Články od ledna 2017 vycházejí již pouze tady, ostatní najdete na mém původním blogu:
doktorka-se-srdcem.blog.cz
(časem sem všechny odborné texty překopíruji).

neděle 26. března 2017

Devět sil devětsilu

Podléšky se mi v lese sice stále vyhýbají, což mě mrzí, zato se mi splnilo jiné přání. Našla jsem tady po několika letech prastarou léčivku, devětsil lékařský (Petasites hybridus), který jsem viděla naposledy jako malá, u prababičky na samotě.  Devětsil je velice zvláštní a efektní květinka, časem ji popíšu i z hlediska bylinářského. Zhlédnutím obrázků získáte ke startu do nového týdne určitě alespoň jednu z těch zmiňovaných devíti sil. 😉

sobota 25. března 2017

Polib mě! Pozor žáby

Je jaro a to vyvolává pocity lásky nejen u lidí, ale i u žabek. A tak tady mám pár fotografií. Jeden skokan hnědý (Rana temporaria) se totiž vyhříval na sluníčku - a nechal se fotografovat. Sice se na focení neoběžoval umýt od listí, zato to byl vděčný model a v klidu (snad nebyl nemocný). In flagranti se nenechala fotit žádná dvojice, to snad chápete. 😏

V téhle strouze jich byly desítky... A jedna byla na břehu.
 .
Zprvu jsem byla velice opatrná.

čtvrtek 23. března 2017

Polévka se slzovkou, zelenou čočkou a kamutem aneb "Zabijačková" bez pašíka


Tahle polévka vznikla před pár dny pod mýma rukama a krom jednoduchosti oplývá i výtečnou chutí velice podobnou té zabijačkové, byť v ní není ani kousek pašíka. Proto jsem se rozhodla s vámi podělit o recept, který je podle zásad TČM a na snídani přímo ideální. I barva imituje celkem dobře „prdelačku“, protože pod vlivem zelené čočky ztmavne. 



čtvrtek 16. března 2017

Dorčiny klenoty

Zlato bílé prsty hladí,
přitahuje křídla blanitá,
sněženky, kosatec a talovín,
to je dnes moje elita. 

Opět jsem na vás myslela a fotografie si můžete kliknutím zase zvětšit! Co bych pro vás neudělala.😊

pondělí 13. března 2017

Slezina - slinivka v TČM: jak ji posílit aneb (Pseudo)obilniny a luštěniny ve výživě, 2. část

„Bez vědomostí o správné výživě je sotva možné těšit se dobrému zdraví.“  Tak to napsal již v dynastii Tang (618-907 n. l.) slavný lékař Sun Si Miao. Při jiné příležitosti tento lékař uvedl: „Léčí-li se nějaká nemoc, mělo by se nejprve přistoupit k terapii stravou. Teprve, když tato nepomáhá, přijdou ke slovu (rostlinné) drogy.“

Připomeňme si obecné doporučení z TČM: obilniny: 50-80%, vařená zeleniny nebo luštěniny: 30-40%, maso: 5% a syrová strava (saláty, ovoce) také jen 5% (J. Kastner). Každý to máme jinak, moje strava je např. místo obilovin postavena hlavně na luštěninách a vařené zelenině, z obilnin hlavně rýže, maso jím málo, syrovou zeleninu nebo ovoce ještě méně (a to opravdu hlavně v teplých měsících). Na tom, že masa by mělo být v naší stravě o dost méně, ne je obvyklé a strava založená hlavně na vařené / dušené zelenině, luštěninách a obilninách, se však shoduje většina výživových doporučení.

V následujícím přehledu a obzvláště v tabulce, která vyjde na konci, jsou popsány teplotní účinky jednotlivých potravin (pouze těch, co mají vztah ke slezině - slinivce).  Vždy je nutné vzít v úvahu konstituci vašeho těla a teplotní tendenci! Někdo z vás bude potřebovat spíše mírné ochlazení (přílišný chlad nemá slezina - slinivka ráda) a jiný zas ohřát. Někdo potřebuje doplnit tělesné šťávy a YIN (více syrové stravy), jiný zas potřebuje kalnou vodu odvést pryč z těla (sklon k tvorbě vlhkosti). V těle každého z nás jsou jiné převládající tendence, proto univerzální návod na stravu neexistuje!

 

CO SI DÁT K SNÍDANI NEBO VEČEŘI ANEB V JEDNODUCHOSTI JE SÍLA


Snídaně by měl být VŽDY TEPLÁ (fyzicky teplá). Vaření je pro mnoho potravin nejlepší kuchyňskou úpravou. Jíškou nezahuštěné vývary z masa s obilninami a zeleninou jsou vhodné zvláště v zimě. Dobrý je např. hovězí vývar nebo vývar z drůbeže (kuřecí nebo krůtí skelety, vnitřnosti). Ne z vepřového masa (viz poslední díl). Z obilnin se hodí zvláště slzovka, rýže (pro osoby se sklonem k tvorbě horkosti se rozhodně více než rýže klasická dlouhozrnná ze supermarketu typu parboiled (předvařená) nebo natural, hodí rýže kulatozrnná), pohanka, vločky (nejlépe kombinace). Ze zeleniny pak zejména mrkev, s trochou jiné kořenové zeleniny dodá tu správnou sladkou chuť, kterou slezina-slinivka miluje. Doplněním „polévky“ o dlouhozrnnou rýži (tendence k tvorbě patologického horka v těle), quinou (neutrální), případně o pohankové kroupy nebo jáhly (obojí neutrální až chladivé) se z takového vývaru stane ideální snídaně, která rozhodně není klasickou polévkou, protože v ní skoro stojí lžíce a je tedy plnohodnotnou stravou. Slovo polévka je v uvozovkách, protože lepší, než klasické vodové polévky, jsou polévky husté (ne zahuštěné!), ve kterých skoro stojí lžíce a které jsou plnohodnotným jídlem, zejména na snídaně. S vodovou polévkou to na snídani nezkoušejte, krom vody v ní moc živin k nastartování nového dne nenajdete - auto vám bez benzínu taky nepojede. Vodu je lépe do organismu doplňovat ve formě teplé čisté vody, ne ve formě polévek nebo vody se sirupem či dokonce limonádami.

OBILNINY ANEB ZRNO NENÍ JEN PRO SLEPICE


Dobře poslouží na snídani nebo večeři různé druhy VAŘENÝCH obilovin, buď s tepelně upraveným ovocem (jako kompot nebo krátce povařené v malém množství vody, jedná-li se např. o jablka či hrušky, vhodné je doplnění o skořici, která zahřívá), či zeleninou (event. ořechy, pokud netrpíme přílišnou tvorbou vlhkosti v těle). Pokud tepelnou úpravu ovoce a zeleniny vynecháte a budete preferovat syrovou stravu, do těla přivedete příliš mnoho chladu, což okruhu slezina-slinivka, který je zodpovědný za trávení a „trávicí oheň“, neprospěje.  

Z výše uvedeného vyplývá, že do převažujících, zdraví prospěšných obilovin, NELZE započíst mouku, a to ani tu celozrnnou (zdravější neznamená zdravé!). Mimochodem, dnes již existují mlýnky na obilí, ze kterých si doma lze umlít mouku čerstvou. Jen kdyby nebyly tak drahé.

A jestli si na základě reklam myslíte, že müsli je zdravé, tak se nenechte mýlit. Z dlouhodobého hlediska müsli není vhodná forma obilnin, protože obiloviny by měly být vařené (pokud nedokážete odolat, můžete si OBČAS dopřát domácí kořeněné zapečené müsli). I ovesné vločky, zvláště namočené, nejsou to pravé ořechové.

 

JAK NAHRADIT MLÉKO ANEB VAŘILA MYŠKA KAŠIČKU


Na tomto místě si dovolím malou poznámku: od instantních obilných kaší jakéhokoliv druhu raději dál. Nic se nestane, když si občas nějakou dáte, ale být stabilně na instantních, vysoce zpracovaných surovinách, nikdo rozumný nedoporučuje (a přiznám se, že mně osobně to ani nechutná). Mléko v kaši nahraďte bud vodou nebo rostlinným mlékem, např. rýžovým, ovesným popř. sojovým (ne moc často, viz soja) nebo jablečnou šťávou. Čtěte vždy složení! Často totiž v průmyslově vyrobeném rostlinném mléku pijete spíš chemický koktejl z fosforečnanů, barviv a aromat. Z tohoto hlediska je pak lepší opravdové mléko. Pokud chcete domácí „bezmléčné“ rostlinné mléko z důvodu alergie, lze investovat i do přístroje na domácí výrobu.

Mandlové mléko má tendenci zahleňovat, zejm. u dětí. Rozhodně nepoužívejte kokosové mléko jako náhražku mléka (ve 100 g obsahuje kolem 17 - 18 g tuku a v mnohých tabulkách je to uvedeno nesprávně), oslabuje Střed, tj. slezinu - slinivku a žaludek a není vhodné u nedostatečnosti QI sleziny - slinivky.

Jen na doplnění: amarant, čirok, jáhly, kukuřice, pohanka, quinoa, rýže a slzovka jsou bezlepkové potraviny. Oves stojí na rozhraní, více v textu.

Poznámka k teplotním účinkům potravin: Pokud víte, že je vám pořád zima, ochlazující potraviny asi nebudou to pravé ořechové. Naopak, jste-li ty „horkokrevník“, chladivé potraviny vám tepelnou nerovnováhu pomohou vyrovnat.

pátek 10. března 2017

Krokusy a včelky aneb Poslední, 4. část

Tak dneska jsem stihla skoro Večerníček. Hezky se usaďte, relax začíná - a ne abyste to zaspali! 😉 Opět se vám všechny fotografie po kliknutí otevřou v novém panelu větší.

Kde je vystrčíno, tam je dovolíno. 😊

středa 8. března 2017

úterý 7. března 2017

Krokusy a včelky aneb Vilík a Mája, 2. část

Milé děti,

pohádku na dobrou noc už zase nestihneme, ale bude to opět Raníček. Tentokrát je možné zvětšit proklikem všechny fotky. Tak ať vám z toho nebzuní v uších. 😊

Povšimněte si, prosím, stínu, ten se mi opravu líbil. 😊

neděle 5. března 2017

Krokusy a včelky aneb Bzum, bzum, nejde mi to na rozum, 1. část

Včera tady jaro místo klepání nádherně bzučelo. A tak vám tady předkládám několik úlovků. Na focení sice příliš mnoho světla, ale byla to opravdu nádhera. Dneska už bylo sluníčko asi někde u sousedů, jen občas nakouklo. 😯  

http://nd06.jxs.cz/516/809/9d7d409dff_104015128_o2.jpg
Všimněte si, že tahle včelka má boxové rukavice a je v obranném postavení.  😉 Tady jsem udělala i proklik na větší fotografii.

sobota 4. března 2017

Bzukot pod víčky

Večer se ve stínu tiše přikradl,
vlákno pohádek se již souká,
včelky měly dnes rojení,
potkala jsem prvního brouka!

http://nd06.jxs.cz/058/599/5f17199c72_104010182_o2.jpg

Pomalu se probouzí příroda,
sníh však bojuje za práva svoje,
Ferda si to po mně náramně pádil,
asi si mě spletl s kusem hnoje!

pátek 24. února 2017

Blízko...

Domov, blízkost, opora…
To všechno život dává.
Sedím a přemýšlím…
Možná přišla ta chvíle pravá,
začít znovu. Začít líp.
 


Epilog: Inspiraci jsem čerpala z tohoto článku.

středa 22. února 2017

Slezina-slinivka v TČM: jak ji posílit aneb Diety a zdravá strava, 1. část

Nepravidelnost nebo nadměrnost v jídle oslabuje Střední ohniště (jinak též Střední ohřívač, Střed), kam patří i žaludek a slezina-slinivka (vše element ZEMĚ). Střední ohniště zabezpečuje naše řádné trávení. Systém žaludek plus slezinu-slinivku si můžeme představit jako jakýsi filtr, který odděluje „čisté“ složky potravy od těch „nečistých“, putujících dále, až k vyloučení z těla ven - a zajišťuje tak z jídla "výrobu" energie QI. Pokud je systém Středu oslaben a filtr nepracuje v oddělování složek správně, nejen, že tělo přestane dobře trávit na fyzické úrovni, ale proces trávení se dotkne i psychické úrovně. Člověk pak „ztrácí půdu pod nohama“ a nedovede „strávit“ nevhodné chování druhých lidí, i když za optimálního stavu by nad vším jen mávl rukou. Pod vlivem z vlhkosti vzniklého hlenu (kalem ucpané trubky) ztrácí i ostrost myšlení.

PRAVIDELNOST V JÍDLE, ALE NE ZA KAŽDOU CENU

Stálé uždibování a ujídání po celý den („jím jen jednou denně, ale zato pořád“) nemají trávicí orgány jako je žaludek a slezina-slinivka vůbec rády. Hezky to vyjadřuje věta z TČM: “Žaludek chce být plněn a vyprazdňován“. Neznamená to tedy, že bychom se měli trápit hladem, to v žádném případě. Pravidelnost ano, ale ne za každou cenu.

Jíst ale oběd jen proto, že je 12 hodin, a vy nemáte hlad (protože jste spráskali před obědem něco sladkého), to není ta správná cesta. Pokud si dáme další chod a v žaludku je ještě nestrávená potrava z předešlé hostiny, jídlo pak v žaludku dlouho leží, což opět vede k patologické vlhkosti a zanášení našich rour.  Jíst by se mělo 3 - 5 x denně a časový odstup jednotlivých jídel od sebe by měl být v ideálním případě kolem 3-6 hodin. 

Existuje jedna důležitá VÝJIMKA: Jste-li emočně rozrušeni,  jídlo odložte na pozdější dobu (člověk beztak nemá v takových chvílích na jídlo ani pomyšlení). V těchto okamžicích dochází k narušení toku QI a potrava by v žaludku jen ležela. Systém trávení ("oddělování čistého od nečistého") pak moc nefunguje a dochází k retenci potravy a vzniku vlhkosti (kalů) a hlenu. Počkejte, až se zklidníte - a výjimečně si pak dejte jídlo třeba i v nevhodnou hodinu. Pro tělo to ale stejně bude výhodnější.


pátek 17. února 2017

Slzovka (Coix lacryma-jobi), yi yi ren, Jobovy slzy: účinky aneb Recepty ze slzovky

COICIS SEMEN, YI YI REN (vyslov i-i-žen)


Dnes si představíme travinu, která se řadí k obilninám a stojí v tradiční čínské medicíně na pomezí mezi potravinami (dietetika TČM) a bylinami (fytoterapie). Silou svého účinku se určitě vyrovná bylinám, na rozdíl od nich však chutná skvěle. Slzovka obecná (někdy nazývaná i perličkový nebo perlivý ječmen) je opravdovým zázrakem proti moru dnešního lidstva, proti patologické vlhkosti v těle (komplexnější seznam symptomů, při jakých můžete slzovku použít, najdete zde). „Bílá perla východu“ odstraňuje mj. pocit tíže a únavy, ale výčet příznaků je opravdu rozsáhlý a v dnešní době nemá žádné z uvedených příznaků jen málokdo.

Obrázek je z Wikipedie, autor: Keisotyo; Další fografie rostliny najdete i zde: 1, 2.

Vyloupaná semena této východoasijské, jednoleté, až 3 m vysoké traviny mají zvláštní tvar, na jedné straně jsou vypouklé a na druhé mají podélnou rýhu. Jsou dvě variety: Coix lacryma-jobi var. lacryma-jobi se pro její tvar říká Jobovy slzy. V čínské dietetice je popisovaná zejm. C. lacryma-jobi var. ma-yuen (adley).

čtvrtek 9. února 2017

Náušnice, piercing a akupunkturní body

Píchat či nepíchat? A pokud ano, kam s ní? Opravdu by si měl místo na ušní dírku určovat (ne)rozumný teenager, jak se to někdy děje? Pokud vás tyto otázky zajímají, nezbývá, než se prokousat i dalšími řádkami. Dnes je to jeden z mých nejkratších článků, takže vás protočení mozkových závitů ani moc bolet nebude.

Náušnice jako galvanický článek aneb Taky máte uši na baterky?

Kdysi jsem se na jedné diskusi dočetla (viz odkaz), že píchání uší je „strašně zveličené téma“ a že kdyby to s těmi body „bylo tak horké“, tak by si pacientka sama neurčila místo vpichu.  Argumentace, že v uších moc bodů není, mi přišla jako špatný vtip a bylo by fajn nahlédnout do dobrého akupunkturního atlasu.

V blízkosti místa, kam se píchají náušnice, jsou struktury hlavové a mozkové (jedná se o okraj zóny prefrontálního cortexu). Největším problémem zůstává kov. Dříve se soudilo, že zlato tyto nežádoucí účinky nemá, ale postupně se zjistilo, že tomu tak není. V případě náušnice neplatí, že časem citlivost bodu při jeho dráždění klesá, je tomu mnohdy dokonce naopak. V uchu se vlastně z náušnice vytvoří v místě styku s kůží galvanický článek a vytvářejí se tak v uchu mikroproudy. Tento "baterkový" vliv je nezávislý na akupunkturních bodech, existuje vždy.

čtvrtek 2. února 2017

Semena z dýně můžeme pražit aneb Zdroj zinku a tryptofanu

Také jste vždy vyhazovali semínka z dýně hokaido? Nebo patizonu? Tak tomu je teď konec! Proč si kupovat drahé potravinové doplňky s obsahem zinku, které navíc tělo stejně nikdy nevyužije tak dobře, jako potraviny, když se vám v koši válí možná pravý poklad?! Dýňová semínka jsou bohatá na mangan, měď, zinek, hořčík, vitamíny skupiny B a některé aminokyseliny, jako např. tryptofan, viz tabulka, kde jsou uvedeny hodnoty ve 100 g dýňových semínek (zdroje číselných hodnot: http://www.ernaehrung.de/lebensmittel/, https://is.muni.cz/th/142670/fsps_b/Makroelementy_ve_vyzive.txt).


Pražená semínka vůbec nechutnají špatně! A zinek neslouží jen na potlačení problémů s prostatou, ale podporuje např. i naší imunitu! Tryptofan (ze kterého vzniká serotonin a melatonin) zas navozuje lepší spánek a potlačuje úzkosti a deprese. Tak si semínka dýně odložte stranou a já vám dám vlastnoručně vyzkoušený recept. 

minerály, stopové prvky v semenech dýně
5,37 g
vody
1,12 g
vody
5,18 g
vody
4,34 g
vody
5,27 g
vody
doporučená denní dávka v ČR  (DDD)
draslík
570 mg
596 mg
434 mg
576 mg
571 mg
2000 mg = 2 g
fluor (fluorid)
90 µg
94 µg
91 µg
91 µg
90 µg
3500 µg = 3,5 mg
fosfor
516 mg
539 mg
471 mg
521 mg
516 mg
700 mg
hořčík
285 mg
298 mg
246 mg
288 mg
285 mg
375 mg
chlor (chlorid)
80 mg
84 mg
81 mg
81 mg
80 mg
neofic.
2000-3000 mg
jod (jodid)
2,7 µg
2,9 µg
2,8 µg
2,8 µg
2,7 µg
150 µg
MANGAN
2768 µg
2893 µg
2811 µg
2798 µg
2771 µg
2000 µg = 2 mg
měď
833 µg
870 µg
592 µg
842 µg
834 µg
1000 µg = 1 mg
selen
?
          ?  
?
?
?

síra
160000 µg
167000 µg
162000 µg
162000 µg
160000 µg
-
sodík
28 mg
29 mg
21 mg
28 mg
28 mg
neofic.
min.
500 mg Na+
(sůl: 5 g denně)
vápník
10 mg
10 mg
9 g
10 mg
10 mg
800 mg
zinek
6,15 mg
6,43 mg
5, 62 mg
6,22 mg
6,16 mg
10 mg
železo
4,89 mg
5,11 mg
4,22 mg
4,95 mg
4,90 mg
14 mg
vitamíny






betakaroten - provitamin A
228 µg
238 µg
232 µg
219 µg
183 µg
neofic.
max.
2000 µg (jako suplement)
vitamín B1
0,59 mg
0,55 mg
0,39 mg
0,50 mg
0,29 mg
1,1 mg
vitamín B2
0,04 mg
0,04 mg
0,03 mg
0,04 mg
0,03 mg
1,4 mg
vitamín B5 - kyselina pantotenová
0,60 mg
0,56 mg
0,34 mg
0,61 mg
0,36 mg
6 mg
vitamín B6
0,09 mg
0,06 mg
0,07 mg
0,09 mg
0,05 mg
1,4 mg
vitamin B9 - kyselina listová - folát
50 µg
42 µg
25 µg
40 µg
25 µg
200 µg
biotin (vitamín H) - vit. skupiny B
10 µg
10,4 µg
8,6 µg
10,1 µg
5 µg
50 µg
vitamín C
0,20 mg
mg
mg
mg
mg
80 mg
vitamín E (α-tokoferol)
4 mg
4,18 mg
3,66 mg
4,04 mg
3,6 mg
12 mg jako přírodní alfa-tokoferol
vitamín B12, K a D
0
0
0
0
0

aminokyseliny






tryptofan
535 mg
559 mg
532 mg
541 mg
536 mg
-