Moc vás všechny prosím, NEPLEŤTE SI komentáře s poradnou a nepokládejte dotazy na různé výrobky, jejich vzájemné interakce apod., beztak je většina těchto dotazů určena pro lékárníky, nikoliv pro lékaře! Ani vaše onemocnění bez hlubších znalostí nemohu řešit, křišťálovou kouli dosud nevlastním. S mailem také neuspějete, poradna je, až do odvolání, uzavřená! RESPEKTUJTE TO PROSÍM!

úterý 6. září 2016

Pěťour maloúborný (Galinsoga parviflora), účinky aneb Vaříme z plevele 5. díl

Těší mě, mé jméno je pěťour maloúborný nebo někdy malokvětý, latinsky: Galinsoga parviflora. Hned z kraje si jedno ujasníme: nejsem žádný peťour, protože to je nesprávně! Prosil bych s háčkem nad e, tj. vyslovuji se [PJEŤOUR]. Dokonce i Word mě zná! Chyba vznikla pravděpodobně díky tiskové chybě v Herbáři (Janča, Zentrich) - ale i tam je u ptačince moje jméno použito správně! Jinak, američtí Indiáni mi říkají Paico-Jullo, po slovensky sa volám žltnica maloúborová, auf Deutsch kleinblütiges Knopfkraut oder Franzosenkraut, in English gallant soldier a по-русски: галинзога мелкоцветковая.

Zahrádkáři mě sice nemilují, zato králíci, želvičky nebo ptáci ano! Jsem jednoletka, ale to nemění nic na tom, že jsem velice obtížný plevel dorůstající dokonce někdy až 50 nebo i 70 cm. Mám rád vlhčí písčité i hlinité půdy, proto se mi na vašich zahrádkách tak dobře daří. Květy se na mně objevují od konce dubna až do října, tož to mě ještě stihnete hodit do nějakého toho jídla! Jsem také velmi dobrým indikátorem mrazu: pokud zčernám, dědeček Mrazíček navštívil zahrádku a znamená to mj. čas sklizně kadeřávku.

A teď chvilku vážně: Prý se dá k léčbě použít i pěťour srstnatý (Galinsoga quadriradiata/Galinsoga ciliata), viz obrázek. Já se přeci jen přikláním k pěťouru maloúbornému, který je podle mého pocitu o kousek lepší. Pro mě například pěťour srstnatý nepřipadá v úvahu (a takových lidí může být více). Od pěťouru srstnatého se pěťour maloúborný odlišuje kratšími bílými okvětními plátky a hlavně lysou lodyhou (pěťour srstnatý má lodyhu i listy chlupaté).

Hezké obrázky pěťouru maloúborného najdeme i zde nebo tady, vlastní obrázky pěťouru maloúborného zatím nemám, vždy jsem narazila na toho "chlupatého". 😉

Krevní tlak a horečku ti snížím,
se mnou vyhneš se i kožním potížím!
Zánětů i krvácení se zbavíš,
čistím taky krev - což možná nevíš!

Na srdce a cévy já jsem pašák,
pro rakovinu jsem jak v poli strašák!
Trávicí ústrojí včetně jater mě má rádo,
já lečím tak, aby to za to stálo!

Tajně svoje eso tasím,
bolest údů zatarasím!
Matky mají mléka hojně,
nemusí už volat kojné!

Pěťour srstnatý - Galinsoga quadriradiata / Galinsoga ciliata - žltnica brvitá - shaggy soldier / Peruvian daisy / hairy galinsoga - Behaartes Knopfkraut - Галинзога четырёхлучевая - colminillo blanco / guasca - Galinsoga cilié - Galinsoga ispida

Dodatek pro redaktory z velkých serverů (a osoby jim podobné): nekopírujte, prosím, bez mého výslovného souhlasu celé odstavce. V mých článcích je spousta specifických prvků, co nikde jinde nenajdete. Pokud už se budete chtít inspirovat, obtěžujte se alespoň s přeformulováním vět. Za žádných okolností nepřebírejte, ani v upravené podobě, moje vlastní receptury!

.

PĚŤOUR MALOÚBORNÝ - ÚČINKY

  • antihypertenzivum: proti vysokému krevnímu tlaku; bylo prokázáno, že působí jako inhibitor angiotensin konvertujícího enzymu neboli ACE-inhibitor (na stejném principu se používají léky jako např. Ramipril a Tritace nebo Enalapril)
  • antipyretikum: snižuje horečku
  • antiflogistikum: protizánětlivé působení
  • dermatologikum: zlepšuje kožní choroby, zejm. psoriázu (lupénka) nebo různé ekzémy
  • detoxikans: čistí krev
  • antianemikum: proti anémii (chudokrevnost)
  • kardiovaskulární účinky: na srdce a cévy
  • cytostatikum (kancerostatikum): proti rakovině (ve formě tinktury)
  • působí v trávicím ústrojí: žaludečně-střevní nebo jaterní obtíže
  • analgetikum: zejm.proti bolestem zubů nebo u některých druhů migrény
  • laktagogum: zvyšuje tvorbu mateřského mléka (laktace) - ve formě čerstvé šťávy
  • hemostyptikum: zastavuje krvácení
  • tonikum (roborans): celkové posílení organismu a rekonvalescence po dlouhé nemoci
  • antiinfektivum: proti infekcím (tyto účinky však zatím nebyly spolehlivě doloženy): např. tonzilitida (angína), laryngitida, faryngitida; pomocně i u hepatitidy a žloutenky; snad působí i proti viróze nebo chřipce (tento účinek je však popsán hlavně u homeopatické formy)

.

PĚŤOUR - ZEVNÍ POUŽITÍ

  • Šťáva z čerstvých pomačkaných listů (nebo smotek vaty namočený ve šťávě z listů, které jsme rozmixovali) může zmírnit bolesti v uchu. Kašovité obklady z čerstvé byliny působí také protirevmaticky a využijí se při bolestech kloubů. Zevně působí na ekzémy, psoriázu (lupénka), bércové vředy nebo jiné špatně se hojící rány a kožní záněty. Při žvýkání prospívá dásním postiženým paradentózou.
  • Koupele využijeme i při bolestech končetin, poruchách prokrvování dolních končetin nebo při srdeční slabosti.

.

SBĚR A ÚČINNÉ OBSAHOVÉ LÁTKY

Drogou je kvetoucí nať (Herba galinsogae), sbíraná od jara do podzimu. Obsahuje bílkoviny, flavonoidy, stopy silice a saponiny. Dále najdeme v jeho složení: draslík, vápník (284 mg/100 g), železo (5,3-14 mg/100 g), hořčík (60 mg/100 g), fosfor (58 mg/100 g), zinek (1,3 mg/100 g), mangan a vitaminy A (4 mg betakarotenu), vitamin C (6,7 mg/100 g - tepelně neupraveného pěťouru!), thiamin (vitamin B1): 0,08 mg, riboflavin (vitamin B2): 0,21 mg, niacin (vitamin B3 neboli PP): 1,21 mg.

.

Denní dávka:

?

.

LÉKOVÁ FORMA

  • Z pěťouru se připravuje obvykle odvar, já bych však doporučila spíše krátké povaření, 2-3 minutové u čerstvé rostliny a 6 minutové u sušené. Ve směsi lze samozřejmě použít i ve formě nálevu. Čaj podáváme v obvyklých dávkách.
  • Tinktura, zejm. chceme-li použít pěťour proti rakovině.
  • Šťáva: několikrát denně v maximálním celkovém objemu asi 125 ml.

.

PĚŤOUR - KDE A CO KOUPIT

Zklamu vás, zatím pouze vlastnoruční sběr. 😊

.

KOMBINACE PĚŤOURU

Bylinu lze podávat samostatně nebo ji přimíchat do čajových směsí. Zentrich & Janča doporučují kombinovat k omývání ekzémů nať pěťouru maloúborného také s ptačincem - ale myslím si, že existují lepší kombinace, než právě tato (viz níže).

.

PĚŤOUR - RECEPTY

.

Koupele nebo obklady z pěťouru na kožní choroby:

Smícháme rovným dílem: chrastavec rolní nať, čertkus nať a pěťour malúborný nať. K tomu samozřejmě ještě podáváme vnitřně krev čistící čaj.

.

PĚŤOUR - NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY A KONTRAINDIKACE

V době těhotenství neužívat (ovlivňuje tonus neboli napětí dělohy).

.

GURMÁNSKÉ TIPY A RECEPTY PRO ODVÁŽNÉ

Jíst lze sice údajně oba druhy, ale chlupatec - pěťour srstnatý, je chuti ostré, téměř odporné, zato holátko (pěťour maloúborný) by se v případě nedostatku jiné zelené natě dal jíst.

Nať: Chuť pěťouru je velmi podobná hlávkovému salátu a vůni zas trochu připomíná čerstvé zelí. Kdo by snad zelnou příchuť neměl rád, měl by pěťour trhat před rozkvětem. Mimochodem, chuť zůstává celoročně jemná a "nezkazí se", jako u některých jarních bylinek. Obsahuje 5x více hořčíku, 11x více vápníku, 4x více betakarotenu a 9x více vitaminu C, než stejné množství hlávkového salátu. I v obsahu železa jednoznačně vede: s 5,3 - 14 mg železa ve 100g jedlého podílu poráží pěťour hlávkový salát 5- až 12-násobně!

Pěťour se hodí do salátů, smoothies, polévek nebo se zpracovává jako špenát. Někdy se také jen krátce podusí na trošce tuku jako zelenina. Samozřejmě se hodí do všech pomazánek nebo vaječných jídel. Nejchutnější částí je jen vršek rostlinek, ale jíst je samozřejmě můžeme celé. Nejlepší je stříhání, protože pěťour se snadno vytrhne i s kořenem.

Semena: Jedlá jsou semena i za syrova a dá se z nich dokonce vylisovat olej (ale kde by člověk vzal tolik semen, pokud nejste zemědělec, co ho pěťour obtěžuje). Pokud si ale semena usušíte na slunci a dáte je v zimě za oknem v teple na vlhkou vatu naklíčit, vaše tělo vám bude vděčné. Semena je nejlepší uchovávat v tmavých sklenicích.


Listy pěťouru i s květy posekáme a pokapeme šťávou připravenou z 1 čajové lžičky citronové šťávy, 2 lžiček vody, 2 lžiček olivového oleje a špetky soli. K tomu pak přidáme avokádo pokrájené na kostičky - a je hotovo.

Těstoviny s pěťourem (přeloženo z: http://www.wildkrautgarten.de/2013/08/01/pflanze-des-monats-das-knopfkraut):
  • 500 g pěťouru
  • 2 jarní cibulky
  • 100 g sušených rajčat
  • olivový olej
  • pepř, sůl
  • česnek na dochucení
  • tymián
  • 1 kelímek sladké smetany
Jarní cibulku pokrájíme na jemno a necháme podusit na oleji. Pěťour i sušená rajčata pokrájíme a přidáme společně k cibulce na pánev. Ochutíme solí, pepřem, česnekem a tymiánem. Nakonec přidáme smetanu. Podáváme k těstovinám.

Pesto z pěťouru (přeloženo z: http://www.wildkrautgarten.de/2013/08/01/pflanze-des-monats-das-knopfkraut):
  • 2 hrsti pěťouru
  • 2 stroužky česneku
  • 50 g slunečnicových nebo piniových semínek
  • 2 čajové lžičky naložených sušených rajčat
  • půl lžičky soli
  • 20 ml olivového oleje
Vše rozmělníme v mixéru. Pak postupně do mixéru přidáváme 20 ml olivového oleje a mixujeme, dokud z toho není jednolitá masa.

Pesto s pěťourem a mangoldem (přeloženo z: https://www.kraeuter-entdecken.de/kr%C3%A4uter-des-monats/franzosenkraut):

INGREDIENCE:
  • ca. 50 g pěťouru
  • 50 g mangoldu
  • ca. 200ml olivového oleje
  • 50 g pražených slunečnicových semínek
  • 50 g nastrouhaného parmezánu
  • česnek
  • sušené chilli, čerstvě mletý černý pepř, sůl
POSTUP:
Pěťour a mangold posekáme na jemno. Parmezán, slunečnicová semínka, česnek a chilli rozmixujeme v mixéru, až vznikne jednolitá masa. Pak přidáme olivový olej, pepř a sůl. Na závěr vmícháme i pěťour s mangoldem. Nejlépe je naplnit pestem sklenice se šroubovacím uzávěrem a vzduchotěsně uzavřít. Takto pesto v chladu vydrží 3-6 měsíců. Po každé konzumaci je vhodné do sklenice přilít olivový olej. Toto pesto se hodí k bramborám na loupačku, těstovinám nebo jako pomazánka na chleba.

Opilý pěťour aneb Rustikální zelenina (přeloženo z: http://www.wildkrautgarten.de/2013/08/01/pflanze-des-monats-das-knopfkraut/)
  • 2 malé cibule
  • 100 g slaniny
  • 6 hrstí na drobno posekaného pěťouru
  • 1 hrst česnáčku lékařského (popř. pár listů česneku medvědího)
  • 60 ml piva
  • 3 polévkové lžíce zakysané smetany
  • sůl, pepř
Nakrájíme cibuli na jemno a opečeme na slanině pokrájené na kostičky. Přidáme pěťour a česnáček, podlijeme pivem a necháme ca. 10 minut vařit na mírném ohni. Na závěr přidáme 3 lžíce zakysané smetany, sůl a pepř. Podáváme s brambory.

Ajiaco aneb Slepičí polévka s pěťourem (přeloženo z: http://www.wildkrautgarten.de/2013/08/01/pflanze-des-monats-das-knopfkraut):
SUROVINY pro 4 osoby:
  • 4 díly kuřecích prsou nebo stehen s kůží
  • 1 cibule
  • 1 celý pór
  • 2 mrkve
  • 1 bobkový list
  • 500 g lojovitých brambor
  • 300 g moučnatých brambor
  • 300 g žlutých batátů
  • 2 kukuřičné klasy pokrájené na větší kusy (nebo 1 plechovka kukuřice)
  • sůl, pepř
  • kmín
  • 100 g čerstvých nebo sušených listů pěťouru
  • kapary
  • crème fraîche (co to je se dozvíte v receptu Mini-muffiny z popence; je podobný zakysané smetaně)
  • Jako příloha zvlášť: 2 avokáda, citronová šťáva na pokapání a čerstvé listy koriandru
POSTUP:
Pór pokrájený na nudličky, 1 cibuli v celku, 2 mrkve na kostičky a polovinu pěťouru uvedeme v 1,5 l vody do varu. Osolíme, opepříme a přidáme kmín. Vložíme kuřecí díly a kukuřičné klasy a vše necháme vařit 20 minut. Přidáme 500 g lojovitých brambor nakrájených na kostičky a vaříme dalších 15 minut. Pak přidáme 300 g moučnatých brambor a vaříme opět dalších 15 minut.

Po této době vyndáme kuřecí díly, pokrájíme je a necháme někde v teple. Do hrnce přidáme 300 g batátů na kostičky, zbylou polovinu pěťouru, konzervovanou kukuřici (pokud jsme koupili kukuřici v plechovce) a vaříme dalších 15 minut.

Vše propasírujeme přes síto (nebo lépe rozmixujeme tyčovým mixerem) a ještě necháme krátce provařit, až získáme krémovitou konzistenci (mícháme, protože by se polévka mohla připálit). Na závěr přidáme do každého talíře kuřecí maso, kapary a smetanu nebo crème fraîche (každý si nabere podle chuti). Jako příloha se podává zvlášť avokádo s koriandrem.

.

ZAJÍMAVOST aneb Ach ti botanici...

Pěťour pochází z Ameriky, kde má své přirozené nepřátele, a tudíž nemůže dojít k jeho přemnožení, jako se to děje v Evropě. Ve druhé polovině 19. století se objevil na botanické výstavě v Paříži, v roce 1900 byl již pozorován na celém území Rakousko-Uherska, v roce 1912 "docestoval" do severní Evropy a kolem roku 1928 se dostal až k Uralu. Zahrádkáři by mohli vyprávět!

O "oblibě" mezi zahrádkáři koneckonců svědčí i německá (neoficiální) jména: Gartenpest (zahradní mor), Teufelskraut (ďáblova bylina) nebo Scheißkraut (zas*aná bylina). Jedna jediná rostlinka totiž za svoje poměrně krátké vegetační období vydá kolem 10 000 semínek (některé zdroje hovoří až o 100 000-300 000)! Za 4 týdny od vysetí už je schopen pěťour kvést, a protože je samosprašný, není na nikom závislý. Stihne tak za rok až 3 generace. Semínko v zemi čeká na vhodné podmínky a je životaschopné až 10 let! Proto dřív zahrádkáři s pěťourem bojovali i vypalováním. Pěťour je prostě nezmar!


Rozšiřující literatura:
J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin S. G. Fleischhauer, J. Guthmann, R. Spiegelberger: Enzyklopädie: Essbare Wildpflazen
I. und P. Schönfelder: Der Kosmos Heilpflanzenführer
Chen Anmin,Ma Yingfu,Gao Yuan,Gao Zhemin: Encyclopedic Reference of Traditional Chinese Medicine
K. G. Mukerji, C. Manoharachary: Current Concepts in Botany
G. J. H. Grubben: Vegetables
http://online.liebertpub.com/doi/abs/10.1089/jmf.2007.569
http://www.wildkrautgarten.de/2013/08/01/pflanze-des-monats-das-knopfkraut/
https://offene-naturfuehrer.de/web/Galinsoga_parviflora_%E2%80%93_Kleinbl%C3%BCtiges_Franzosenkraut_(JKI-Pflanzenportraits)
http://www.kraeuter-entdecken.de/kr%C3%A4uter-des-monats/franzosenkraut/
http://www.rkz-forum.de/forum-rkz/forum/index.php?page=Thread&threadID=3414
http://www.botanischerverein.de/tl_files/botanischer_verein/dokumente_pflanzenportraits/Layout_Galinsoga.pdf

 

Komentáře z Blog.cz:

viz pdf


Žádné komentáře:

Okomentovat

Uveďte prosím nějakou přezdívku (pole NÁZEV/ADRESA URL - stačí vyplnit jen přezdívku). Jinak mi vaše komentářové kapky splynou v jedno nekonečné moře. 😉

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE. 😊