvíc!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Lu,

      upřesním: dnů s kočičáky, ať je co nejvíc, ale těch, kdy je opravdu potřebuju, ať je co nejméně. :-)

      Vymazat
  9. Dorko, ať dělají kočičky radost dále. A pokud člověka rozdovádějí ještě s myškou, o to líp :o)
    Když jsem četla tvůj článek, tak se mi ihned vybavila kniha "Dalajlamova kočka" (David Michie). Pokud jsi nečetla vřele doporučuji. Budeš při ní příst :o) A při dalších dvou dílech jakbysmet.
    Krásné dny
    Katka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Katko,
      díky za tvůj komentář. Četla jsem - a právě na tvoje doporučení. :-)

      Vymazat
  10. Super článok! Určite budem sledovať ďalej!:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Gabriela,
      vďaka za tvoj komentár. Len neviem, či ťa uspokojím - moj blog je už dlho vo stavu akéhosi spánku... :-)

      Vymazat
  11. Krásná číča... ta její srst mi evokuje karamel, med... :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Karamel a med,
      snědla bych ho hned! :-)
      Jo, Toffi se mi někde fláká, dneska jsem jí vůbec neviděla... :-(

      Vymazat
  12. Mně se zdá, že tu máte všichni nějaké kočičí měkkoně. Ten náš v pátek přinesl domů veverku a předtím mi zrušil celý chov křepelek.

    OdpovědětVymazat
  13. Hmmm, tak jsem vzdechla po své již dávno zesnulé, téměř 20leté Bleky. Jo to byly kočičí časy...
    Měj se hezky i s kočkami.
    Alka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No vidíš, Alenko. A jak tys začla vzpomínat, tak se vzpomínání přesunulo na chvíli na mě... Řetězová reakce jako při zívání. :-)

      Vymazat
  14. Dorko, když jsou kočičky mazlivé, je to fajn. Ale ne všechny se rády mazlí, třeba kočka u rodičů, ta na sebe nenechala sáhnout.
    My máme fenku a ta také mazlivá moc není, až když je na spaní, tak se nechá šodat a to nás baví. Alespoň chvilka, kdy se s ní všichni doma můžeme pomuchlat. :o) A chlupy? Ty jsou také všude. .o)
    Přeji fajn večer. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je fakt, Dášo, s těmi kočkami. Já se taky mazlím jen, když se mi chce. 😉
      I tobě příjemný nový týden a výšlap pravou nohou. 😊

      Vymazat
  15. Nádherný článek, při jehož čtení mé srdce kočkomila zaplesalo.
    Kočku už nemám, ta poslední se dožila úctyhodných 17 let a když odešla, byla to pro mně stejné, jako kdyby odešel blízký člověk. A to je důvod, proč už jsem si žádnou další nepořídila. Nechci to znovu prožívat. Já obrečela i dceřina kocoura, který odešel v 6 letech na ledvinové kameny. Taková jsem. Kočky miluju a díky dceři mohu kdykoliv zabořit prsty do jemné kočičí srsti a poslouchat spokojené předení. Někdy se vracím z návštěvy se škrábanci, když se mi ty jení dvě chlupaté potvůrky někam podepíší.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Alenko,
      já tě nějak "zazdila"! "Moje" kočiny se tak činí, že z rohožky se sovičkami jsem raději udělala předložku do koupelny... :-D Krvavou rohožku fakt nemusím. :-) Ale stejně je, chlupatínky, zbožňuju. :-) Včera se kočiny tak krásně válely v trávě... Winnie chytal kdeco lítacího - prostě komik. Kočky nemůže nahradit absolutně nic. A, milá Alenko, jsem na tom stejně. Pro kočky jsem taky vždycky strašně plakala... Přeju krásný víkend!

      Vymazat
  16. Hlídám zase psa, ale do postele mi už nesmí. Nechci spát ve smradlavým pelechu...:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, právě proto preferuju kočky - (většinou) nesmrdí (i když značkováni našeho kocoura, to teda taky bývalo...).

      Milá Míšo, přeju ti (i se zdejšími myšmi) hezký večer - a vůni zdar! :-)

      Vymazat
  17. Ó, každa chvíle je nádherná, když ji sdilíme s kočkou.
    A jako kočkař jsem si tenhle článek moc užila. Krásně napsané.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Baryn,

      díky za tvoje díky. :-)

      Jo, micínci jsou super, dneska mi Klerie ráno při odchodu do práce ukázala pěkně vypasenou myš, kterou ulovila. Holka šikovná! :-) Ale hlavně, že už je doma - byla víc než týden "ztracená"!

      Vymazat
  18. Krásná číča :). Nemám doma žádné zvíře, úplně mi stačí zvířata všech sousedů ;):). Jsme kočkopsí barák ;).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, Toffi, to je naše krasavice. :-)

      No, Ji Hei, já taky nemám žádné zvíře - a proto si tahle 3 chlupatá stvoření dost užívám. Akorát moje milovaná Klerie, ta se furt někde fláká, vidím ji tak jednou týdně! A to je škoda!

      Vymazat
  19. To kočky umějí - omotat si nás kolem prstu. My jsme také byli kočičí, celé mé dětství jsme mívali kočky a nikdy psa.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Á, Miloš mě vzal útokem - a probudil se z letního spánku. Že by ho probudilo klepání podzimu??? :-)
      My psa mívali, ale toho jsem nikdy moc nemusela... To spíš už bych mohla ty maličkaté psíky - a ty jsme nikdy neměli!

      Vymazat

Uveďte prosím nějakou přezdívku (pole NÁZEV/ADRESA URL - stačí vyplnit jen přezdívku). Jinak mi vaše komentářové kapky splynou v jedno nekonečné moře. 😉

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE. 😊