Skoro všechny odborné články již jsou ze starého blogu doktorka-se-srdcem.blog.cz přestěhovány (a na těch pár zbylých "čekatelů" je v příslušné rubrice uveden odkaz). 😊

středa 17. ledna 2018

Co nesmí jíst celiak: zakázané potraviny, bezlepková dieta

Aktualizace 4. 2. 2018

CELIAKIE A PREVENCE: CO (MOŽNÁ) OCHRÁNÍ VAŠE DĚTI 

Celiakie, autoimunitní onemocnění, které poškozuje u geneticky predisponovaných osob vlivem protilátek tenké střevo, vyžaduje doživotně bezlepkovou stravu. Možná si pokládáte otázku, zda existuje něco, co zamezí vzniku celiakie v kruhu rodiny. Vaši příbuzní tu potvoru mají a vy máte strach o své dítě… Určitá prevence možná existuje. I když, nyní už se to zas popírá (viz zde).
  


Původně se tvrdilo toto: První podání lepku dítěti, které je ještě KOJENO, sníží riziko celiakie. Dítě by se nemělo s žádným lepkem setkat zejména v prvních 3 měsících života, protože to vyvolá podle jedné studie čítající 1560 dětí 5násobné zvýšení pravděpodobnosti, že z dítěte vyroste celiak (nebo diabetik 1. typu) ve srovnání se skupinou, která lepek dostane mezi 4. - 6. měsícem věku. Ale i pozdější přidání lepku, po šestém měsíci, vede ke zvýšení rizika celiakie. Z toho plyne: Lepek je nejvhodnější podle současných poznatků podat mezi 4. - 6. měsícem, ideálně, je-li dítě ještě kojeno.

Na základě metaanalýzy studií z roku 2015 se nově tvrdí, že "kojení a čas zavedení lepku do výživy kojenců nemají efekt na riziko rozvoje celiakie v dětském věku". I přesto se stále doporučuje zavedení lepku mezi dokončeným 4. - 7. měsícem. Kdo ví, s čím se přijde příště, každý to zná ze situace kolem mléka a mléčných výrobků. Podle mě neexistuje jen černá a bílá, jsou i stupně šedi.  😉



CO JE TO LEPEK?

Gluten čili lepek tvoří bílkovinnou součást obilnin a je tvořen gluteliny (které se v případě pšenice nazývají gluteniny) a prolaminy.  Podle druhu obilniny obsahují různé druhy více či méně toxických prolaminů: Pšenice obsahuje gliadin, žito hordein, ječmen secalin a oves avenin a (obilniny jsou seřazeny podle obsahu lepku. Měření z roku 2014 však, nejspíše vlivem kontaminace pšenicí, ukazují jiné pořadí: pšenice, ječmen, oves žito (k praxi budou nejspíše blíže).

Některé výzkumy ukazují, že vyšlechtěné druhy obilovin jsou daleko více toxické, než jejich nešlechtění předchůdci. Největší úsilí se v tomto ohledu již po léta obracelo právě k pšenici - a ta nám to teď vrací, i s úroky. Určitou roli hraje i to, že v dnešní době se převážně konzumuje pečivo z bílé mouky. V té celozrnné je totiž lepek „naředěn“.

https://pixabay.com/cs/%C5%A1pice-p%C5%A1enice-obiloviny-zrno-pole-8743/

Dodatek pro redaktory z velkých serverů (a osoby jim podobné): nekopírujte, prosím, bez mého výslovného souhlasu celé odstavce. V mých článcích je spousta specifických prvků, co nikde jinde nenajdete. Pokud už se budete chtít inspirovat, obtěžujte se alespoň s přeformulováním vět.

 

KOLIK LEPKU OBSAHUJÍ OVESNÉ VLOČKY?

Různé druhy ovsa vykazují různou imunogenicitu, tj. vyvolávají RŮZNĚ silnou odpověď imunitního systému.  "Čistý" oves, co není kontaminován jinými "vysokolepkovými" plodinami, lepek téměř neobsahuje a avenin (prolamin ovsa), je nejméně toxickýJiž při sklizni ovsa kombajny však dochází k jeho smísení např. s pšenicí. Co se týče toxicity prolaminů, nejvyššší kartu drží právě gliadin z pšenice.  Údaj, že na oves je citlivých jen 5 % celiaků, tedy v praxi zatím nenajde příliš uplatnění.

Ve Skandinávii, USA a Kanadě je oves při bezlepkové dietě celiakům běžně v remisi neboli klidovém stavu onemocnění povolen, v ČR panuje spíše nejednoznačné „ne“.  V Kanadě se uvádí jako bezpečná dávka ovsa 70 g pro dospělého a 25 g pro děti.

Je-li pacient v remisi (tj. nevykazuje žádné příznaky), je možné oves postupně zavádět pod dohledem lékaře včetně laboratorního testování. Takový oves by však musel mít atest, že není kontaminovaný jinými lepkovými obilninami (viz MUDr. Pavel Frühauf, CSc, 2016).

Takový oves by měl být údajně běžně dostupný v Anglii, ale podle všeho to NEMUSÍ být pravda: Jemné ovesné vločky s klíčky firmy Jihlava Natural (obyčejné, tedy ne bezlepkové), obsahovaly lepek v množství neslučitelném s bezlepkovou dietou (viz tato práce). Zato ovesné vločky Mlýny J. Voženílek obsahovaly 0,655 mg lepku/100 g a také DM BIO Vločky ovesné (Hafer Flocken Großblatt) jen 0,71 mg lepku/100 g (pozor: pokud nejsou vločky deklarovány jako bezlepkové, nelze se na obsah lepku plně spoléhat!).

 

KOLIK LEPKU MŮŽE CELIAK SNÍST ZA DEN

Býval to tvrdý oříšek, ba přímo ořech, vyznat se v tom, co celiak může a co ne. I nyní to někdy není úplně jednoduché. Před několika lety se měnila legislativa a některé potraviny byly, co se týče škodlivosti lepku, přehodnoceny. Na internetu tudíž z těchto důvodů najdete velmi rozporuplné informace i z jinak hodnověrných zdrojů.


Celiak by neměl nikdy ZA DEN překročit celkové množství 20 - 50 mg lepku. Jenže, má to háček: dle výzkumů existují i extrémně citlivé osoby, u kterých byly prokázány změny na sliznici tenkého střeva již při příjmu 10 mg lepku za den (C. Catassi)! Vzhledem k tomu, že nikdo nemůže předem vědět, zda ta osoba není náhodou on sám, měl by se celiak vždy snažit OBSAH LEPKU V POTRAVINÁCH MAXIMÁLNĚ SNÍŽIT.   

Totéž doporučuje i MUDr. Pavel Frühauf, CSc. Tíže změn na sliznici tenkého střeva je totiž úměrná zbytkovému množství lepku v potravě (viz studie jiná studie C. Catassiho). 

Někdy se diskutuje i tzv. gluten-zero-diet, tj. dieta s nulovým obsahem lepku. Toho se však v praxi dá dosáhnout jen velice obtížně.



JAKÉ NÁPISY NA OBALECH POTRAVIN HLEDAT

  • potraviny označené údajem „BEZ LEPKU“ mohou obsahovat maximálně 2 mg/100 g (tj. 20 mg/kg)
  • potraviny označená údajem „VELMI NÍZKÝ OBSAH LEPKU“ obsahují nejvýše 10 mg/100 g (tj. 100 mg/kg); tyto potraviny by měl celiak konzumovat dle doporučení jen velmi opatrně; já vzhledem k odstavci výše dodávám, že tyto potraviny doporučuji OPRAVDU ZCELA VÝJIMEČNĚ.
Oba tyto údaje mohou být DOPLNĚNY ještě těmito slovy nebo symbolem: 
  • „vhodné pro osoby s nesnášenlivostí lepku“ nebo
  • „vhodné pro celiaky“
  • logo přeškrtnutého klasu
  • Legislativa nepřipouští nahrazení výrazu „bez lepku“ slovem bezlepkový, např. „bezlepková bageta“,“ bezlepkové menu“,ale těmito slovy lze dané označení doplnit.

JAK JE DEFINOVÁNO STOPOVÉ MNOŽSTVÍ LEPKU

Tzv. preventivní označení
  • „může obsahovat stopy lepku“
  • nebo „Vyrobeno v závodě, který zpracovává pšenici“ apod.,
je spíše alibismus výrobců, celiak tyto výrobky smí a varování je určeno hlavně pro pacienty s alergií na lepek. Alergenní složka (lepek), sice nebyla použita, ale díky kontaminaci při výrobě, ho přesto výjimečně obsahovat může. 


V případě lepku lze u metody, kterou používá Státní zemědělská a potravinářská inspekce, do 5 mg/100 g (50 mg/kg) stále ještě hovořit o stopovém množství (pro danou metodu se 10krát navýší tzv. mez stanovitelnosti). Z tohoto důvodu není třeba ani řešit „éčka“, přídatné látky.


ADITIVA - „ÉČKA“: PŘÍDATNÉ LÁTKY, KTERÁ MOHOU OBSAHOVAT STOPY LEPKU

Výrobci musí označit všechny alergeny (mezi které je lepek zařazen), které spotřebitel ve výrobku nemůže předpokládat. V případě, že výrobek obsahuje lepek, výrobce je povinen to jednoznačně uvést ve složení. Navíc, většina éček neobsahuje vůbec žádný lepek, viz výpis níže.

Následující éčka BÝVALA na seznamu kvůli stopovému množství lepku. V současné době jsou éčka ve spojení s označením „bez lepku“ POVAŽOVANÁ za bezpečná - nejde o tato aditiva, ale o celkový obsah lepku v potravině. Problém tyto přísady představují jen pro osoby, co se snaží držet dietu s nulovým obsahem lepku (což dle výzkumů zas tak velká pošetilost není; nulový obsah lepku v praxi ale dosáhneme jen stěží).

V těchto speciálních případech se tedy vyhněte těmto přísadám (seznam je z února 2007; nejaktuálnější a oficiální je podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce tato databáze v angličtině, proto jsem mnohá aditiva z původního seznamu vyškrtla - v potravinách je již nenajdete).

Pokud chcete zjistit o jednotlivých přísadách více, zadejte je do této databáze.


TATO ADITIVA BYLA DŘÍVE OZNAČOVÁNA JAKO „ZARUČENĚ BEZLEPKOVÁ ÉČKA“:


E 100, 101, 102, 104, 110, 120, 122, 123, 124, 129, 132, 133, 140, 141, 142, 150, 151, 153, 155, 160, 161, 162, 163, 170, 171, 172, 173, 174, 175,

E 200, 201, 202, 203, 210, 211, 212, 213, 218, 220, 221, 222, 223, 224, 228, 234, 235, 242, 249, 250, 251, 252, 260, 261, 262, 263, 270, 280, 281, 282, 283, 290, 296, 297,

E 300, 301, 302, 304, 306, 307, 308, 309, 310, 311, 312, 315, 316, 319, 320, 321, 322, 325, 326, 327, 330, 331, 332, 333, 334, 335, 336, 337, 338, 339, 340, 341, 343, 350, 351, 352, 353, 354, 355, 357, 380, 385,

E 400, 401, 402, 403, 404, 405, 406, 407, 407A, 410, 412, 413, 414, 415, 416, 418, 420, 421, 422, 433, 435, 436, 440, 442, 444, 445, 450, 451, 452, 460, 461, 464, 465, 466, 470, 471, 472, 473, 475, 476, 477, 481, 482, 491, 492,

E 500, 501, 503, 504, 507, 508, 509, 511, 512, 514, 515, 516, 526, 529, 535, 536, 541, 551, 552, 553, 554, 556, 558, 559, 575, 577, 578, 579,

E 620, 621, 622, 623, 624, 625, 627, 631, 635,

E 900, 901, 903, 904, 905, 920, 941, 942, 950, 951, 952, 953, 954, 955, 957, 966, 967,

E 1103, 1105,

E 1200, 1201, 1202,

E 1505, 1518, 1520.



CO NESMÍ CELIAK:

POTRAVINY A SUROVINY S LEPKEM:

  • obilniny s obsahem lepku včetně jejch kříženců (Triticale) a mouka z něj vyrobená (pšeničná, žitná, ječná a ovesná; patří sem i semolinová, kamutová z pšenice khorasan) včetně krupice, krup a krupek
  • obyčejný pšeničný škrob (v bezlepkových výrobcích se jedná o škrob zbavený lepku - ale i ten může být problematický, viz níže)
  • kroupy a krupky (z ječmene!), bulgur (nejčastěji z pšenice nebo event. ječmene),
  • vločky (ani ovesné nejsou kvůli kontaminaci v pořádku), müsli a jiné snídaňové cereálie
  • samozřejmě chléb, pečivo, křehký chléb, graham, suchary, knäckebroty
  • strouhanka, sušenky, oplatky apod.
  • těstoviny včetně těch semolinových (tvrdá pšenice, Triticum durum, ze které je semolinová mouka vyráběna, obsahuje více lepku, než pšenice); pozor, k těstovinám se řadí i kuskus!
  • knedlíky, noky
  • slad, pivo (z ječmenného sladu) - podle nejnovějších měření plzeňské pivo UŽ NESPLŇUJE bezlepkovost!
  • LÉKOŘICOVÉ POCHOUTKY (PENDREK) a jiné sladkosti, které obsahují pšenici nebo ječmen (existují i bezlepkové)
  • kávoviny z praženého ječmene, žita nebo špaldy: Melta, Caro ad. Pozor na záměnu s Karo, které je z čekanky a celiak ho tedy smí!
  • rostlinné náhražky masa: seitan, klaso, robi maso
  • listové těsto
  • piškoty
  • bešamel
  • sladový ocet (ocet z ječmene) - a případně nakládaná zelenina v něm; obyčejný ocet je bezproblémový
  • hostie také obsahují lepek, řeší se to proto nízkolepkovými hostiemi obsahujícími maximálně 0,025 mg lepku na hostii (ZCELA BEZ LEPKU HOSTIE CÍRKEV BOHUŽEL NESCHVALUJE!)
  • speciální sójová omáčka jako TERIYAKI (většinou v čínských restauracích); obyčejnou sojovou omáčku jíst lze

KDE BYCHOM LEPEK NEČEKALI - RIZIKOVÉ VÝROBKY:

  • LÉKY A POTRAVINOVÉ DOPLŇKY (pomocné látky)
  • SMĚSI KOŘENÍ jsou rizikové (zejm. podravka, vegeta apod.). U značky Benkor je více než 90 % sortimentu bez lepku (jednatelka firmy, Mgr. Pravdová, je sama celiak a nechala udělat analýzu téměř 100 druhů koření a kořenících směsí na obsah lepku).
  • BUJÓNOVÉ KOSTKY (masové i zeleninové)
  • všechny INSTANTNÍ VÝROBKY (ty by ale stejně neměl konzumovat VŮBEC NIKDO)
  • KANDOVANÉ OVOCE
  • DŽEMY, MARMELÁDY, ROSOLY
  • PRAŽENÉ OŘÍŠKY
  • BRAMBOROVÉ LUPÍNKY
  • CORNFLAKES
  • POPCORN, BURIZONY
  • KŘUPKY nebo TYČINKY z kukuřice, pohanky apod. (viz složení!)
  • PYRÉ, PŘESNÍDÁVKY
  • KEČUP, RAJSKÝ PROTLAK
  • HOŘČICE
  • MAJONÉZA, TATARSKÁ OMÁČKA (Hellmann´s je povolená, viz tabulka), DRESINK (i ten v prášku!)
  • luštěninové a zeleninové POMAZÁNKY
  • KYPŘICÍ PRÁŠEK DO PEČIVA (či PERNÍKU) nebo JEDLÁ SODA
  • UZENINY, MASNÉ VÝROBKY A POLOTOVARY jako např. (KRABÍ TYČINKY, paštiky, jitrnice, jelita, tlačenky, rolky a záviny), rybí a masové KONZERVY, nakládaná a grilovaná masa a ryby, křehčené maso, HOTOVÁ SEKANÁ apod., pokud není uvedeno, že jde o bezlepkový výrobek (bohatou nabídku bezlepkových výrobků má Globus)
  • pečení popř. marinovaní SLEDI, ÚPRAVA RYB NA ZPŮSOB SURIMI
  • HRANOLKY V RESTAURACI: asi je vám jasné, že brambory žádným lepkem neoplývají. Ale někteří už možná tuší, jak se tam dostane. Ano, při smažení. V restauraci se mnohdy do stejného oleje, kde se předtím smažil řízek, prostě vhodí i hranolky. Důvěřuj, ale prověřuj!
  • TRVANLIVÁ SMETANA
  • SÝRY: bylinkové, plísňové, tavené, sýry s příchutí
  • mléčné výrobky (přidávají se do nich škroby), zejm. ty OCHUCENÉ a „LIGHT“ výrobky
  • ZMRZLINY, NANUK
  • želírovací CUKR
  • PLNĚNÉ čokolády nebo čokolády s příchutí, nugát, pralinky, lentilky
  • NĚKTERÉ bonbóny, karamely, sojové suky, fondánové cukroví a furé
  • ŽELATINY, POLEVY na dorty
  • hotové směsi na frappé, čokoládu, kávu
  • izotonické nápoje, ovocné šťávy s přidanou vlákninou
  • VÝJIMEČNĚ někdy i v lisovaném rybím filé, uzeném mase, mletém mase, šunce, mraženém špenátu, sterilované zelenině, kompotech, dezertním nebo šumivém vínu, v předvařených luštěninách, instantní kávě a bylinkovém octu či oleji (normálně samozřejmě zmíněné potraviny lepek neobsahují, ale snaha výrobců ušetřit vede někdy k nevídaným věcem).

ČASTÉ OTÁZKY: NE-OBSAHUJE TO LEPEK?

  • GLUTAMÁT (E 621 - 625) NEMÁ S LEPKEM NIC SPOLEČNÉHO
Soli kyseliny glutamové čili glutamáty lepek neobsahují. Jde jen o podobnost v názvu. Nejznámějším zástupcem je glutamát sodný, E 621.

  • SMÍ CELIAK PIVO?
Jedině ve formě bezlepkového piva (viz tabulka). Plzeň do této kategorie podle nejnovějších měření UŽ NEPATŘÍ!

Co mnohé překvapí: Obsah lepku v běžně vypitém objemu sice překračuje povolenou mez, ale podle legislativy může být pivo označeno jako bezlepková potravina.

  • BEZLEPKOVÉ DROŽDÍ ČILI KVASNICE
Čerstvé i sušené droždí firmy Lesaffre Česko (značky Olomoucké droždí, Vivo, Saf instant, Lesaffre, Noli, Fala) neobsahuje lepek. ŽÁDNÉ droždí by však lepek teoreticky nemělo obsahovat!


DŘÍVE ZAKÁZANÉ, DNES POVOLENÉ (NEPOVAŽUJÍ SE JIŽ ZA ALERGEN A NEJSOU TEDY TUČNĚ VYTIŠTĚNÉ):

Díky novým technologiím či zpracování jsou následující výrobky VHODNÉ PRO BEZLEPKOVOU DIETU, pár „ale“ to přeci jen má, posuďte sami: 


Na webu Státní potravinářské a zemědělské inspekce (aktualizace na konci května 2017) jsou následující složky uvedeny se slovy „výsledná potravina neobsahuje rezidua alergenních látek původně obsažených v surovině. V závěrech EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) však mají tato „neobsažená“ rezidua někdy dokonce i konkrétní číselné hodnoty…


„Maltodextriny, glukózové sirupy a dextróza na bázi pšenice mohou obsahovat nízký obsah proteinů a peptidů. Není známo, jaký příjem maltodextrinu, glukózových sirupů či dextrózy na bázi pšenice může způsobit alergickou reakci u jedinců alergických na pšenici.“ …. „je nepravděpodobné, aby tyto produkty působily vážné alergické reakce u citlivých jedinců“. Viz závěry EFSA, Ing. D. Gabrovská, 2015.
Pokud je mi známo, „obsah proteinů a peptidů“ značí v případě obilného původu výskyt stopových množství lepku.
Docela mě pobavily formulace „není známo“, ale závěr zní „nepravděpodobné“…
  • obiloviny použité k výrobě alkoholických destilátů, včetně etanolu zemědělského původu
„Bílkoviny a peptidy nejsou převáděny při řádně vedené destilaci do destilátu v množství ne vyšším než 1 mg celkových proteinů/l a 0,4 mg lepku/kg“ (tj. 0,04 mg lepku na 100 g), viz závěry EFSA, Ing. D. Gabrovská, 2015.

V ČEM JEŠTĚ LEPEK (TÉMĚŘ) NENÍ - CELIACI TYTO POTRAVINY TEDY MOHOU:

  • PŠENIČNÝ ŠKROB: „Obyčejný“ pšeničný škrob celiak samozřejmě nesmí.  Jestliže však jde o výrobek, na kterém je uvedeno „bez lepku“, pak se zcela jistě jedná o škrob deproteinovaný (tedy zbavený lepku): podle standardů pro bezlepkovou potravinu obsahuje max. 20 mg/kg lepku. Ve většině případů je však obsah lepku nižší. 


Deproteinovaný pšeničný škrob však přesto může být problémem u NĚKTERÝCH osob s celiakií nebo NCGS (neceliakální glutenová senzitivita). Doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D. radí na svých stránkách deproteinovaný škrob z pšenice či z jiných obilovin NEPOUŽÍVAT (doslova píše „VĚTŠINOU NENÍ BEZPEČNÝ“ - závisí to na metodě separace).

Pozor, na obalu NEMUSÍ být zvýrazněno slovo pšeničný tučným písmem!


  • maltóza (sladový cukr) - Pokud je na výrobku stojí „bez lepku“, lze ho použít pro bezlepkovou dietu.
  • maltitol, E 965, sladidlo, které sice krom kukuřice může pocházet z pšenice nebo ječmene. Pokud je na výrobku uvedeno „bez lepku“, celiak ho konzumovat může.
  • karamel E 150 ad nebo Kofola: Karamel je přípustný, protože obsažený lepek je v procesu výroby odbourán. Také Kofola, která obsahuje karamel, je pro celiaky povolena.
Nezaměňujte prosím karamel a KARAMEL(K)Y, ty jsou již jsou rizikovou potravinou!
  • karamelem barvené destiláty a likéry (zde jsou v roce 2012 uvedené jako RIZIKOVÉ)
  • sojová nebo worcestrová omáčka vyrobená z pšenice: fermentací se lepek rozloží, viz např. hodnoty 0,5 mg/100 g ve značce Vitana.
  • modifikovaný škrob (E 1400 - E 1451). Škrob bez bližší specifikace NEMŮŽE obsahovat lepek a je tedy vhodný pro celiaky, viz Nařízení (ES) č. 41/2009 ze dne 20. ledna 2009 o složení a označování potravin vhodných pro osoby s nesnášenlivostí lepku.
  • ječná beta-amylasa (v některých doplňcích stravy): Závěr EFSA: Není pravděpodobné, že by na tento enzym (který může být samozřejmě kontaminován stopovým množstvím jiných bílkovin z ječmene, kam patří i lepek) celiak reagoval.
  • rostlinná bílkovina (protein): Platí totéž, co pro modifikovaný škrob: pokud rostlinný protein obsahuje lepek, výrobce je povinen to na obalu vyznačit.

A na závěr jedna důležitá poznámka: Nezdá se vám složení nějakého výrobku? Máte pocit, že se vašemu tělu některý bezlepkový výrobek nelíbí? Přečtěte si složení i v jiných jazycích, např. v angličtině! Možná, že tam objevíte ve výčtu wheat flour (pšeničnou mouku), která v češtině deklarována není. Vždyť když to má požadovaných maximálních 20 mg/kg lepku co by se výrobce staral…



Pozn.: Tímto žlutým pozadím jsem vyznačila potraviny, které sice formálně brány jako bezlepkové (viz povolené 2 mg lepku na 100 g bezlepkové potraviny), ale malá množství lepku přesto obsahují, protože lepek původně BYL PŘÍTOMEN (patří tam samozřejmě i mnoho „rizikových“ potravin). Hodí se to všem, co se kvůli neuspokojivému zdravotnímu stavu snaží držet dietu s nulovým obsahem lepku (i když, jak jsem již uvedla, v praxi absolutní nuly nelze dosáhnout).

V další části bude tabulka obsahu lepku v obilninách a některých bezlepkových potravinách a také vysvětlení, proč nekupovat bezlepkové mouky, které nejsou přirozeně bezlepkové. 

Rozšiřující literatura (zde jen hlavní odkazy, další jsou přímo v textu):
Oficiální a aktuální databáze aditiv („éček“) v angličtině

7 komentářů:

  1. Můj komentář zde musí být a to pochvalný. Sice se mne (zatím) celiakie netýká, ale pro ty, komu to pomůže, je to zde sice dlouze, ale potřebně srozumitelně vypsáno. Ztráta řasu při studování textu je zde bohatě nahrazena užitkem. I o způsobech zdravé (ne)konzumace rizikových potravin pro nás ostatní. Děkuji a přehled, nikdo nevíme, jestli nám to někdy nebude k užitku nebo zlepšení života

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Kitty. 😊 Tohle je opravdu hlavně pro některé z mých pacientů, a tak jsem nečekala vlastně žádný komentář. 😊

      Vymazat
  2. Zrovna ta podtrženě označená jídla mám rád, doufám, že se na mě nevztahuje diagnóza celiak.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty máš rád pendrek? Ten mi totiž nikdy nechutnal. 😊

      Vymazat
  3. Moc díky za propracovaný a přehledný článek :-) Vždycky jsem si myslela, že bezlepková dieta je úplný horor, ale poté, co jsem ji na nějakou dobu zkusila a tím se zbavila kožních problémů, jsem zjistila, že to vlastně není nic těžkého. Vaření je pro mě naopak mnohem větší výzvou a tím pádem mě o to víc baví. :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji za precizně vypracovaný seznam. Celiakii mám diagnostikovanou krátce a přesně po takovém seznamu jsem pátrala. Skvělá práce, v mém rozkoukávání a zjišťování informací mi moc pomohl. Už je vytištěn na lednici :)

    OdpovědětVymazat

Uveďte prosím nějakou přezdívku (pole NÁZEV/ADRESA URL - stačí vyplnit jen přezdívku). Jinak mi vaše komentářové kapky splynou v jedno nekonečné moře. 😉

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE. 😊