Skoro všechny odborné články již jsou ze starého blogu doktorka-se-srdcem.blog.cz přestěhovány (a na těch pár zbylých "čekatelů" je v příslušné rubrice uveden odkaz). 😊

úterý 21. listopadu 2017

Nejlepší / nejúčinnější vápník: Doplňky stravy, potravinové doplňky, 3. část

ACH TY TABLETY… TĚŽKO VYBRAT ZE DVOU ZEL: HORŠÍ NEBO NEJHORŠÍ?!

Nejčastěji v lékárně jako zdroj vápníku najdeme citrát vápenatý (citronan vápenatý, kalcium citrát) nebo uhličitan vápenatý. Citrát vápníku v tabletách z lékárny pochází bez výjimky z laboratorní výroby (vyrábí se z kyseliny citronové a hydroxidu vápenatého). Nelze si vybrat, jak klasické nerozpustné tablety, tak tablety či prášek v rozpustné formě, mají závažné nedostatky. Na poli průmyslové výroby existuje jen pár výjimek, které postupně uvedu. 


tablety vápníku

Dodatek pro redaktory z velkých serverů (a osoby jim podobné): nekopírujte, prosím, bez mého výslovného souhlasu celé odstavce. V mých článcích je spousta specifických prvků, co nikde jinde nenajdete. Pokud už se budete chtít inspirovat, obtěžujte se alespoň s přeformulováním vět. Já sama vždy zvažuju, co, jak (a jestli vůbec) z knih nebo jiných zdrojů smím použít!

a) ROZPUSTNÉ TABLETY OBSAHUJÍ UMĚLÁ SLADIDLA


Pomineme-li laboratorní výrobu citrátu vápenatého, zásadní nevýhodou rozpustných tablet je obsah škodlivých umělých sladidel. Nejde o specifikum vápníku, najdete je i u hořčíku a jiných doplňků stravy. O sladidlech toho bylo napsáno mnoho, více se dočtete např. v tomto odkazu. Já mívám např. po takových roztocích nezvyklou žízeň, což už samo o sobě něco nehezkého vypovídá.

b) KLASICKÉ TABLETY OBSAHUJÍ MNOHO NEPOTŘEBNÝCH PŘÍSAD VČETNĚ ŠKODLIVÉHO E171


Ani klasické nerozpustné tablety nás od nevhodných přídatných látek neuchrání. Mnohé tablety pro změnu obsahují E171, TiO2, oxid titaničitý (titanium dioxide / Titandioxid, v kosmetice označení CI 77891). To je podle mě daleko horší (fotografie potravin s TiO2 odhalí tento odkaz, jde např. o téměř všechny žvýkačky, želé, bonbony aj., dále také v zubních pastách!! nebo opalovacích krémech, kde tvoří součást minerálního UV filtru). 

A proč oxid titaničitý tak vadí? Určitá část této látky z elegantně vypadajících hladkých povrchů je totiž ve formě nanočástic. Ty jsou tak malé, že se v těle protáhnou škvírami i na místa, kde nemají co dělat (nanočástice oxidu titaničitého, ale i jiných látek, díky své velikosti projdou např. přes bariéru mezi krví a mozkem přímo do nervového systému). Studie z ledna 2017 prokázala, že E171 se v těle kumuluje, oslabuje imunitní systém a může tak vyvolat i rakovinu (viz můj samostatný článek o TiO2).

 

ČÍM MENŠÍ, TÍM HORŠÍ? NA VELIKOSTI ZÁLEŽÍ!

Strava se zvýšeným obsahem vápníku (viz 1. část) je to nejlepší, co pro své tělo můžete udělat - a v podstatě to samé propaguje i tato studie: Na samičkách potkanů bez vaječníků, což simuluje menopauzu u žen, se zkoumal vliv doplňků stravy s vápníkem na osteoporózu. Ukázalo se, že záleží i na velikosti částic kalcia: částice uhličitanu vápenatého velikosti obvyklé pro doplňky stravy (13 a 18,5 μm) neposkytovaly žádné benefity v podobě zlepšení metabolismu vápníku a kostí ve srovnání s vápníkem podávaným ve formě stravy! Pozn.: Pouze pro nanometrové velikosti, které se běžně nevyskytují, už tento vztah neplatí (viz studie)

 

NEPOMŮŽE ANI VÁPNÍK VE STRAVĚ, KTERÝ JE NEJLEPŠÍ?!

Studie ze 13. června 2017 (Bristow a kol.: Dietary calcium intake and rate of bone loss in men) vydaná v britském časopise Nutrition prokázala, že hustota kostní hmoty (kostní denzita) u skupiny mužů ve věku 39 až 88 let nevykazovala po dobu 2 let žádnou souvislost s příjmem vápníku. Zvýšený příjem vápníku ve stravě nezmenšil ztrátu kostní hmoty vedoucí k osteoporóze, což je v souladu s předchozími výzkumy u žen.

Všechny předchozí studie, tak, jak je to bohužel obvyklé, postavily své výsledky na krátkodobých pozorováních, které neodráží účinky dlouhodobého příjmu vápníku ve stravě. Velké zvýšení příjmu vápníku totiž vyvolává pozitivní změnu, ale pouze PŘECHODNOU.

Vědci také zdůrazňují, že studie byla provedena u kavkazských mužů, kteří měli odpovídající hladinu vitaminu D. U osob s nedostatkem vitaminu D by tedy mohlo být všechno jinak. Do hry vstupuje společně s vápníkem mj. i vitamín K2, takže bych tuto studii zatím nechtěla nijak hodnotit, protože na to je pohromadě příliš málo dat.

 

JAK SI TYTO, TROCHU ROZPORUPLNÉ, INFORMACE PŘEBRAT?

Než se vědci dohodnou, jedno je jisté: zapomeňte na VŠECHNY tablety z lékárny, ať už rozpustné nebo klasické! Přednost by měla dostat příroda! Jste-li nerozumní a nejste ochotní vydobýt si uhličitan vápenatý podle návodu ve 2. dílu vápníku ze skořápek vajec od domácích slepic (které rovněž obsahují další minerální látky a stopové prvky potřebné ke vstřebávání vápníku), můžete kromě stravy bohaté na vápník (viz 1. díl) využít průmyslově vyrobené tablety či kapsle z přírodních zdrojů.  

 

DOPLŇKY STRAVY (POTRAVINOVÉ DOPLŇKY) S VÁPNÍKEM

1. Uhličitan vápenatý / kalcium karbonát (calcium carbonate; Calciumcarbonat / Kalziumkarbonat; calcii carbonas),  CaCO3. Obsahuje NEJVÍC elementárního vápníku.
TIP: Lidé trpící sníženou žaludeční kyselostí, pacienti užívající léky na snížení žaludeční kyselosti nebo starší lidé by neměli uhličitan vápenatý užívat nalačno, ale vždy s (netučným!)  jídlem, protože jen tak se vápník dokáže vstřebat skoro ve stejné míře, jako u ostatních! V některých případech by stála za úvahu kyselina citronová v podobě citronové šťávy. Jejím přidáním se totiž část uhličitanu vápenatého přemění na níže diskutovaný (přírodní) citrát vápenatý.
Naopak u lidí s vysokou žaludeční kyselostí bez medikace to bude výhodné, protože uhličitan vápenatý působí současně i proti pálení žáhy.
.
  • a) SYNTETICKÉ ZDROJE UHLIČITANU VÁPENATÉHO:

1.1 Chemickou cestou vyrobený uhličitan vápenatý v tabletách (více než 90 % doplňků stravy obsahující uhličitan vápenatý) je ta nejhorší volba, kterou rozhodně nedoporučuji - i přes tu udávanou hodnotu 40 % čistého vápníku.  Tablety s vápníkem obsahují všechny možné i nemožné přídatné látky, včetně vysoce škodlivého zmiňovaného oxidu titaničitého, E171, viz str. 4 dole.

_________________________________________________________________________________
.

TIP:  
Jak poznat, zda jde o přírodní nebo chemicky vyrobený zdroj vápníku? 
Jednoduše! Pochází-li tablety z přírody, je to na nich vždy nápadně uvedeno. Pokud tam tedy nic není, můžeme vycházet z toho, že tyto tablety nejsou nic pro vás.

_________________________________________________________________________________

 

  • b) PŘÍRODNÍ ZDROJE UHLIČITANU VÁPENATÉHO:
1.2. Vaječné skořápky mají vysokou vstřebatelnost (viz tabulka) a zdá se, že i nejlepší využitelnost v organismu a jsou tedy vůbec nejúčinnějším, a k tomu ještě organickým, zdrojem, i když optimální poměr vápníku a hořčíku zde není. Pokud jsem vás stále nepřesvědčila na vyrobení domácího prostředku, zde máte jeden vyrobený preparát:
  • Ovovital (v jedné tobolce je 350 mg Ca) nebo prášek v sáčcích Biomin H (v jednom sáčku je 1110 mg Ca), obojí od firmy Biomin. To je právě prášek ze skořápek, jen asi ne od domácích slepic, zato s hygienickou garancí. Jestli za to chcete platit… Biomin uvádí 37 % elementárního neboli čistého kalcia, což je rozhodující parametr při výběru kalciového preparátu, viz dále.
Vzhledem k těm mikrometrovým rozměrům u Ovovitalu nevím (viz úvod článku; je ale fakt, že ve zmíněné studii se zkoumal vápník umělý; v organismu hrají mnohdy důležitou roli i takové maličkosti, jako je např. tvar částic), já bych určitě volila Biomin, nebýt tedy skořápek od DOMÁCÍCH slepic. Více o skořápkách v souvislosti s obsahem vápníku v této studii z roku 2003; abstrakt studie týkající se Biominu z roku 2009 je zde.
.
1.3. Lithothamnion (nebo Lithothamnium) calcareum, ruducha (červená řasa), je dalším zajímavým přírodním zdrojem. Roste velmi pomalu: pouze 1 mm za rok! Tato červená řasa je tvořena ze 34 % čistým kalciem (to odpovídá více než 80 % uhličitanu vápenatého, CaCO3; uhličitan hořečnatý, MgCO3, je zastoupen jen 6 %). Je tedy zřejmé, že optimální poměr vápníku a hořčíku zde nenajdete.

Biologická dostupnost (biodiponibilita) neboli využitelnost takového vápníku v organismu je údajně vysoká. Jako většina řas však Lithothamnion calcareum vykazuje kromě selenu, zinku, kobaltu, mědi a chromu také vysoký, ale silně kolísající, obsah jodu, ve 3 g této řasy může být až 600 μg jodu (při denní doporučené dávce 150 μg je to opravdu hodně). Takto vysoký obsah jodu může být sice výhodný u snížené činnosti štítné žlázy, ale pacienti s jinými problémy štítné žlázy by se měli výrobků s touto řasou vyvarovat. Lithothamnion calcareum se využívá už léta jako zdroj vápníku také v rostlinných náhražkách mléka, což by měli sledovat právě lidé s poruchou štítné žlázy. 

  • V případě firmy Sanct Bernhard Kräeuterhaus, se kterou mám velice dobré zkušenosti, pochází Lithothamnium calcareum ze západní části Bretaně (souostroví Glénan). V 1 kapsli je 180 mg čistého kalcia, bere se až 5 kapslí denně (tj. 900 mg Ca). V ČR tuto firmu zastupuje Dům bylinek (zatím není tento výrobek uveden v nabídce pro ČR, ale pokud vás to zaujalo, možná by vám to mohli objednat).

1.4. Dolomitický vápenec je teoreticky další možností, jak doplnit vápník (a hořčík); obsahuje 22 % čistého vápníku.  I v této hornině je zachován optimální poměr vápníku a hořčíku 2 : 1 (vápník je zastoupen jako CaCO3, hořčík jako uhličitan hořečnatý MgCO3).  Oproti korálu Sango neobsahuje žádné další minerální látky ani stopové prvky. Hlavním negativem je, že dolomitický vápenec bývá často kontaminován olovem (zrovna tak i kostní moučka a lastury ústřic, viz také tento zdroj), proto ho nelze doporučit.

Dřív bych vám s čistým svědomím doporučila i korál Sango s 20 % čistého vápníku. Vzhledem k tomu, že pochází z okolí ostrova Okinawa (a ta je od jaderné elektrárny ve Fukušimě, kde došlo k úniku radioaktivity, vzdálená vzdušnou čarou 1740 km), tak si nejsem úplně jistá (pro představu, Černobyl je vzdálen vzdušnou čarou od Prahy 1 111 km, tedy vzdálenost je víc než 1,5 krát delší). Nebýt skořápek a možné radioaktivní kontaminace, pro mě by to byla nejlepší varianta. Údajně může být kontaminováno i nepřijatelně vysokými dávkami olova.

Mořský korál Sango, což je vlastně mořský živočich (sbírají se neživé, odlomené schránky korálů), obsahuje více než 70 minerálních látek a stopových prvků a mezi nimi i vápník a hořčík ve správném poměru 2 : 1 (20 % čistého vápníku v podobě uhličitanu vápenatého a 10 % hořčíku jako uhličitan hořečnatý).

Minerální látky korálu Sango po rozpuštění ve vodě ionizují, což zvyšuje jejich biodisponibilitu. Podle této studie je vápník z mořských korálů mnohem snadněji vstřebatelný (a tím pádem MOŽNÁ i v organismu zužitkovatelný), než čištěný uhličitan vápenatý bez příměsí. Měl by se lépe vstřebávat, než dolomitický vápenec. Ve srovnání s řasou Lithothamnion calcareum obsahuje Sango korál v denní dávce zhruba jen 17 μg jodu, což ocení pacienti se zvýšenou činností štítné žlázy nebo autoimunitních procesů ve štítné žláze.

 

2. Kostní moučka je vlastně hydroxyapatit, Ca10(PO4)6(OH)2. I s ním se prováděly studie. Zatím však nevím, že by byl tento zdroj pro lidi běžně dostupný a navíc, moc důvěry k průmyslové výrobě nemám (to radši občas ohlodávat ty kosti 😉). Kostní moučka obsahuje 31 % elementárního kalcia. Hladinu ionizovaného kalcia sice tento zdroj tolik nezvýší a koncentrace parathormonu příliš neovlivnil, ale na míru kostního metabolismu měl podobné efekty, jako uhličitan nebo citrát, takže při léčbě osteoporózy by uplatnění našel. Zvyšuje však i hladinu fosfátu, což např. u ledvinových poruch rozhodně není plus.

 

3. Citronan / citrát vápenatý (calcium citrate; calcium citrat / Kalziumzitrat; calcii citras) 21,1 % elementárního Ca; skutečná využitelnost v organismu (biodisponibilita čili biologická dostupnost) Ca byla těsně za uhličitanem vápenatým

První mínus oproti uhličitanu z přírodních zdrojů: jde o chemicky vyrobený citronan. Druhé mínus: přídatné látky. V tom lepším případě si koupíte místo tablet kapsle bez přídatných látek se 100% kalcium citrátem v práškové formě. Kapsle může být želatinová nebo z celulózy, nebývají zde tedy již žádné další přídatné látky.

_________________________________________________________________________________  
 
TIP: 
Oproti uhličitanu, zde není rozdíl ve vstřebávání vápníku u pacientů se sníženou kyselostí žaludku a lze jej brát i nalačno: ať už „přirozenou“ nebo způsobenou léky na snížení žaludeční kyselosti např. Omeprazol, Pantoprazol). Také pro starší osoby je ze stejného důvodu uváděn citrát jako lepší volba.

_________________________________________________________________________________

 
Studie z roku 2014 tvrdí že biologická dostupnost a využitelnost uhličitanu je lepší a rychlejší, než citrát (uhličitan byl podán na rozdíl od citrátu v 1 dávce 1000 mg). Ve studii z roku 2015 se naopak uvádí, že mezi karbonátem a citronátem v zužitkování organismem žádný podstatný rozdíl není (v této studii bylo podáno u obou látek 2 x denně 600 mg Ca). V obou studiích se mj. sledoval pokles hladiny parathormonu v závislosti na zvýšené koncentraci vápníku po příjmu tablet.  

Vypadá to spíš, že u obou látek bude biodisponibilita obdobná, protože v první studii nebyly vytvořeny stejné podmínky pro srovnávání: zaprvé, vždy by podle mě měly být obě látky aplikovány stejně často, protože i to hraje roli, nejen dávka. Zadruhé, uhličitan vápenatý obsahoval současně 1000 jednotek vitamínu D, zatímco citrát jen 400! Vitamín D přeci podporuje vstřebání kalcia! Zatřetí, studie se účastnily zdravé osoby. U nemocných s osteoporózou, by mohly být výsledky také jiné.

 

4. Mléčnan / laktát vápenatý / kalcium laktát (calcium lactate; Calciumlactat / Kalziumlaktat; calcii lactas)
I laktát se využívá jako zdroj vápníku v tabletách málo a opět jde o chemickou výrobu, v tomto případě syntéza z mléčné kyseliny. Příležitostně se využívá k obohacení ovocných šťáv vápníkem (v potravinách jde o éčko E327). Podobně jako u glukonátu, ani biologická dostupnost laktátu v ničem nevyniká nad ostatními formami vápníku. Obsah elementárního (čistého) vápníku je velice nízký, jen 13 %, viz tabulka.

 

5. Glukonan / glukonát vápenatý / kalcium glukonát (calcium gluconate; Calciumgluconat / Kalziumglukonat; calcii gluconas)
Glukonát obsahuje jen 9,3 % čistého vápníku. A také se opět dostáváme na pole chemické výroby. Využívají se zde navíc ještě většinou i enzymy vyrobené pomocí genetického inženýrství: jako výchozí materiál bývá použita nezřídka i GM (tedy geneticky modifikovaná) kukuřice. Tato forma vápníku (v potravinách jako E578) se v podobě tablet moc nevyužívá, zato ji najdeme v roztoku k intravenóznímu (nitrožilnímu) podání pro akutní stavy. Biologická dostupnost rozhodně není vyšší, než u ostatních preparátů, takže žádné výhody zde nevidím. Kombinovaná forma glukonát-laktátu je obsažena např. i v tabletách renomovaných firem.

Tabulka: Absorpce vápníku z různých vápenatých solí a množství elementárního neboli čistého vápníku (zdroj: Calcium in Human Health, 2006, str. 138 nebo také zde: 1, 2, 3).

Potravinový doplněk s Ca
Množství čistého Ca
Vstřebatelnost (až na výjimky) u žen ve fertilním (plodném) věku
uhličitan vápenatý (kalcium karbonát) v doplňcích stravy
ca. 40 %
1000 mg Ca: muži a ženy po menopauze: 30 ± 5
250 mg Ca:muži a fertil. ženy: 39 ± 7
fosforečnan vápenatý Ca₃(PO₄)₂ (trikalcium fosfát)
38 %
25 ± 13 %
uhličitan vápenatý z vaječných skořápek (Biomin)
37 %
síran vápenatý (kalcium sulfát); je např. ve vodě
?
41 ± 7 %
kosti - kostní moučka (hydroxyapatit)
31 %
?
dihydrát hydrogenfosforečnanu vápenatého Ca HPO4 · 2H2O (dikalcium fosfát dihydrát)
29 %
27 %
skořápky ústřic (uhličitan vápenatý)
28 %
?
chlorid vápenatý (kalcium chlorid; infúze)
27,2 %
infúze
dolomitický vápenec (uhličitan vápenatý)
22 %
? %
citrát vápenatý (kalcium citrát)
21, 1 %
300 mg Ca: muži, fertil. ženy 38 ± 10 %
1000 mg Ca: 27± 7 %
citrát malát vápenatý (kalcium citrát-malát)
13 %
37 ± 2 %
údajně vysoká biologická dostupnost
mléčnan vápenatý (kalcium laktát)
13 %
47 ± 8 %
mléčnan-glukonan vápenatý (kalcium laktát-glukonát), 1, 2
12 - 13 %

glukonát vápenatý (kalcium glukonát)
9,3 %
glubionát vápenatý (kalcium glubionát)
6,5 %
ženy po menopauze 37 %
orotát vápenatý (kalcium orotát)
?
údajně vysoká míra absorpce a nejvyšší biodisponibilita; chybí relevantní zdroje!

Poznámky k tabulce:
Počítejte, že tato tabulka je orientační, se zvyšující se dávkou kalcia (i jiných preparátů) klesá resorpce, tj. vstřebání!!! Pokud není uvedeno jinak, číselné hodnoty se vztahují k číselným hodnotám pro množství vápníku pohybující se mezi 200 až 300 mg.

Biologická využitelnost neboli dostupnost vápníku v buňce se bohužel ve studiích vyskytuje málokdy a vstřebatelnost je klamavá hodnota: vysoká míra vstřebání v organismu zdaleka ještě neznamená, že se na cílové místo do buňky dostane potřebné množství kalcia. Nelze položit ani rovnítko mezi rozpustností a biologickou dostupností (v některých starých studiích se staví propagace určitých forem Ca právě na rozpustnosti vápníku).

 

JAK INTERPRETOVAT TABULKU: JAKÝ DOPLNĚK STRAVY S VÁPNÍKEM VYBRAT?

Jak vidno, vstřebatelnost vápníku nevykazuje až tak dramaticky výkyvy. Zato obsah čistého vápníku je (kromě biologické dostupnosti) ROZHODUJÍCÍ! Pokud si zvolíte laktát vápenatý, zaručí vám to sice maximální resorpci (vstřebatelnost), ale jaksi nebude co vstřebávat, protože množství čistého Ca je daleko nižší (13 %), že to ani vysoká resorpce nespasí!

Biologická zužitkovatelnost vápníku v buňce je dalším důležitým parametrem, který ale není ve studiích zatím moc pečlivě zdokumentován. 


_________________________________________________________________________________  
 
Biologická dostupnost / biodisponibilita, tj. skutečná využitelnost, 
je procentuální podíl určité látky (zde kalcia), který se dostane přes krev až na cílové místo v buňkách, nejde tedy jen o prostou absorpci (vstřebávání).  
Dobrá absorpce ještě nezaručuje, že se látka dostane tam, kam má (existují studie, které dokládají, že některé doplňky stravy mohou být rychle vstřebány - a také velice rychle bez užitku vyloučeny z těla ven, viz např. chrom)!

_________________________________________________________________________________ 

 

MORINGA: BYLINA, CO OBSAHUJE V DENNÍ DÁVCE HODNĚ VÁPNÍKU

Svou stravu zaměřenou na dostatek vápníku vám pomůže obohatit ještě jedna bylina, a to moringa. V denní dávce 10 - 20 g ze sušené moringy je totiž 200 - 401 mg vápníku (i jiných potřebných minerálů a vitamínů)! 

Zde najdete předchozí díly: 1. část (potraviny), 2. část (metabolismus vápníku a jeho úloha v organismu).

Rozšiřující literatura (další odkazy najdete přímo v textu):

14 komentářů:

  1. A jak je na tom jako přírodní zdroj vápníku třeba mák, Dorko? Nezřídka čtu, jaká je to kalciová bomba...
    Henrieta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No vidíš Henrietko, já zapomněla dát odkaz na 1. díl... Ten jsem psala nějak před rokem. Napravím. 😊

      Mák je na tom dobře, ale nelze ho jíst pořád...

      A vidíš, teď jsem na něj dostala chuť.

      Vymazat
  2. Vskutku precizně zpracováno! Až jsem dostala chuť na makový buchty! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, Janinka od Broučků. 😊
      Díky Janinko - a buchty si určitě udělej, jestli na ně máš chuť (no, ale pomalu na ně dostávám chuť i já). 😉

      Vymazat
  3. Vápník je - ani nevím proč - můj oblíbený prvek :-).

    OdpovědětVymazat
  4. Přečetla jsem všechny tři články o vápníku. Jsem válečné dítě, prý jsem jako malá olupovala a jedla vápennou omítku, mléko bylo i po válce na potravinové lístky, sýry žádné, tvaroh se vyráběl doma.Nebyla jsem prý sama, ve škole jsme dostávali kalciové tablety(ochucené, dobré), na svačinu hrneček mléka a rybí tuk(brrr).. Nemám pěkné zuby, kosti zatím dobře slouží(zaklepávám). Zastávám názor, že je důležitá pestrá strava.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za tvůj komentář Hanako a velice správnou poznámku o stravě! 😊
      Naprosto s tebou souhlasím a možná bych to měla v článku více zdůraznit.

      Vymazat
  5. Co se týče vápníku, tedy umělého, měla jsem vybráno hned. Vápník v rozpustných tabletách mi dřív předepisovali doktoři, ale já ho nesnášela, tak NIC. A vidím, že se to moje tělo dobře bránilo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, Ježurko, tělo není vůbec hloupé, jen ho poslouchat! 😊

      Vymazat
  6. Tedy asi budu potřebovat trochu vápníku i na tu žáhy. Každopádně mne teď napadlo,jaké tele jsem. Vápník ze skořápek je toriz i doplněk stravy pro kočky a psy na barfu. Je zvláštní, kolik toho máme společného se zvířaty (kočka je čirý masožravec, tedy ty moje dvě ne) co se týká doplňků.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No vidíš a já mám (vzácné) telecí moc ráda. 😉

      Vymazat
  7. Dorko, je obdivuhodné, jaké vědecké pojednání jsi zpracovala, ale chtěl bych se tě zeptat, dělám nějakou chybu, když žádné takové doplňky stravy nesháním a nekonzumuji?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Strašnou! Přímo osudovou! 😉

      Já přeci nenabádám ke koupi výrobků, jen navádím event. ke skořápkám - ale ty mně osobně z 20 vajec vystačí na několik let zas...

      Vymazat

Uveďte prosím nějakou přezdívku (pole NÁZEV/ADRESA URL - stačí vyplnit jen přezdívku). Jinak mi vaše komentářové kapky splynou v jedno nekonečné moře. 😉

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE. 😊