Moc vás všechny prosím, NEPLEŤTE SI komentáře s poradnou a nepokládejte dotazy na různé výrobky, jejich vzájemné interakce apod., beztak je většina těchto dotazů určena pro lékárníky, nikoliv pro lékaře! Ani vaše onemocnění bez hlubších znalostí nemohu řešit, křišťálovou kouli dosud nevlastním. S mailem také neuspějete, poradna je, až do odvolání, uzavřená! RESPEKTUJTE TO PROSÍM!

středa 9. prosince 2015

Aktuální tabulka s obsahem jódu? Neexistuje! Nebo jo?

Shánění informací trvalo několik měsíců, ale nakonec se to podařilo. Tabulka s obsahem jódu v potravinách je po dlouhém a tuhém boji na světě. Najdete ji na mém pomocném blogu na Webnode (možnost vkládání pdf souborů). Ať je vám k užitku!

_________________________________________________________________________________
 .
.
_________________________________________________________________________________


Dodatek pro redaktory z velkých serverů (a osoby jim podobné): nekopírujte, prosím, bez mého výslovného souhlasu celé odstavce. V mých článcích je spousta specifických prvků, co nikde jinde nenajdete. Pokud už se budete chtít inspirovat, obtěžujte se alespoň s přeformulováním vět!

CO NESNÍME MY, SEŽEROU ZVÍŘATA - A HÁDEJTE, KDE TO NAKONEC SKONČÍ?

Jak už bylo zmíněno, k jodaci zvířecích krmiv se používá jodid a jodičnan mj. i kvůli nárůstu svalové hmoty a dojivosti skotu. Z tohoto důvodu obsahuje hovězí, telecí, vepřové, drůbeží a rybí maso uměle chovaných ryb (např. losos a pstruh) a dále mléko (a všechny mléčné výrobky) a vejce mnohem více jódu, než dříve. Bohužel nás neochrání ani ekologické zemědělství a biochovy (alespoň, pokud se jedná o Německo a pochybuji, že by v ČR byla jiná situace): použití jódu v krmivu či jako hnojivo totiž nemusí být nikde deklarováno.

To, co kráva v krmivu sežere, zas zčásti vyloučí, a tak se jód dostává ve zvýšené míře i do půdy a vody. Z hnojení polí močůvkou a hnojem ze zvířat krmených minerálními krmivy obsahujícími jód pak tento prvek přechází ve větší míře i do pěstovaných plodin. Nakonec výpěstky spořádá opět člověk a kruh se tak uzavírá. Půdy v ČR jsou však naštěstí na jód dosti chudé, takže extrémů bychom se snad dočkat neměli.

V tabulce potravin obsahujících jód je to dost dobře vidět, pokud porovnáme některé dostupné údaje z ČR z posledních let (2.sloupec) a starší německé databáze z éry před touto rozsáhlou jodací (4. sloupec). Rozdíly jsou u živočišných produktů někdy opravdu obrovské (šedivá políčka). Navíc je tu další faktor nadměrného obsahu jódu: dochází vlastně k dvojí jodaci! Nejprve přejde jód z krmiv do zvířat, které posléze sníme my. A šunka nebo vejce se pak ještě osolí solí s obsahem jódu. Tak nevím, jestli se tohle ještě dá nazývat stopové množství jódu ...

VYSOKÝ OBSAH JÓDU V TŘEŠNÍCH, MALINÁCH A KIWI

V tabulce obsahující potraviny obsahující jód, si také nelze nevšimnout velmi nápadných rozdílů v obsahu jódu ve třešních, malinách a kiwi oproti dřívějším časům. Čím je to způsobeno a zda roli nehraje nějaká chyba, to se mi zatím nepodařilo vyzkoumat. U třešní a višní se však na vysokém obsahu jódu shoduje většina zdrojů.

JÓD V PITNÉ VODĚ

V ČR je obsah jódu v půdě nízký, proto i v pitné vodě dosahuje koncentrace jodu nejčastěji rozmezí 5-10 μg/l, zatímco v horských oblastech ČR klesá pod 2 μg/l (TRÁVNÍČEK et al., 2010). V Německu je to od 1,1 μg/l (vnitrozemí) do 8 μg/l v blízkosti moře (ANKE, 2004).

Seriózní vyhodnocení výsledků, co doopravdy přinesla jodace potravin, není bez monitorování obsahu jódu v potravinách dost dobře možné.

Pozn.: μg znamená mikrogram, což je miliontina gramu.


Rozšiřující literatura:

Žádné komentáře:

Okomentovat

Uveďte prosím nějakou přezdívku (pole NÁZEV/ADRESA URL - stačí vyplnit jen přezdívku). Jinak mi vaše komentářové kapky splynou v jedno nekonečné moře. 😉

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE. 😊