Skoro všechny odborné články již jsou ze starého blogu doktorka-se-srdcem.blog.cz přestěhovány (a na těch pár zbylých "čekatelů" je v příslušné rubrice uveden odkaz). 😊

pondělí 4. září 2017

Bez černý (Sambucus nigra), 1. část: Účinky, vnitřní užití, záměna

Bez černý (Sambucus nigra) odedávna strážil venkovská stavení. Záměrně se k nim vysazoval, aby odpuzoval svými páchnoucími listy nejen zlé duchy, ale i hmyz, myši a krysy. Listy se dřív pokládaly i do podzemních chodeb pracantů v modrákách, neboli krtků. Zbavovat se bezu kvůli obavám z černé mšice (Aphis sambuci) by bylo škoda, protože tyto mšice stejně na ovocné stromy nepřecházejí. Bez je známý tím, že z jeho dřeva byl prý vyroben kříž, na němž ukřižovali Krista a také se na něm oběsil Jidáš. Drobným houbám, které rostou na kůře bezu, se proto říká Jidášovo ucho.
Jde o hojně se vyskytující keř nebo dokonce stromek dosahující výšky 3 - 10 m. Má rád humus a dusík v půdě (nitrátofilní) a mírně vlhká stanoviště, najdeme ho od nížin až do podhůří na okraji potoků (nebo záplavové půdě), rumištích, neošetřovaných loukách, okrajů lesů a hájků, ale i v parcích.
Borka („kůra“) má nejprve zelenou a později zelenošedou až šedohnědou barvu, větve jsou vyplněné bílou dření. Listy jsou vstřícné, lichozpeřené s 5 - 7 lístky. Kvete od května do června (event. července). Bílé květenství v plochých chocholíkových („deštníkovitých“) vrcholících na lysých stopkách, které má až 20 cm v průměru, intenzívně voní. Jednotlivé kvítky obsahuje 5 poléhavých tyčinek.  
Květy jsou ke včelám dost skoupé, co se týče nektaru, protože jim poskytují pouze pyl. „Na oplátku“ je proto hmyz navštěvuje méně (bez je i samosprašný). Květenství se lidově nazývá „kosmatice“. Červenofialové tmavé plody, malé černé bobule s 3 - 5 semeny, dozrávají v srpnu až září a obsahují krvavě červenou šťávu, kterou není radno potřísnit si oděv. Požírají je i ptáci, kteří se pak zaslouží o „rozvoz“ semen.

Po slovensky: baza čierna, in English: elder / elderberry / black elder, auf Deutsch: schwarzer Holunder, по-русски: Бузина чёрная, en Español: saúco negro / saúco común, en français: Grand Sureau / Sureau noir, in italiano: sambuco comune.

Lezou-li na tebe ošklivé viry,
bezový květ je pozabíjí!
Tekutiny z tebe jenom lejou,
bolesti se s plody nerozjedou!

Květ i plod si ví s mikroby rady,
stoličku ti však trošičku poupraví!
Chrchle už světu ukazovat nemusíš,
zánět i křeče porobu zlou zakusí!

Cukrovka i alergie (z)mizí,
bez čistí krev - i od tuků ryzích!
Rak i radikály se smutně dívají,
tlaky v krvi zato s radostí zpívají!

Mléko z tebe se jen řine,
nejsi-li muž - ó jémine!
S bezem se pojit je vděčné,
schopnosti bezového vládce jsou nekonečné.

Bez černý - Sambucus nigra - Baza čierna - elder / elderberry / black elder, schwarzer Holunder - Бузина чёрная - saúco negro / saúco común - Grand Sureau / Sureau noir - sambuco comune
Květy bezu černého (Sambucus nigra).

Dodatek pro redaktory z velkých serverů (a osoby jim podobné): nekopírujte, prosím, bez mého výslovného souhlasu celé odstavce. V mých článcích je spousta specifických prvků, co nikde jinde nenajdete. Pokud už se budete chtít inspirovat, obtěžujte se alespoň s přeformulováním vět. Za žádných okolností nepřebírejte, ani v upravené podobě, moje vlastní receptury. Já sama vždy zvažuju, co, jak (a jestli vůbec) z knih nebo jiných zdrojů smím použít!

ZÁMĚNA BEZU ČERNÉHO:

1. Bez chebdí !!! (Sambucus ebulus): Vyskytuje se občas hlavně v teplejších oblastech, v křovinách na okraji lesa, má rád polostín. První, co by nás mělo „trknout“ do očí je skutečnost, že nejde o keř, ale o statnou bylinu (až 2 m)! Kvete později, od června do srpna, a květy jsou bílé až růžové. 5 vzpřímených tyčinek nese purpurově červené, nápadné prašníky, nádherné květy páchnou po mandlích. Nebezpečná je hlavně záměna plodů.
  • Bez chebdí se sice dříve někdy využíval k léčebným účelům (hlavně proti otokům nebo jako drastické projímadlo), ale jde o bylinu JEDOVATOU, obsahující velké množství sambunigrinu (kyanoglykosid) a nepatří do rukou laiků. Dnes ojediněle využíván ve formě extraktu v některých bylinných preparátech. Odvar z listů se využíval vnitřně při nachlazení nebo jako močopudný, potopudný a protiedematózní (na otoky) prostředek, zevně ke kloktání nebo na obklady při dně či bolestech sleziny. Kaše ze svařeného plodu (syrové nikdy neochutnávat!) má silně projímavé účinky. Plod vyvolává zvracení, průjem a poruchy vidění, známy jsou i případy smrti. Fotografie viz 1, 2, 3, 4.
.
2. Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), známá léčivá rostlina, tedy žádný keř: najdeme ho na vlhkých loukách, kvete později, od června do srpna, květy má 5četné, v „deštníkovitých“ květenstvích, a silně medově voní. Lichozpeřené listy mají má 2 - 5 párů lístků a zcela jinou strukturu, viz obrázky 1, 2, 3, 4. Plody zaměnit nelze.
.
3. Bez hroznatý (semena !!!), (Sambucus racemosa): jde o keř až stromek rostoucí na hlinitých kamenitých půdách s nedostatkem vápníku. Častější je v (pod)horských oblastech. Květy jsou ve vejčitých latách a také silně voní, kvete však dřív, v dubnu až květnu! Květenství má spíše zelenožlutou barvu. Listy se skládají z 5 zašpičatělých lístků. Dřeň ve větvích je zbarvena žlutohnědě. Plody jsou jasně červené a v syrové podobě vyvolávají průjmy a zvracení. Fotografie viz 1, 2, 3, 4.
  • Plody, dozrávající v červenci až srpnu, obsahují více vitaminu C, než bez černý: 25-65 mg/100 g plodů, a také betakaroten (provitamin A). Plody jsou jedlé v podobě marmelád, želé nebo svařené šťávy s cukrem, ale musí se odstranit jedovatá semena. Sirup z bezu hroznatého lze využít při nachlazení (viz Janča Zentrich): Červené bezinky povaříme, vylisujeme z nich šťávu a svaříme s cukrem na sirup (podobně jako u bezu černého). Dejte dost cukru, aby se sirup nezačal kazit. Užívá se preventivně 1 čajovou lžičku denně, v období chřipek 2 lžičky preventivně a léčebně pak 3 - 5 lžiček denně.
Shrneme-li to, květ bezu černého si lze splést s bezem hroznatým (zelenožluté květy), s tužebníkem (bylina!) nebo event. s bezem chebdím (nápadné červené prašníky!). Plody bezu černého lze zaměnit jen s bezem chebdí. Listy bezu černého, chebdí či bezu hroznatého jsou pro laiky „stejné“, takže doporučuji poradu s někým zkušenějším (vyloučit však můžeme bez chebdí, protože se nejedná o keř).

LIDOVÉ NÁZVY:

bezinka, bezinky, bezoví, bzejna, bzí, černá bzinka, habzina, hulák, hural, kašička, kosmatice (květ), kozíček, kozičky, kozinky, psí bez, psounský bez, pukač, smradinky, smradlavka, smrdibez, zebrový květ. Někdy se uvádí i chebz nebo chebzí, to je ale podle všeho označení pro bez chebdí, viz Botany.

ÚČINKY BEZU ČERNÉHO (pokud není uvedeno jinak, je myšlen květ):

  • antivirotikum: proti virům (lze použít při chřipce, nachlazení). V klinické studii se prokázalo, že extrakt z plodů bezu mírní intenzitu příznaků chřipky již během 48 hodin a zkracuje dobu rekonvalescence u chřipky. Plody bezu lze využít i v prevenci ke zvýšení odolnosti vůči infekcím. Standardizované extrakty z plodů bezu lze bez obav podávat i dětem (viz Herbal Remedies). Podobná studie je zde. Jiná studie ukázala, že antivirotika s mnoha nežádoucími účinky, Tamiflu i Amantadin, ve srovnání s bezem propadla. 
  • Zralé, syrové plody bezu (bezinky) obsahují kolem 18 mg vitaminu C, což není mnoho (podle odrůdy, tj. v žádném případě 340 mg, jak se někde uvádí, viz také studie), po tepelné úpravě je to kolem 11 mg/100 g (pozn.: ve Wikipedii jsou dvojnásobné hodnoty, což zřejmě neodpovídá skutečnosti).
  • antibiotikum: účinky proti bakteriím: Vodný extrakt z listů jevil mírou aktivitu (6 mm inhibiční zóna) proti E. coli, Bacillus cereus, Serratia marcescens, naprosto ale selhal (ve srovnání s květem) u MRSA - meticilin rezistentní Staphylococcus aureus i jiných nozokomiálních patogenů (to jsou infekce, kterým se dobře daří v nemocničním prostředí a těžko se proti nim bojuje). Extrakt z květu bezu působil proti všem 13 testovaným bakteriím (vodný extrakt byl  10 krát a etanolový extrakt 100 krát zředěný), proti MRSA absolutně nejvíc (17 mm zóna inhibice; antibiotikum ciprofloxacin, který nijak ředěn nebyl, vykazoval 22 mm!). Nejmenší účinnost projevil extrakt z květu proti Pseudomonas aeruginosa, inhibiční zóna však přesto ukazovala 9 mm. Květ či plody působily i např. i na nozokomiální patogen, Salmonella poona, vyskytující se v nemocnicích.
  • diaforetikum (květ i plod): podporuje pocení
  • mukolytikum: rozpouští hlen
  • expektorans: podporuje vykašlávání
  • antialergikum: Květ bezu snižuje překrvení sliznic v nosu, krku nebo uchu a dokáže tak uvolnit ucpaný nos (dekongesce), snížit svědění v nosu a redukovat množství vylučovaného hlenu. Používá se proto zejména u alergické senné rýmy (rhinitis allergica). V této indikaci se často kombinuje s kopřivou. Kúru je třeba začít ještě předtím, než začne pylová sezóna. Květ bezu je sám silným potenciálním alergenem!
  • antirevmatikum: proti revmatickým obtížím a bolestem kloubů.
  • antiflogistikum: proti zánětu (zejm. močových cest - např. zánět močového měchýře, průdušek - bronchitida, nebo vedlejších nosních dutin - sinusitida) či artritida (zánět kloubů). Francouzský lékař Lemoine použil bezu dokonce i proti akutní nefritidě (zánět ledvin).  Květ je často využíván i u chronického zánětu vedlejších nosních dutin (sinusitis chronica) nebo zánětu středního ucha (otitis media). V kombinaci s jinými prostředky se květ používá i jako doplňková léčba při zánětu pohrudnice (pleuritida). Plod výborně působí i při zánětu nervů (často jako monoterapii): zánět plexus brachialis (pleteň pažní) nebo zánět mezižeberních nervů.
  • analgetikum (zejm. plod): proti bolesti; dá se využít i při následujících onemocněních: migréna nebo neuralgie trigeminu (bolest trojklaného nervu), ischias (zejm. zánětlivého původu), bolesti páteře, kloubů (artralgie) nebo svalů (myalgie), a to i v rámci akutních infekčních onemocnění.
  • antipyretikum: snižuje horečku
  • laxativum (syrový plod): působí proti zácpě, projímavě
  • antidiaroikum (sušený plod): proti průjmu; Sušené plody bezu černého staví i velice silné průjmy. Kaše z čerstvých plodů působí naopak proti zácpě jako laxans (viz Váňa ad.).
  • mírné diuretikum (květ i plod; flavonoidy a draselné soli): močopudný; pro svůj mírný účinek se květ bezu využívá i v pediatrii (u dětí) a geriatrii (u starších pacientů)
  • kardiostimulans: posiluje srdce
  • vazotonikum: pozitivně ovlivňuje napětí cév a tím i krevní oběh (Odyová) a tlak, příznivě ovlivňuje i cévní stěny (Janča & Zentrich); na krevní tlak působí regulačně, tj. účinky má jak na vysoký tak na nízký krevní tlak
  • antihypertenzivum (zejm. plod): proti hypertenzi (vysoký krevní tlak)
  • antisklerotikum: účinky proti ateroskleróze (usazování tuku ve stěnách cév), viz Váňa
  • hypolipidemikum: plody bezu obsahují fytosteroly (rostlinné látky podobné cholesterolu), které mírně snižují cholesterol, viz studie prováděná se šťávou z plodů
  • cytostatikum: antikarcinogenní (protirakovinné) účinky listů ve formě obkladů (Čermák, viz Janča & Zentrich), zejména u nádorů zevně přístupných. Váňa uváděl bez černý jako prevenci. A tady je studie z roku 2016 o účincích vnitřního užívání květu bezu na prevenci i léčení rakoviny prsu (květy bezu obsahují fytoestrogeny, což jsou rostlinné estrogeny). Jiná studie srovnává protirakovinné vlastnosti plodů evropského bezu s bezem kanadským (Sambucus canadensis) v souvislosti s rakovinou.
  • antioxidant (plod): brání nežádoucí oxidaci a tvorbě reaktivních forem kyslíku (volné kyslíkové radikály), viz studie 1, 2.
  • detoxikans (list): „čistí krev“
  • dermatologikum (list): „čistí“ pokožku, pomáhá i proti akné. Uvádí se také, že pomáhá proti nepříjemnému tělesnému pachu
  • spasmolytikum: proti křečím v trávicím traktu (žaludečním nebo střevním, viz Richter - Severa nebo Rubcov)
  • sedativum (květ i plod): zklidňuje;  lze použít i při problémech s usínáním jako hypnotikum, viz Volák a Traversier
  • hepatoprotektivum (zejm. kůra): ochrana a regenerace hepatocytů neboli jaterních buněk (viz Váňa, Odyová)
  • metabolikum (plod): podporuje látkovou výměnu
  • mírné laktagogum: podporuje tvorbu mateřského mléka
  • šťáva z plodů povzbuzuje činnost žláz s vnitřní sekrecí vytvářející hormony (viz Erdelská); plody obsahují fytoestrogeny (již staré pokusy prokázaly, že u myšek dokážou např. prodloužit říji).
  • Jiný druh bezu, Sambucus williamsii, působil i antimykoticky proti Candida albicans vyvolávající kandidózu, proti osteoporóze u myší, kde se simuloval přechod ovarektomií (odstranění vaječníků) -  1, 2; je otázka, zda by tyto účinky vykázal i bez černý.



D E N N Í  D Á V K A:


o   KVĚT:
střední denní dávka je 10 - 15 g květu denně (viz Leitfaden Phytotherapie).
Nálev nebo odvar z květu: V praxi se často ordinují 2 čajové lžičky na šálek nálevu (tj. zhruba 3 g), který se pije 5 x denně (Mika). V Leitfaden Phytotherapie se uvádí 3 x denně dávka 3 - 5 g (tj. až 3 čajové lžičky) sušených květů na zhotovení nálevu. Pozn.: dříve se doporučovala jednotlivá dávka 1,5 g (1 zarovnaná čajová lžička (Mika).

o   PLOD:
Šťáva z plodů: 15 - 20 g (viz Kresánek); 50 g bezinkové šťávy z plodů ve spojení s 20 % alkoholem, který zvýší účinek (viz Dr. Epstein a Váňa)
Nálev z plodů: 15 - 20 g (viz Mika, lékové formy)
Povidla: 20 g denně (Darius.cz)



VNITŘNÍ UŽITÍ, ZPŮSOB UŽÍVÁNÍ (LÉKOVÁ FORMA):

o   KVĚT:

NÁLEV (podpora pocení a močení: nachlazení, chrapot, zánět dýchacích cest, tíže na prsou, chřipka, angína, lehčí nervové onemocnění, revmatická onemocnění, dna nebo choroby trávicího ústrojí): 
a) Květ připravujeme k vnitřnímu užití výhradně formou nálevu. 1 - 2 čajové lžičky (na 1 zarovnanou čajovou lžičku se vejde 1,5  - 2 g směsi) přelijeme vroucí vodou a necháme louhovat. Vyšší dávky mohou způsobit dávení, průjmy a polyurii (časté a vydatné močení).
b) Mika (a podobně i Novotný) doporučuje 5-10 g květu přelít 100 ml vroucí vody (nejlépe do termosky) a toto množství rozdělit do 3 - 5 dávek. 
.
ODVAR (nespavost):
Novotný doporučuje proti nespavosti připravit před spaním odvar: na šálek vody 5 g sušených květů. Pije se horké, nejlépe s citronovou šťávou.
.
VÍNO Z KVĚTŮ BEZU proti zvýšené fragilitě cévní stěny (lámavé kapiláry):
.Svaříme 1,2 kg cukru ve 3 l vody. Po zchladnutí přidáme 10 větších květů (květenství) černého bezu (sbíráme v suchých dnech a na čistých místech, abychom je nemuseli omývat, pyl je to nejlepší!) a 1 bio-citron (chemický postřik se NIJAK NEDÁ SMÝT!), pokrájený na plátky. Odstraníme jadérka (jinak hrozí zhořknutí!). Nádobu překryjeme celofánem a necháme zhruba 6 týdnů kvasit na světlém místě, nejlépe na okně, dokud víno nepřestane „bublat“. Pak slijeme do lahví a skladujeme v chladu a temnu.
.
BEZOVÝ LEKTVAR Z KVĚTŮ PODLE MATTIOLIHO (otvírá ucpaná játra, rozhání větry a nadýmání břicha a zabraňuje v počátcích vodnatelnosti“): 
Z bezových květů otrháme stopky a necháme zavadnout. Pak je posekáme (nejlépe keramickým nožem) na drobno. Na 100 g květu přidáme 250 g cukru. Postavíme na slunce a často protřepáváme.
.
TINKTURA Z KVĚTŮ BEZU na detoxikaci a posilu imunitního systému (při nachlazení, chřipce nebo proti alergické rýmě):
Lze použít jak čerstvé, tak sušené květy bezu černého. 
1. Čerstvé květy bez stopek nejprve volně vložíme do uzavíratelné sklenice, až je zhruba z poloviny plná.
2. Zalijeme 40% alkoholem (stačí i žitná nebo vodka, event. můžeme použít i víno). Pokud použijeme květy sušené, spotřebujeme přibližně 2 polévkové lžíce na 100 ml alkoholu.
3. Necháme 2 - 3 týdny louhovat za pokojové teploty a občas protřepeme (lépe je zamezit přístupu světla).
4. Přecedíme přes gázu (nebo kávový filtr) a květy vymačkáme.
5. Plníme do tmavých lahví a uchováváme v temnu a chladu.
U mnoha alergiků se osvědčila kúra na začátku roku, ještě před vypuknutím hlavní pylové sezóny. Tinktura může být naředěna vodou nebo čajem nebo nakapána na kostku cukru. Vnitřně se většinou podává 3 x denně 20 kapek.  Tinkturu můžeme použít i zevně, např. na drobná zranění (podpora hojení), dvakrát denně.

o   PLOD:

Laxativum - zejm. ČERSTVÉ plody nebo MACERÁT ze sušených plodů: projímavé účinky (viz Novotný ad.).
Antidiaroikum - zejm. SUŠENÉ plody nebo POVIDLA: staví a působí proti průjmům (viz Novotný ad.)
Autoři se v tom, zda konkrétní lékové formy plodů bezu staví nebo naopak projímají, zcela neshodují (podobně, jako u borůvek). Určitě na tom má vliv i zdravotní stav pacienta. To, že plody dokážou zastavit i silné průjmy, bych spíše přičítala antibiotickým a antivirovým účinkům (tj. odstranění příčiny průjmů). Vyzkoušejte a uvidíte, spíše však počítejte s projímavým účinkem.
.
TINKTURA Z PLODŮ ČERNÉHO BEZU (BEZINEK):
Plody bezu naplníme sklenici z 1/4 a zalijeme minimálně 40 % alkoholem (režná, žitná, vodka, slivovice). Pak postavíme 6 - 7 dní na světlo. Po této době scedíme přes plastové sítko a uschováme v temnu.
.
VODNÝ MACERÁT jako laxans (proti zácpě):
2 lžíce nadrceného plodu vložíme do 100 ml studené vody. Necháme macerovat 8 hodin. K pití vždy (mírně!) ohřejeme.
.
VINNÝ MACERÁT (proti nachlazení nebo jako laxans) podle J. Michálka z Litovle:
100 - 150 g sušeného plodu bezu necháme louhovat v 0,5 l bílého vína po dobu 36 hodin a často protřepáváme. Pak scedíme a podáváme s cukrem 3 x denně zhruba 100 ml po jídle.
.
NÁLEV Z PLODŮ BEZU (nachlazení, bolesti):
a) Obvykle se užívá 1 lžíce plodů, která se spaří vroucí vodou (viz Kresánek).
b) 10 - 15 g plodů na 150 - 300 ml vody (toto množství se rozdělí do 3 - 4 dílčích dávek). Pije se KRÁTKOU dobu u AKUTNÍCH respiračních onemocnění (viz Mika ad.). Působí potopudně a močopudně.
c) 15 - 20 g sušeného plodu přelijeme 100 ml vroucí vody. Scedíme po 20 minutách. Podáváme 1 - 2 x denně. Tyto vysoké dávky používáme přechodně u bolestivých stavů (analgetikum, viz Mika).
.
ODVAR (neuralgie, migrény, apod.):
20 g plodů na 300 ml vody (toto množství můžeme event. rozdělit na 2 dávky), viz Kresánek, Dugas.
.
SIRUP Z BEZU (prevence nachlazení nebo proti kašli):
Proti kašli se používá v kombinaci např. s tymiánem. Recept naleznete zde.
.
ŠŤÁVA Z PLODŮ BEZU S ALKOHOLEM (záněty a bolesti nervů):
a) Šťáva z čerstvých plodů bezu černého s alkoholem (podle Váni; původní recept však zřejmě pochází od Dr. H. Epsteina): 50 g bezinkové šťávy denně ve spojení s 20 % alkoholem, který zvyšuje účinnost. Používá se při zánětu trigeminu (trojklaný nerv).
b) Šťáva z plodů bezu černého s alkoholem (podle Janči & Zentricha): Čerstvě vylisovanou šťávu převaříme a smícháme se 40 % alkoholem (brandy nebo vodka). Na každých 850 ml šťávy přijde 150 ml alkoholu a ještě se přidá na špičku kulatého nože kyselina citronová (cukr se nepřidává). Takto upravenou šťávu 15 minut sterilizujeme jako běžný kompot (nebo to někteří dělají v myčce na nádobí). Užívá se 8 až 10 lžic denně, obvykle po dobu 2 - 3 týdnů (bez alkoholu se užívá zhruba dvojnásobná dávka, účinek je ale mírnější a nástup pomalejší). 
.
ČERSTVÉ ROZMAČKANÉ PLODY (močopudný, potopudný a projímavý účinek):
a) Plody rozmačkáme s cukrem ve sklenici vody (Novotný).
b) J. Michálek z Litovle doporučoval čerstvé plody bezu černého rozmačkat na kaši a nechat ležet 7 dní na slunci. Šťáva se pak scedila (a plody pečlivě vymačkaly). Vše se nakonec svařilo s řepným cukrem na sirup. V době, kdy čerstvé bobule nejsou, doporučoval maceraci sušených plodů ve víně (viz tam).
.

SUŠENÉ PLODY (BEZINKY) SVAŘENÉ (projímadlo):
2 lžíce sušených bobulí na 1/4 l vody svaříme na kaši. Sušené bezinky lze proti průjmu (antidiaroikum) konzumovat i samotné (Novotný, Hruška, Váňa).
.
POVIDLA Z BEZINEK - Roob Sambuci (projímadlo a analgetikum):
Užíváme zejm. při neuralgii trigeminu (bolest trojklaného nervu) nebo u ischiasu zánětlivého původu (viz Novotný ad.). I zde je lépe kombinovat ke zvýšení účinnosti s 20 % alkoholem (Dr. H. Epstein). Denně 20 g.

o   LIST:

ODVAR Z LISTŮ („vodnatelnost“ a čištění krve): 
5—8 pokrájených lístků (zhruba 1 zarovnaná lžíce) vaříme 10 minut 1/4 l vody. Pije se 1 - 2 šálky denně. Proti „vodnatelnosti“ (edémy neboli otoky, event. ascites neboli volná tekutina v dutině břišní) a pro čištění krve (pije se 1 hodinu před snídaní), působí močopudně a projímavě, viz Novotný a Váňa. Pozor, listy mají silnější působení, než např. květ nebo plod!
Podle Dragondorffera (1898) se účinek listů sušením velice sníží, až zcela ztratí. Listy bezu se proto používají k léčbě po usušení pouze 2 měsíce.

o   VNITŘNÍ KŮRA (LÝKO):

Odvar z vnitřní kůry má stejné účinky jako listy, ale daleko prudší působení! Janča & Zentrich uvádí ve svém Herbáři, že čaj ze samotné kůry se nepoužívá z důvodu, že může vyvolávat kromě silných močopudných účinků i zvracení a silný průjem!

V další části je popsáno zevní použití a správné sušení bezu.  



Rozšiřující literatura (další odkazy v textu):
J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin, Eminent 1994 - 1999
P. Váňa: Rady bylináře Pavla, ÁKA Čejkovo nakladatelství, 1990
Andrew Chevallier: Herbal remedies, 2007 Dorling Kindersley Limited
S. G. Fleischhauer, J. Guthmann, R. Spiegelberger: Enzyklopädie: Essbare Wildpflazen, AT Verlag 2013
H. Schilcher, S. Kammerer, T. Wegener: Leitfaden Phytotherapie, Elsevier 2010, 4. Aufl.
Maria Treben: Zdraví z boží lékárny, nakl. Dona České Budějovice 1991
I. und P. Schönfelder: Der Kosmos Heilpflanzenführer, 2010 
Karol Mika: Fytoterapia, vydavatelství Osveta 1988
J. Kresánek, D. Dugas: Príručný atlas liečivých rastlín, vydavatelství Osveta 1985 
J. Kresánek, J. Krejča: Atlas liečivých rastlín a lesných plodov, vydavatelství Osveta 1988
Valentin Gennadjevič Rubcov, Karel Beneš: Zelená lékárna; 1984
Miloš Richter - František Severa: Léčivé rostliny; Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1971
Lesley Bremnessová: Bylinář, Fortuna Print
Velgosová, Velgos: Naše liečivé rastliny, Slovenské pedagogické nakladateľstvo, Bratislava 1988
MUDr. R. Novotný: Naše léčivé rostliny v lékařství, Alois Koníček Praha 1944
Erdelská a kol.: Atlas liečivých rastlín, vyd. Príroda 2008
Dietmar Aichele: Co tu kvete?; originál v němčině z roku 2004; nakl. Pavel Dobrovský-Beta a Jiří Ševčík, 2006
Jozef Tomko: Farmakognózia (učebnice pro farmaceutické fakulty), 2. přepracované vyd., Osveta 1999
Pietro Andrea Gregorio Mattioli: Herbář, původní vydání z roku 1931

14 komentářů:

  1. Ochutnal jsem bezy
    na Zambezi
    a teď na mě z toho, český beze,
    něco leze :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No vidíš, to je za tu mojí chybějící básničku! A tak si mě naladil, že snad dodatečně ještě nějakou didaktickou složím. 😊

      Vymazat
    2. To je třeba, protože ta moje je navýsost nedidaktická :-).

      Vymazat
    3. Možná nedidaktická, ale o to lepší. 😊

      Vymazat
  2. Mně se naopak (více než samotná veršovánka) líbí učebnicově zpracovaný přehled. Studijní materiál. Velice pěkné, ano.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Lukáši za ocenění mé práce. 😊

      Vymazat
  3. Odpovědi
    1. Děkuju Kosatečku. Jsou to jen didaktické veršovánky. 😊

      Vymazat
  4. V paměti se mně něco plete o bezinkovém víně. To má něco společného s bezem?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milý Miloši,
      bacha, abys nezůstal po škole! 😉 Slovo bezinky se vyskytuje několikrát i v tomto článku. 😱 😀

      Vymazat
    2. Mám resty jako školák, který hodně dlouho chyběl a neučil se a teď to překotně dohání :).
      Ale hlavně jsem si to už přečetl v novém článku. beru to od starších :).
      Ale už budu pečlivější, začínají všední dny.

      Vymazat
    3. Mohla bych napsat, že to tě neomlouvá. Ale je to jinak 😉:

      Už dvakrát se mi to stalo taky (četla jsem u 2 blogerek i starší články - a pak se najednou po nějakém čase zeptala na věci, který jsem prokazatelně četla). 😀

      Vymazat

Uveďte prosím nějakou přezdívku (pole NÁZEV/ADRESA URL - stačí vyplnit jen přezdívku). Jinak mi vaše komentářové kapky splynou v jedno nekonečné moře. 😉

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE. 😊