Moc vás všechny prosím, NEPLEŤTE SI komentáře s poradnou a nepokládejte dotazy na různé výrobky, jejich vzájemné interakce apod., beztak je většina těchto dotazů určena pro lékárníky, nikoliv pro lékaře! Ani vaše onemocnění bez hlubších znalostí nemohu řešit, křišťálovou kouli dosud nevlastním. S mailem také neuspějete, poradna je, až do odvolání, uzavřená! RESPEKTUJTE TO PROSÍM!

pondělí 4. září 2017

Bez černý (Sambucus nigra), 1. část: Účinky, vnitřní užití, záměna

Bez černý (Sambucus nigra) odedávna strážil venkovská stavení. Záměrně se k nim vysazoval, aby odpuzoval svými páchnoucími listy nejen zlé duchy, ale i hmyz, myši a krysy. Listy se dřív pokládaly i do podzemních chodeb pracantů v modrákách, neboli krtků. Zbavovat se bezu kvůli obavám z černé mšice (Aphis sambuci) by bylo škoda, protože tyto mšice stejně na ovocné stromy nepřecházejí. Bez je známý tím, že z jeho dřeva byl prý vyroben kříž, na němž ukřižovali Krista a také se na něm oběsil Jidáš. Drobným houbám, které rostou na kůře bezu, se proto říká Jidášovo ucho.
Jde o hojně se vyskytující keř nebo dokonce stromek dosahující výšky 3 - 10 m. Má rád humus a dusík v půdě (nitrátofilní) a mírně vlhká stanoviště, najdeme ho od nížin až do podhůří na okraji potoků (nebo záplavové půdě), rumištích, neošetřovaných loukách, okrajů lesů a hájků, ale i v parcích.
Borka („kůra“) má nejprve zelenou a později zelenošedou až šedohnědou barvu, větve jsou vyplněné bílou dření. Listy jsou vstřícné, lichozpeřené s 5 - 7 lístky. Kvete od května do června (event. července). Bílé květenství v plochých chocholíkových („deštníkovitých“) vrcholících na lysých stopkách, které má až 20 cm v průměru, intenzívně voní. Jednotlivé kvítky obsahuje 5 poléhavých tyčinek.  
Květy jsou ke včelám dost skoupé, co se týče nektaru, protože jim poskytují pouze pyl. „Na oplátku“ je proto hmyz navštěvuje méně (bez je i samosprašný). Květenství se lidově nazývá „kosmatice“. Červenofialové tmavé plody, malé černé bobule s 3 - 5 semeny, dozrávají v srpnu až září a obsahují krvavě červenou šťávu, kterou není radno potřísnit si oděv. Požírají je i ptáci, kteří se pak zaslouží o „rozvoz“ semen.

Po slovensky: baza čierna, in English: elder / elderberry / black elder, auf Deutsch: schwarzer Holunder, по-русски: Бузина чёрная, en Español: saúco negro / saúco común, en français: Grand Sureau / Sureau noir, in italiano: sambuco comune.

Lezou-li na tebe ošklivé viry,
bezový květ je pozabíjí!
Tekutiny z tebe jenom lejou,
bolesti se s plody nerozjedou!

Květ i plod si ví s mikroby rady,
stoličku ti však trošičku poupraví!
Chrchle už světu ukazovat nemusíš,
zánět i křeče porobu zlou zakusí!

Cukrovka i alergie (z)mizí,
bez čistí krev - i od tuků ryzích!
Rak i radikály se smutně dívají,
tlaky v krvi zato s radostí zpívají!

Mléko z tebe se jen řine,
nejsi-li muž - ó jémine!
S bezem se pojit je vděčné,
schopnosti bezového vládce jsou nekonečné.

Bez černý - Sambucus nigra - Baza čierna - elder / elderberry / black elder, schwarzer Holunder - Бузина чёрная - saúco negro / saúco común - Grand Sureau / Sureau noir - sambuco comune
Květy bezu černého (Sambucus nigra).

Dodatek pro redaktory z velkých serverů (a osoby jim podobné): nekopírujte, prosím, bez mého výslovného souhlasu celé odstavce. V mých článcích je spousta specifických prvků, co nikde jinde nenajdete. Pokud už se budete chtít inspirovat, obtěžujte se alespoň s přeformulováním vět. Za žádných okolností nepřebírejte, ani v upravené podobě, moje vlastní receptury. Já sama vždy zvažuju, co, jak (a jestli vůbec) z knih nebo jiných zdrojů smím použít!

ZÁMĚNA BEZU ČERNÉHO:

1. Bez chebdí !!! (Sambucus ebulus): Vyskytuje se občas hlavně v teplejších oblastech, v křovinách na okraji lesa, má rád polostín. První, co by nás mělo „trknout“ do očí je skutečnost, že nejde o keř, ale o statnou bylinu (až 2 m)! Kvete později, od června do srpna, a květy jsou bílé až růžové. 5 vzpřímených tyčinek nese purpurově červené, nápadné prašníky, nádherné květy páchnou po mandlích. Nebezpečná je hlavně záměna plodů.
  • Bez chebdí se sice dříve někdy využíval k léčebným účelům (hlavně proti otokům nebo jako drastické projímadlo), ale jde o bylinu JEDOVATOU, obsahující velké množství sambunigrinu (kyanoglykosid) a nepatří do rukou laiků. Dnes ojediněle využíván ve formě extraktu v některých bylinných preparátech. Odvar z listů se využíval vnitřně při nachlazení nebo jako močopudný, potopudný a protiedematózní (na otoky) prostředek, zevně ke kloktání nebo na obklady při dně či bolestech sleziny. Kaše ze svařeného plodu (syrové nikdy neochutnávat!) má silně projímavé účinky. Plod vyvolává zvracení, průjem a poruchy vidění, známy jsou i případy smrti. Fotografie viz 1, 2, 3, 4.
.
2. Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), známá léčivá rostlina, tedy žádný keř: najdeme ho na vlhkých loukách, kvete později, od června do srpna, květy má 5četné, v „deštníkovitých“ květenstvích, a silně medově voní. Lichozpeřené listy mají má 2 - 5 párů lístků a zcela jinou strukturu, viz obrázky 1, 2, 3, 4. Plody zaměnit nelze.
.
3. Bez hroznatý (semena !!!), (Sambucus racemosa): jde o keř až stromek rostoucí na hlinitých kamenitých půdách s nedostatkem vápníku. Častější je v (pod)horských oblastech. Květy jsou ve vejčitých latách a také silně voní, kvete však dřív, v dubnu až květnu! Květenství má spíše zelenožlutou barvu. Listy se skládají z 5 zašpičatělých lístků. Dřeň ve větvích je zbarvena žlutohnědě. Plody jsou jasně červené a v syrové podobě vyvolávají průjmy a zvracení. Fotografie viz 1, 2, 3, 4.
  • Plody, dozrávající v červenci až srpnu, obsahují více vitaminu C, než bez černý: 25-65 mg/100 g plodů, a také betakaroten (provitamin A). Plody jsou jedlé v podobě marmelád, želé nebo svařené šťávy s cukrem, ale musí se odstranit jedovatá semena. Sirup z bezu hroznatého lze využít při nachlazení (viz Janča Zentrich): Červené bezinky povaříme, vylisujeme z nich šťávu a svaříme s cukrem na sirup (podobně jako u bezu černého). Dejte dost cukru, aby se sirup nezačal kazit. Užívá se preventivně 1 čajovou lžičku denně, v období chřipek 2 lžičky preventivně a léčebně pak 3 - 5 lžiček denně.
Shrneme-li to, květ bezu černého si lze splést s bezem hroznatým (zelenožluté květy), s tužebníkem (bylina!) nebo event. s bezem chebdím (nápadné červené prašníky!). Plody bezu černého lze zaměnit jen s bezem chebdí. Listy bezu černého, chebdí či bezu hroznatého jsou pro laiky „stejné“, takže doporučuji poradu s někým zkušenějším (vyloučit však můžeme bez chebdí, protože se nejedná o keř).

LIDOVÉ NÁZVY:

bezinka, bezinky, bezoví, bzejna, bzí, černá bzinka, habzina, hulák, hural, kašička, kosmatice (květ), kozíček, kozičky, kozinky, psí bez, psounský bez, pukač, smradinky, smradlavka, smrdibez, zebrový květ. Někdy se uvádí i chebz nebo chebzí, to je ale podle všeho označení pro bez chebdí, viz Botany.

ÚČINKY BEZU ČERNÉHO (pokud není uvedeno jinak, je myšlen květ):

  • antivirotikum: proti virům (lze použít při chřipce, nachlazení). V klinické studii se prokázalo, že extrakt z plodů bezu mírní intenzitu příznaků chřipky již během 48 hodin a zkracuje dobu rekonvalescence u chřipky. Plody bezu lze využít i v prevenci ke zvýšení odolnosti vůči infekcím. Standardizované extrakty z plodů bezu lze bez obav podávat i dětem (viz Herbal Remedies). Podobná studie je zde. Jiná studie ukázala, že antivirotika s mnoha nežádoucími účinky, Tamiflu i Amantadin, ve srovnání s bezem propadla. 
  • Zralé, syrové plody bezu (bezinky) obsahují kolem 18 mg vitaminu C, což není mnoho (podle odrůdy, tj. v žádném případě 340 mg, jak se někde uvádí, viz také studie), po tepelné úpravě je to kolem 11 mg/100 g (pozn.: ve Wikipedii jsou dvojnásobné hodnoty, což zřejmě neodpovídá skutečnosti).
  • antibiotikum: účinky proti bakteriím: Vodný extrakt z listů jevil mírou aktivitu (6 mm inhibiční zóna) proti E. coli, Bacillus cereus, Serratia marcescens, naprosto ale selhal (ve srovnání s květem) u MRSA - meticilin rezistentní Staphylococcus aureus i jiných nozokomiálních patogenů (to jsou infekce, kterým se dobře daří v nemocničním prostředí a těžko se proti nim bojuje). Extrakt z květu bezu působil proti všem 13 testovaným bakteriím (vodný extrakt byl  10 krát a etanolový extrakt 100 krát zředěný), proti MRSA absolutně nejvíc (17 mm zóna inhibice; antibiotikum ciprofloxacin, který nijak ředěn nebyl, vykazoval 22 mm!). Nejmenší účinnost projevil extrakt z květu proti Pseudomonas aeruginosa, inhibiční zóna však přesto ukazovala 9 mm. Květ či plody působily i např. i na nozokomiální patogen, Salmonella poona, vyskytující se v nemocnicích.
  • diaforetikum (květ i plod): podporuje pocení
  • mukolytikum: rozpouští hlen
  • expektorans: podporuje vykašlávání
  • antialergikum: Květ bezu snižuje překrvení sliznic v nosu, krku nebo uchu a dokáže tak uvolnit ucpaný nos (dekongesce), snížit svědění v nosu a redukovat množství vylučovaného hlenu. Používá se proto zejména u alergické senné rýmy (rhinitis allergica). V této indikaci se často kombinuje s kopřivou. Kúru je třeba začít ještě předtím, než začne pylová sezóna. Květ bezu je sám silným potenciálním alergenem!
  • antirevmatikum: proti revmatickým obtížím a bolestem kloubů.
  • antiflogistikum: proti zánětu (zejm. močových cest - např. zánět močového měchýře, průdušek - bronchitida, nebo vedlejších nosních dutin - sinusitida) či artritida (zánět kloubů). Francouzský lékař Lemoine použil bezu dokonce i proti akutní nefritidě (zánět ledvin).  Květ je často využíván i u chronického zánětu vedlejších nosních dutin (sinusitis chronica) nebo zánětu středního ucha (otitis media). V kombinaci s jinými prostředky se květ používá i jako doplňková léčba při zánětu pohrudnice (pleuritida). Plod výborně působí i při zánětu nervů (často jako monoterapii): zánět plexus brachialis (pleteň pažní) nebo zánět mezižeberních nervů.
  • analgetikum (zejm. plod): proti bolesti; dá se využít i při následujících onemocněních: migréna nebo neuralgie trigeminu (bolest trojklaného nervu), ischias (zejm. zánětlivého původu), bolesti páteře, kloubů (artralgie) nebo svalů (myalgie), a to i v rámci akutních infekčních onemocnění.
  • antipyretikum: snižuje horečku
  • laxativum (syrový plod): působí proti zácpě, projímavě
  • antidiaroikum (sušený plod): proti průjmu; Sušené plody bezu černého staví i velice silné průjmy. Kaše z čerstvých plodů působí naopak proti zácpě jako laxans (viz Váňa ad.).
  • mírné diuretikum (květ i plod; flavonoidy a draselné soli): močopudný; pro svůj mírný účinek se květ bezu využívá i v pediatrii (u dětí) a geriatrii (u starších pacientů)
  • kardiostimulans: posiluje srdce
  • vazotonikum: pozitivně ovlivňuje napětí cév a tím i krevní oběh (Odyová) a tlak, příznivě ovlivňuje i cévní stěny (Janča & Zentrich); na krevní tlak působí regulačně, tj. účinky má jak na vysoký tak na nízký krevní tlak
  • antihypertenzivum (zejm. plod): proti hypertenzi (vysoký krevní tlak)
  • antisklerotikum: účinky proti ateroskleróze (usazování tuku ve stěnách cév), viz Váňa
  • hypolipidemikum: plody bezu obsahují fytosteroly (rostlinné látky podobné cholesterolu), které mírně snižují cholesterol, viz studie prováděná se šťávou z plodů
  • cytostatikum: antikarcinogenní (protirakovinné) účinky listů ve formě obkladů (Čermák, viz Janča & Zentrich), zejména u nádorů zevně přístupných. Váňa uváděl bez černý jako prevenci. A tady je studie z roku 2016 o účincích vnitřního užívání květu bezu na prevenci i léčení rakoviny prsu (květy bezu obsahují fytoestrogeny, což jsou rostlinné estrogeny). Jiná studie srovnává protirakovinné vlastnosti plodů evropského bezu s bezem kanadským (Sambucus canadensis) v souvislosti s rakovinou.
  • antioxidant (plod): brání nežádoucí oxidaci a tvorbě reaktivních forem kyslíku (volné kyslíkové radikály), viz studie 1, 2.
  • detoxikans (list): „čistí krev“
  • dermatologikum (list): „čistí“ pokožku, pomáhá i proti akné. Uvádí se také, že pomáhá proti nepříjemnému tělesnému pachu
  • spasmolytikum: proti křečím v trávicím traktu (žaludečním nebo střevním, viz Richter - Severa nebo Rubcov)
  • sedativum (květ i plod): zklidňuje;  lze použít i při problémech s usínáním jako hypnotikum, viz Volák a Traversier
  • hepatoprotektivum (zejm. kůra): ochrana a regenerace hepatocytů neboli jaterních buněk (viz Váňa, Odyová)
  • metabolikum (plod): podporuje látkovou výměnu
  • mírné laktagogum: podporuje tvorbu mateřského mléka
  • šťáva z plodů povzbuzuje činnost žláz s vnitřní sekrecí vytvářející hormony (viz Erdelská); plody obsahují fytoestrogeny (již staré pokusy prokázaly, že u myšek dokážou např. prodloužit říji).
  • Jiný druh bezu, Sambucus williamsii, působil i antimykoticky proti Candida albicans vyvolávající kandidózu, proti osteoporóze u myší, kde se simuloval přechod ovarektomií (odstranění vaječníků) -  1, 2; je otázka, zda by tyto účinky vykázal i bez černý.



D E N N Í  D Á V K A:


o   KVĚT:
střední denní dávka je 10 - 15 g květu denně (viz Leitfaden Phytotherapie).
Nálev nebo odvar z květu: V praxi se často ordinují 2 čajové lžičky na šálek nálevu (tj. zhruba 3 g), který se pije 5 x denně (Mika). V Leitfaden Phytotherapie se uvádí 3 x denně dávka 3 - 5 g (tj. až 3 čajové lžičky) sušených květů na zhotovení nálevu. Pozn.: dříve se doporučovala jednotlivá dávka 1,5 g (1 zarovnaná čajová lžička (Mika).

o   PLOD:
Šťáva z plodů: 15 - 20 g (viz Kresánek); 50 g bezinkové šťávy z plodů ve spojení s 20 % alkoholem, který zvýší účinek (viz Dr. Epstein a Váňa)
Nálev z plodů: 15 - 20 g (viz Mika, lékové formy)
Povidla: 20 g denně (Darius.cz)



VNITŘNÍ UŽITÍ, ZPŮSOB UŽÍVÁNÍ (LÉKOVÁ FORMA):

o   KVĚT:

NÁLEV (podpora pocení a močení: nachlazení, chrapot, zánět dýchacích cest, tíže na prsou, chřipka, angína, lehčí nervové onemocnění, revmatická onemocnění, dna nebo choroby trávicího ústrojí): 
a) Květ připravujeme k vnitřnímu užití výhradně formou nálevu. 1 - 2 čajové lžičky (na 1 zarovnanou čajovou lžičku se vejde 1,5  - 2 g směsi) přelijeme vroucí vodou a necháme louhovat. Vyšší dávky mohou způsobit dávení, průjmy a polyurii (časté a vydatné močení).
b) Mika (a podobně i Novotný) doporučuje 5-10 g květu přelít 100 ml vroucí vody (nejlépe do termosky) a toto množství rozdělit do 3 - 5 dávek. 
.
ODVAR (nespavost):
Novotný doporučuje proti nespavosti připravit před spaním odvar: na šálek vody 5 g sušených květů. Pije se horké, nejlépe s citronovou šťávou.
.
VÍNO Z KVĚTŮ BEZU proti zvýšené fragilitě cévní stěny (lámavé kapiláry):
.Svaříme 1,2 kg cukru ve 3 l vody. Po zchladnutí přidáme 10 větších květů (květenství) černého bezu (sbíráme v suchých dnech a na čistých místech, abychom je nemuseli omývat, pyl je to nejlepší!) a 1 bio-citron (chemický postřik se NIJAK NEDÁ SMÝT!), pokrájený na plátky. Odstraníme jadérka (jinak hrozí zhořknutí!). Nádobu překryjeme celofánem a necháme zhruba 6 týdnů kvasit na světlém místě, nejlépe na okně, dokud víno nepřestane „bublat“. Pak slijeme do lahví a skladujeme v chladu a temnu.
.
BEZOVÝ LEKTVAR Z KVĚTŮ PODLE MATTIOLIHO (otvírá ucpaná játra, rozhání větry a nadýmání břicha a zabraňuje v počátcích vodnatelnosti“): 
Z bezových květů otrháme stopky a necháme zavadnout. Pak je posekáme (nejlépe keramickým nožem) na drobno. Na 100 g květu přidáme 250 g cukru. Postavíme na slunce a často protřepáváme.
.
TINKTURA Z KVĚTŮ BEZU na detoxikaci a posilu imunitního systému (při nachlazení, chřipce nebo proti alergické rýmě):
Lze použít jak čerstvé, tak sušené květy bezu černého. 
1. Čerstvé květy bez stopek nejprve volně vložíme do uzavíratelné sklenice, až je zhruba z poloviny plná.
2. Zalijeme 40% alkoholem (stačí i žitná nebo vodka, event. můžeme použít i víno). Pokud použijeme květy sušené, spotřebujeme přibližně 2 polévkové lžíce na 100 ml alkoholu.
3. Necháme 2 - 3 týdny louhovat za pokojové teploty a občas protřepeme (lépe je zamezit přístupu světla).
4. Přecedíme přes gázu (nebo kávový filtr) a květy vymačkáme.
5. Plníme do tmavých lahví a uchováváme v temnu a chladu.
U mnoha alergiků se osvědčila kúra na začátku roku, ještě před vypuknutím hlavní pylové sezóny. Tinktura může být naředěna vodou nebo čajem nebo nakapána na kostku cukru. Vnitřně se většinou podává 3 x denně 20 kapek.  Tinkturu můžeme použít i zevně, např. na drobná zranění (podpora hojení), dvakrát denně.

o   PLOD:

Laxativum - zejm. ČERSTVÉ plody nebo MACERÁT ze sušených plodů: projímavé účinky (viz Novotný ad.).
Antidiaroikum - zejm. SUŠENÉ plody nebo POVIDLA: staví a působí proti průjmům (viz Novotný ad.)
Autoři se v tom, zda konkrétní lékové formy plodů bezu staví nebo naopak projímají, zcela neshodují (podobně, jako u borůvek). Určitě na tom má vliv i zdravotní stav pacienta. To, že plody dokážou zastavit i silné průjmy, bych spíše přičítala antibiotickým a antivirovým účinkům (tj. odstranění příčiny průjmů). Vyzkoušejte a uvidíte, spíše však počítejte s projímavým účinkem.
.
TINKTURA Z PLODŮ ČERNÉHO BEZU (BEZINEK):
Plody bezu naplníme sklenici z 1/4 a zalijeme minimálně 40 % alkoholem (režná, žitná, vodka, slivovice). Pak postavíme 6 - 7 dní na světlo. Po této době scedíme přes plastové sítko a uschováme v temnu.
.
VODNÝ MACERÁT jako laxans (proti zácpě):
2 lžíce nadrceného plodu vložíme do 100 ml studené vody. Necháme macerovat 8 hodin. K pití vždy (mírně!) ohřejeme.
.
VINNÝ MACERÁT (proti nachlazení nebo jako laxans) podle J. Michálka z Litovle:
100 - 150 g sušeného plodu bezu necháme louhovat v 0,5 l bílého vína po dobu 36 hodin a často protřepáváme. Pak scedíme a podáváme s cukrem 3 x denně zhruba 100 ml po jídle.
.
NÁLEV Z PLODŮ BEZU (nachlazení, bolesti):
a) Obvykle se užívá 1 lžíce plodů, která se spaří vroucí vodou (viz Kresánek).
b) 10 - 15 g plodů na 150 - 300 ml vody (toto množství se rozdělí do 3 - 4 dílčích dávek). Pije se KRÁTKOU dobu u AKUTNÍCH respiračních onemocnění (viz Mika ad.). Působí potopudně a močopudně.
c) 15 - 20 g sušeného plodu přelijeme 100 ml vroucí vody. Scedíme po 20 minutách. Podáváme 1 - 2 x denně. Tyto vysoké dávky používáme přechodně u bolestivých stavů (analgetikum, viz Mika).
.
ODVAR (neuralgie, migrény, apod.):
20 g plodů na 300 ml vody (toto množství můžeme event. rozdělit na 2 dávky), viz Kresánek, Dugas.
.
SIRUP Z BEZU (prevence nachlazení nebo proti kašli):
Proti kašli se používá v kombinaci např. s tymiánem. Recept naleznete zde.
.
ŠŤÁVA Z PLODŮ BEZU S ALKOHOLEM (záněty a bolesti nervů):
a) Šťáva z čerstvých plodů bezu černého s alkoholem (podle Váni; původní recept však zřejmě pochází od Dr. H. Epsteina): 50 g bezinkové šťávy denně ve spojení s 20 % alkoholem, který zvyšuje účinnost. Používá se při zánětu trigeminu (trojklaný nerv).
b) Šťáva z plodů bezu černého s alkoholem (podle Janči & Zentricha): Čerstvě vylisovanou šťávu převaříme a smícháme se 40 % alkoholem (brandy nebo vodka). Na každých 850 ml šťávy přijde 150 ml alkoholu a ještě se přidá na špičku kulatého nože kyselina citronová (cukr se nepřidává). Takto upravenou šťávu 15 minut sterilizujeme jako běžný kompot (nebo to někteří dělají v myčce na nádobí). Užívá se 8 až 10 lžic denně, obvykle po dobu 2 - 3 týdnů (bez alkoholu se užívá zhruba dvojnásobná dávka, účinek je ale mírnější a nástup pomalejší). 
.
ČERSTVÉ ROZMAČKANÉ PLODY (močopudný, potopudný a projímavý účinek):
a) Plody rozmačkáme s cukrem ve sklenici vody (Novotný).
b) J. Michálek z Litovle doporučoval čerstvé plody bezu černého rozmačkat na kaši a nechat ležet 7 dní na slunci. Šťáva se pak scedila (a plody pečlivě vymačkaly). Vše se nakonec svařilo s řepným cukrem na sirup. V době, kdy čerstvé bobule nejsou, doporučoval maceraci sušených plodů ve víně (viz tam).
.

SUŠENÉ PLODY (BEZINKY) SVAŘENÉ (projímadlo):
2 lžíce sušených bobulí na 1/4 l vody svaříme na kaši. Sušené bezinky lze proti průjmu (antidiaroikum) konzumovat i samotné (Novotný, Hruška, Váňa).
.
POVIDLA Z BEZINEK - Roob Sambuci (projímadlo a analgetikum):
Užíváme zejm. při neuralgii trigeminu (bolest trojklaného nervu) nebo u ischiasu zánětlivého původu (viz Novotný ad.). I zde je lépe kombinovat ke zvýšení účinnosti s 20 % alkoholem (Dr. H. Epstein). Denně 20 g.

o   LIST:

ODVAR Z LISTŮ („vodnatelnost“ a čištění krve): 
5—8 pokrájených lístků (zhruba 1 zarovnaná lžíce) vaříme 10 minut 1/4 l vody. Pije se 1 - 2 šálky denně. Proti „vodnatelnosti“ (edémy neboli otoky, event. ascites neboli volná tekutina v dutině břišní) a pro čištění krve (pije se 1 hodinu před snídaní), působí močopudně a projímavě, viz Novotný a Váňa. Pozor, listy mají silnější působení, než např. květ nebo plod!
Podle Dragondorffera (1898) se účinek listů sušením velice sníží, až zcela ztratí. Listy bezu se proto používají k léčbě po usušení pouze 2 měsíce.

o   VNITŘNÍ KŮRA (LÝKO):

Odvar z vnitřní kůry má stejné účinky jako listy, ale daleko prudší působení! Janča & Zentrich uvádí ve svém Herbáři, že čaj ze samotné kůry se nepoužívá z důvodu, že může vyvolávat kromě silných močopudných účinků i zvracení a silný průjem!

V další části je popsáno zevní použití a správné sušení bezu.  



Rozšiřující literatura (další odkazy v textu):
J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin, Eminent 1994 - 1999
P. Váňa: Rady bylináře Pavla, ÁKA Čejkovo nakladatelství, 1990
Andrew Chevallier: Herbal remedies, 2007 Dorling Kindersley Limited
S. G. Fleischhauer, J. Guthmann, R. Spiegelberger: Enzyklopädie: Essbare Wildpflazen, AT Verlag 2013
H. Schilcher, S. Kammerer, T. Wegener: Leitfaden Phytotherapie, Elsevier 2010, 4. Aufl.
Maria Treben: Zdraví z boží lékárny, nakl. Dona České Budějovice 1991
I. und P. Schönfelder: Der Kosmos Heilpflanzenführer, 2010 
Karol Mika: Fytoterapia, vydavatelství Osveta 1988
J. Kresánek, D. Dugas: Príručný atlas liečivých rastlín, vydavatelství Osveta 1985 
J. Kresánek, J. Krejča: Atlas liečivých rastlín a lesných plodov, vydavatelství Osveta 1988
Valentin Gennadjevič Rubcov, Karel Beneš: Zelená lékárna; 1984
Miloš Richter - František Severa: Léčivé rostliny; Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1971
Lesley Bremnessová: Bylinář, Fortuna Print
Velgosová, Velgos: Naše liečivé rastliny, Slovenské pedagogické nakladateľstvo, Bratislava 1988
MUDr. R. Novotný: Naše léčivé rostliny v lékařství, Alois Koníček Praha 1944
Erdelská a kol.: Atlas liečivých rastlín, vyd. Príroda 2008
Dietmar Aichele: Co tu kvete?; originál v němčině z roku 2004; nakl. Pavel Dobrovský-Beta a Jiří Ševčík, 2006
Jozef Tomko: Farmakognózia (učebnice pro farmaceutické fakulty), 2. přepracované vyd., Osveta 1999
Pietro Andrea Gregorio Mattioli: Herbář, původní vydání z roku 1931

14 komentářů:

  1. Ochutnal jsem bezy
    na Zambezi
    a teď na mě z toho, český beze,
    něco leze :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No vidíš, to je za tu mojí chybějící básničku! A tak si mě naladil, že snad dodatečně ještě nějakou didaktickou složím. 😊

      Vymazat
    2. To je třeba, protože ta moje je navýsost nedidaktická :-).

      Vymazat
    3. Možná nedidaktická, ale o to lepší. 😊

      Vymazat
  2. Mně se naopak (více než samotná veršovánka) líbí učebnicově zpracovaný přehled. Studijní materiál. Velice pěkné, ano.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Lukáši za ocenění mé práce. 😊

      Vymazat
  3. Odpovědi
    1. Děkuju Kosatečku. Jsou to jen didaktické veršovánky. 😊

      Vymazat
  4. V paměti se mně něco plete o bezinkovém víně. To má něco společného s bezem?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milý Miloši,
      bacha, abys nezůstal po škole! 😉 Slovo bezinky se vyskytuje několikrát i v tomto článku. 😱 😀

      Vymazat
    2. Mám resty jako školák, který hodně dlouho chyběl a neučil se a teď to překotně dohání :).
      Ale hlavně jsem si to už přečetl v novém článku. beru to od starších :).
      Ale už budu pečlivější, začínají všední dny.

      Vymazat
    3. Mohla bych napsat, že to tě neomlouvá. Ale je to jinak 😉:

      Už dvakrát se mi to stalo taky (četla jsem u 2 blogerek i starší články - a pak se najednou po nějakém čase zeptala na věci, který jsem prokazatelně četla). 😀

      Vymazat

Uveďte prosím nějakou přezdívku (pole NÁZEV/ADRESA URL - stačí vyplnit jen přezdívku). Jinak mi vaše komentářové kapky splynou v jedno nekonečné moře. 😉

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE. 😊