Skoro všechny odborné články již jsou ze starého blogu doktorka-se-srdcem.blog.cz přestěhovány (a na těch pár zbylých "čekatelů" je v příslušné rubrice uveden odkaz). 😊

sobota 23. července 2016

Zdroj chromu v potravinách: Chuť na sladké a obezita. Potravinové doplňky

Chrom/chromium (Cr): denní dávka se uvádí 50-150 µg (DDD v ČR: 40 µg); /maximální denní dávka je 200 µg chloridu chromitého; ve formě pikolinátu max. 250 µg/; nejlepší forma: tzv. glukózotoleranční faktor (GTF)

Protože farmaceutický průmysl se nikdy nezastaví před ničím (čti před zisky), dnes jsem jako téma zvolila srovnání chromu v potravinách a potravinových doplňcích. U žádného prvku jsem nenašla tolik rozporuplných údajů, jako u chromu, hlavně, co se týče obsahu chromu v potravinách. Vzhledem k nízkým koncentracím chromu v potravinách a problémům s jeho detekcí, lze totiž přívod potravou stanovit jen obtížně.

Dodatek pro redaktory z velkých serverů (a osoby jim podobné): nekopírujte, prosím, bez mého výslovného souhlasu celé odstavce. V mých článcích je spousta specifických prvků, co nikde jinde nenajdete. Pokud už se budete chtít inspirovat, obtěžujte se alespoň s přeformulováním vět. Co se týče pracně přeložené tabulky: místo kopírování vám nic nebrání dát odkaz na tyto stránky!

Obsahu chromu v potravinách (tabulka) a hlavní zdroje: Marquardt: Ernährungsphysiologie der Nahrungsmittel - Gesunde und toxische Nahrungsbestandteile im Fokus (2013) a potraviny označené hvězdičkou* pocházejí z Velíšek: Chemie potravin 2 (1999). Doplňující zdroje: http://www.peknetelo.eu/zdrave-potraviny/morske-riasy-agar-nori-arame-hijiki-dulse-wakame-kombu/; http://gesund-speisen.de/inhaltsstoff-5-Chrom.htm); Všechny hodnoty jsou uvedeny pravděpodobně v syrových potravinách, obsah ve 100 g:

KAKAOVÝ PRÁŠEK: 160 µg. Milovníci čokolády zajásají: na pokrytí DDD postačí 25 g kakaového prášku denně. Z kvalitní čokolády se 70 a více procenty kakaa nám tak postačí teoreticky necelých 36 g denně. Vzhledem k tomu, že čokoláda se určitě nedělá za studena, si nejsem jistá, kolik µg po tepelné úpravě vlastně nakonec zbude - viz tepelná úprava. Pozor: podle Velíška* obsahuje mléčná čokoláda* jen ø7 µg!
černý čaj v suchém stavu*: 62-260 µg; (ø161 µg; množství chromu v šálku čaje je tak zanedbatelné)
mušle slávka jedlá: 130 µg (jiný zdroj udává 2300 µg???)
PARA OŘECHY: 100 µg (na DDD stačí jen 40 g)
mořská řasa hijiki sušená: 30 µg (v řase hijiki byl na rozdíl od jiných řas nalezen arzen, proto se jako pravidelný zdroj chromu nehodí, viz také vápník)
mléko plnotučné sušené: 30 µg
datle sušené: 30 µg (denně bychom ale museli sníst 133 g datlí, což není vzhledem k obsahu cukru úplně nejlepší nápad)
garnát: 25 µg
hrušky: 25 µg
žampiony: 17 µg
mořská řasa Dulse sušená: 17 µg
růžičková kapusta: 14 µg
cibule: 14 µg
ječmen: 13 µg
květový med: 13 µg
pomerančová šťáva XX: 13 µg (300 ml šťávy z pomerančů obsahuje téměř celou DDD - pokud lze věřit údajům - a nejedná se o kontaminaci např. z obalu - Velíšek* udává obsah chromu <0,1-2 µg/100 ml)
lískové ořechy: 12 µg (Velíšek* uvádí 8-29 µg v lískových nebo vlašských ořeších*)
ryby*: 0,2-23 µg (ø11,6 µg)
vepřové maso: 10 µg (Velíšek* udává <1-9; ø úhoř: 10 µg
vepřová játra*: 3-16 µg (ø9,5 µg)
pohanka: 9 µg
pórek: 9 µg
špenát: 9 µg
žitný chleba: 8 µg
sýry*: 1-13 µg (ø7 µg)
chléb celozrnný*: 1-13 µg (ø7 µg)
petržel: 7 µg
ústřice: 7 µg (jiný zdroj ale uvádí 55 µg)
fazole*: 5-10 µg (ø7,5 µg)
mrkev*: 0,1-13 µg (ø6,55 µg)
špenát*: 1-12 µg (ø 6,5 µg)
sója*: 5-8 µg (ø6,5 µg)
veka: 6 µg
máslo: 6 µg
hrách*: 2-9 (ø5,5 µg)
čočka*: 4,8-5,4 µg (ø5,1 µg)
sýr Ementál 45%: 5 µg
hovězí játra: 5 µg
kuře na polévku: 5 µg
maso kuřecí*: 1-8 µg (ø4,5 µg)
hlávkový salát*: 0,5-8 µg (ø4,25 µg)
celer: 4 µg
banány*: 2-5 µg (ø3,5 µg). Dobrá zpráva: v 1 kg banánů bude zhruba 35 µg, což je skoro DDD!
pšenice*: 0,7-6 µg (ø3,35)
slepičí vejce: 3 µg (Velíšek* uvádí jen 0,5-2 µg; ø1,25 µg)
káva pražená v suchém stavu*: 1-5 µg (ø3 µg)
maso hovězí*:
hrášek*: 0,5-4 (ø2,25 µg)
jogurt*: 0,5-4 µg (ø2,25 µg)
mouka pšeničná*: 1-3 µg (ø 2 µg)
rýže loupaná*: 1-3 µg (ø 2 µg)
tvaroh*: 2; brambory: 0,2-3,5 µg (ø1,85 µg)
jablka*: 0,3-3 µg (ø1,65 µg)
zelí*: 0,1-3 µg (ø 1,55 µg)
cibule*: 0,5-2 µg (ø1,25 µg)
mléko plnotučné*: 0,2-2 µg (ø 1,1 µg)
jahody*: <0,2-2 µg (ø<1,1 µg)
rajčata*: 0,2-1 µg (ø0,6 µg)
květák*: 0,1-1 µg (ø0,55 µg)

Z živočišných potravin je na chrom bohatší vepřové maso než maso hovězí. V rostlinných zdrojích se chrom vyskytuje hlavně v otrubách, tzn. ve slupkách semen. Při výrobě bílé mouky přijde vniveč ca. 80% chromu, z čehož vyplývá, že dáváme přednost celozrnné pšeničné mouce. Pšenice totiž obsahuje ze všech obilnin nejvíce chromu, v ostatních obilovinách se nachází přibližně v polovičním množství. Bohatším zdrojem chromu je i koření (zejména pepři), což by mohlo vysvětlovat, proč se u Indů vyskytují vyšší hladiny tohoto prvku. Dobrým zdrojem chromu jsou i výhonky z naklíčené čočky. Nezanedbatelné množství je obsaženo i v ovoci, zelenině, houbách, zelených fazolkách, rozinkách, pivu a vínu a také oleji z kukuřičných klíčků. Vojtěška - alfalfa má sice nízký obsah chromu, zato její biologická dostupnost (biodisponibilita čili skutečná využitelnost v organismu) by údajně měla být vysoká (o něco méně, než polovina, by skutečně měla v organismu dojít na místo určení). Bílý cukr neobsahuje prakticky žádný chrom - na rozdíl od melasy, medu nebo hnědého přírodního cukru.
.

Toxický 6-mocný chrom

Trojmocný chrom (tj. chromité Cr3+ sloučeniny) je antioxidantem, kdežto šestimocný Cr6+ je toxický a má mj. rakovinotvorné účinky (jedná se o chromové sloučeniny přítomné např. v cementu, insekticidech nebo prostředcích používaných při impregnaci dřeva). Buňky nejsou schopny přeměnit chrom trojmocný na chrom šestimocný a ani naopak. Toxické chromové sloučeniny se mohou vstřebat podstatně lépe, než chrom trojmocný, a to až ze 2%.

Metabolismus chromu v lidském těle

Anorganický trojmocný chrom obsažený ve vodě se vstřebá jen nepatrně, protože je ve vodě velice špatně rozpustný. Obsah chromu v potravinách silně závisí na jeho obsahu v půdě. Denně zkonzumujeme v potravě 15-200 µg chromu. Z celkového množství chromu, přijatého běžnou potravou (zelenina, obiloviny a ovoce) se v jejunu (část tenkého střeva) dokáže vstřebat jen asi 0,04-2,5% (WHO udává 1-25%, což zřejmě neodpovídá novějším poznatkům). Při zvýšení přívodu dochází ke snížení vstřebávání chromu (stejně jako u většiny stopových prvků). Lépe se vždy vstřebává chrom organicky vázaný než jeho anorganické formy. S přibývajícím věkem se schopnost vstřebávat chrom přijatý potravou ještě více snižuje a jeho množství tak v těle klesá.

Teprve v roce 1959 byl rozpoznán význam chromu jako stopového prvku nutného pro život člověka. Předpokládá se, že obsah chromu v těle činí zhruba 1,7 mg a že se neukládá. Vše tedy nasvědčuje tomu, že se jedná o stopový prvek, který musí být do těla pravidelně přiváděn. Důležitý je také poznatek, že chrom se v těle (kromě plic) neakumuluje, jako je to u jiných kovů. V plicích však s věkem stoupá obsah chromu. V těle je chrom obsažen hlavně v játrech, slezině, plicích a kostech. Vylučuje se i do mateřského mléka. Největší koncentrace chromu byly nalezeny v placentě.

Chrom se v krvi váže na transferin, což je "převozník" železa, zvýšený přívod chromu však nevede ke snížení hladiny železa. Zato se ale projevuje jiná souvislost: jsou-li u pacientů s hemochromatózou (nadměrné ukládání železa v těle) obsazeny všechna transferinová místa, vzniká u nich časem i cukrovka. Chrom se v takových případech relativního nedostatku transferinu může vázat ještě na albumin nebo jiné bílkoviny v krevní plazmě.

Jednoduchý a spolehlivý test, jak zjistit zásoby chromu v lidském těle stále ještě neexistuje (při výzkumech se kvůli nedostatku vhodnějších ukazatelů používají krev, moč a vlasy).

Chrom a diabetes typu 2 (cukrovka 2. typu)

Chrom ve spojitosti s BIOTINEM u pacientů s cukrovkou může podle některých studií snižovat hladinu cukru v krvi. Chrom je v organismu součástí tzv. glukózotolerančního faktoru (GTF), kde je vázán i niacin, glycin, cystein a kyselina glutamová. Chrom umožňuje lepší využití insulinu v těle a zlepšuje zejména situaci u diabetiků 2. typu, kde se vyvinula rezistence k inzulínu (tento typ cukrovky je nejrozšířenější a vyskytuje se hlavně u starších lidí). Buňky v takovém případě přestávají reagovat na inzulín, potřebují daleko vyšší dávky inzulínu a glukóza tak zůstává nevyužitá (proto je u diabetiků zvýšená hladina glukózy v krvi, ačkoliv jejich buňky vlastně hladoví). Je to stejné jako kdyby hladové myšky (buňky) stály před zamčenými přetékajícími sýpkami (glukóza v krvi). Protože se však šikovní zámečníci (chrom), kteří by pomocí klíče (inzulin) dokázali dveře otevřít, odstěhovali, zůstávají sýpky zavřené. Proto se podnik (slinivka) snaží tento deficit nahradit a vyrábí stále další a další nové klíče (inzulin) v domnění, že se jednou povede otevřít dveře i bez zámečníka. Celá námaha je ale zbytečná, bez chromového zámečníka to prostě nejde. Časem se touto činností může celý podnik (slinivka) zcela vyčerpat a úplně zastavit výrobu klíčů (inzulinu), čemuž se snažíme předejít mj. i podáváním chromu. Chrom ve spolupráci s inzulinem dokáže otevřít přeplněné sýpky a nakrmit hladovějící zástupy.

Pro úplnost je nutno dodat, že jiná studie tyto výsledky popírá a uvádí léčebný úspěch pouze u cukrovky, která vznikla na podkladě užívání kortikoidů. Z jiných studií však vyplývá, že velmi záleží na tom, v jaké formě je chrom dodán (viz biologická dostupnost potravinových doplňků).

Chrom a diabetes typu 1 (cukrovka 1. typu)

U cukrovky 1. typu je situace jiná. Slinivka totiž neprodukuje vůbec žádný inzulín. Je to stejná situace, jako kdyby podnik rychle a úplně zkrachoval a přestal úplně vyrábět klíče. Proto se u cukrovky 1. typu od začátku musí podávat inzulín v injekční formě.

U diabetiků, kteří si musí píchat inzulín, je vstřebávání chromu 2-4krát vyšší, než u zdravých osob. Diabetici tak spotřebují sice více chromu, nejsou ale schopni ho zužitkovat. Ten pak z těla bez užitku opět vyloučí. Diabetici by měli podle Společnosti pro medicínu výživy a dietetiku přijímat 200-400 μg chromu denně.

Opravdu tlumí chrom chuť na sladké?

U chromu se uvádí, že tlumí nezvladatelnou chuť na sladké. Avšak osobní zkušenosti mnohých na diskusních fórech ukazují, že někdy chrom vyvolá efekt přesně opačný, tj. při zvýšeném příjmu chromu se vaše chuť na sladké ještě zvýší. Velká množství cukru mohou vést k nedostatku chromu. Velmi vysoké dávky chromu (až 1000 μg denně) se někdy v USA využívají k redukci hmotnosti.

Po chromu vám svaly nenarostou

Chrom zvyšuje i příjem aminokyselin do svalů a zlepšuje tak syntézu bílkovin, pro něž jsou aminokyseliny základními stavební kameny. Studie však naznačují, že v tomto ohledu chrom nepřinesl kýžené výsledky a nárůst svalové hmoty. Pravděpodobně se chrom podílí i na dělení buněk, protože v buněčných jádrech bylo nalezeno chromu nejvíce.

Spásná dvojka: chrom a vitamin B6

Chrom spolu s VITAMINEM B6 snižuje hladinu "škodlivého" LDL cholesterolu a zvyšuje hladinu "hodného" HDL cholesterolu. Právě tento poměr je klíčový, nestačí jen snižovat hladinu celkového cholesterolu.

Co zlepší vstřebávání chromu

VITAMIN B1, VITAMIN C nebo KYSELINA ACETYLSALICYLOVÁ (ASPIRIN) usnadňují vstřebávání chromu. Také strava bohatá na ŠKROBY podporuje vstřebávání 3-mocného chromu. Chrom se také lépe vstřebává, je-li užíván s potravou bohatou na přírodní cheláty, aminokyseliny, OXALÁT (KYSELINA ŠŤAVELOVÁ - např. ve špenátu). Pozor však u průmyslově znečištěných oblastí vitamín C totiž reaguje i s toxickým 6‑mocným chromem za vzniku volných radikálů, které poškozují DNA.

Tepelná úprava obsah chromu v potravě sníží

Ke ztrátám chromu vede louhování ve vodě, blanšírování nebo vaření. Studie došly k závěru, že 80 % chromu, obsaženého ve stravě, je tepelným zpracováním zničeno. U potravin (hlavně solených a kyselých), které přijdou do styku s kovovými materiály (kuchyňské náčiní nebo i plechovky), se může potravina "kontaminovat" chromem a jeho obsah tak zvýšit.
.

Co  zhoršuje vstřebávání chromu

Kyselina fytová a fytáty vzniklé navázáním minerálů (v obilninách, kukuřici, rýži, luštěninách, sojových produktech, skořápkových plodech), uhličitan vápenatý CaCO3, antacida (léky snižující žaludeční kyselost), vysoký příjem vápníku, zinku, železa, manganu nebo cukru vstřebávaní chromu snižují. Stejně tak stres (bez inzulínu, kde hraje roli chrom, nemůže glukóza vstoupit do buňky, což je problém všech buněk, ale zvláště těch mozkových, kde je glukóza hlavním "palivem").

Příznaky nedostatku chromu

Diabetici a lidé konzumujících příliš mnoho cukru nebo se zvýšenou psychickou zátěží potřebují údajně více chromu. Mnoho lidí přijímá < 20 % doporučeného denního přijmu. Příznakem nedostatku chromu může být vysoký krevní tlak nebo zvýšená hladina cholesterolu a cukru v krvi. Dostatečný přívod trojmocného chromu může zlepšit neuropatie (často se vyskytující právě u cukrovky a jde nejčastěji o různé projevy brnění nebo necitlivosti v oblasti dolních končetin).

Podle výsledků zmíněné bakalářské práce (viz literatura) se nepotvrdilo, že by osoby nad 60 let trpěly výraznějším nedostatkem chromu v potravě, stejně jako to, že nedostatečný přísun chromu je jeden z faktorů podporující vznik cukrovky 2. typu.

Nadbytek chromu

Při nadbytku chromu zatím nebyly u lidí pozorovány žádné příznaky ani při vysokých dávkách.

POTRAVINOVÉ DOPLŇKY S OBSAHEM CHROMU:

Podle současných doporučení jsou vhodné vlastně hlavně pro dvě skupiny: diabetiky nebo pacienty s kardiovaskulárním onemocněním (viz cholesterol). Zda výzkumy za čas nebudou tvrdit opět něco jiného, ukáže až čas. Já jsem obecně proti všem umělým doplňkům stravy s prvky a vitamíny, které by se braly pravidelně formou kúry. Tyto doplňky by se podle mě měly brát jen u akutního nedostatku a spíše by se mělo pátrat VE STRAVĚ, PROČ nedostatek vůbec vznikl.

Sladidlo s chromem a stévií vyhrává

Zelený DiaChrom se steviolglykosidy je sice sladidlo pro diabetiky, ale v současné době asi nejlepší varianta (pokud už tedy chrom vůbec chcete jako potravinový doplněk konzumovat). Chrom v tomto výrobku je součástí vysoce aktivního glukózotolerančního faktoru. Navíc toto sladidlo vychází z rostliny stévie cukrové. V jedné tabletě DiaChromu je 1,5 µg Cr3+, je otázka, kolik z něho tělo skutečně dokáže využít.
.  

Pivovarské kvasnice vám navzdory některým tvrzením chrom nedoplní

Pivovarské kvasnice obsahují chromu oproti rozšířenému názoru poměrně málo (v 100g je obsaženo zhruba 200 µg chromu, viz zdroj, takže ve 12 doporučovaných tabletách denně, což je 5,4g, je v nich 10,8 µg chromu). Výhodou chromu v pivovarských kvasnicích má být jeho vyšší biologická dostupnost čili biodisponibilita, tj. kolik chromu SKUTEČNĚ v organismu dojde na místo určení: udává se, že u pivovarských kvasnic je to < 1/2, tj. < 5,4 µg. To je ale méně než 13,5% DDD (zde se však udává ještě daleko menší číslo). Ve složení Pangaminu se chrom ani neudává (viz http://www.lekarna-doktorka.cz/zbozi/8595226400229/pangamin-klasik-tbl-200-sacek).

Nevhodné spojení chromu s aspartamem nebo sukralózou

Sladidla používající společně s chromem místo cukru zatím málo prozkoumanou sukralózu, nejsou vhodná. Část přijaté sukralózy se ukládá v tucích a zůstává tak v lidském těle, protože ji žádný enzym v těle nedovede rozštěpit - tento princip je srovnáván s DDT.

Stejně tak nejsou již doporučována sladidla s chromem a aspartamem. Aspartam, krom toho, že se rozkládá při dlouhodobém skladování na metanol a také se na metanol metabolizuje v těle, zvyšuje chuť na sladké a je podezřelý i ze vzniku cukrovky nebo rakoviny. Největší nevýhodou je, že se aspartam při teplotách vyšších než 30°C rozkládá, tj. metanol se přes formaldehyd mění na kyselinu mravenčí - k pečení tedy není vhodný!

Neúčinné potravinové doplňky s chromem

Anorganická forma (chlorid chromitý) není příliš účinná (biologická dostupnost a tedy SKUTEČNÁ absorpce a využití v organismu je < 1%) a pro některé může být i toxická.

Bezpečnější alternativou je chelát, chrom navázaný na kvasnicové kultury nebo polynikotinát, u kterého bylo pozorováno nejméně nežádoucích účinků. Všechny tyto organické sloučeniny chromu se sice vstřebávají daleko lépe a rychleji, zato vše nasvědčuje tomu, že takovýto chrom je z těla velice rychle bez užitku vyloučen! Tzn., že pikolinát, chelát, chrom navázaný na kvasnicové kultury a pravděpodobně i polynikotinát nejsou schopny splnit to, co se od chromu očekává: ovlivnit receptory inzulinu, protože právě od této interakce se odvíjejí všechny podstatné účinky chromu!

Zdraví škodlivé doplňky s chromem - pikolinát

Pikolinát (název v angličtině: chromium picolinate), vychvalovaný mnoha studiemi, má nejvíce nežádoucích účinků. Sice se zdá, že uspěl v léčbě deprese, ale rizika takové léčby nevyváží kladné účinky. Působí protichůdně proti niacinu a konkuruje mu tak v metabolismu, navíc je podezřelý z poškozování chromozomů (prokázáno u křečků). Z tohoto důvodu nebyl v USA schválen, jako bezpečný pro člověka. V Čechách se tato forma vesele prodává.

Udává se, že 1000 µg, je bezpečná dávka. Dávky 600-2400 µg jsou ale spojovány se selháním ledvin a jaterní dysfunkcí (špatná funkce jater). Pacient, u kterého se po 6 měsících rozvinulo selhání ledvin, užíval 600 µg pikolinátu chromu denně.

Vylučování chromu

Chrom se z těla vylučuje převážně močí. Chrom z potravy, který se nedokáže vstřebat (>98%), odchází z těla stolicí. Látka zvaná chromodulin přenáší chrom do moči. Po příjmu vyšších dávek Cr3+ či Cr6+ tak může pomáhat při jeho detoxikaci.

Nebezpečí předávkování chromem je prý mnohem menší, než riziko, že v těle bude chrom chybět. Co ale stojí za tímto tvrzením? Studie, které prokázaly, že tepelnou úpravou se ztrácí kolem 80% chromu. Jenže co když jsou v těle i jiné faktory (a věřte, že se to děje velice často), které tyto studie zcela opomíjí?

Pozn.: Zkratka DDD je denní doporučená dávka


Rozšiřující literatura:
Marquardt: Ernährungsphysiologie der Nahrungsmittel - Gesunde und toxische Nahrungsbestandteile im Fokus, 2013
Frank Herfurth, Bernhard Lenze: Ganzheitliche Ernährungsberatung, 2014
Holoubková: Chrom ve výživě člověka - IS MU - Masarykova univerzita (2010)
Velíšek: Chemie potravin 2, 1999
Ledvina, Stoklasová, Cerman: Biochemie pro studující medicíny, Karolinum, 2009
Marktl Ekmekcioglu: Essentielle Spurenelemente - Klinik und Ernährungsmedizin, Springer 2006
Macholz, Lewerenz: Lebensmitteltoxikologie, 2013
Kasper: Výživa v medicíně a dietetika, Grada 2015 (překlad z něm. orig. z roku 2004)
Janča: Co nám chybí
Léčivá moc vitamínů, bylin a minerálních látek, Reader´s Digest 2001
Strunecká, Patočka: Doba jedová 2, Triton 2012
http://www.zentrum-der-gesundheit.de/diabetes.html
http://gesund-speisen.de/inhaltsstoff-5-Chrom.htm
http://www.lenntech.de/pse/wasser/chrom/chrom-und-wasser.htm

 

Komentáře z Blog.cz:

viz pdf

Žádné komentáře:

Okomentovat

Uveďte prosím nějakou přezdívku (pole NÁZEV/ADRESA URL - stačí vyplnit jen přezdívku). Jinak mi vaše komentářové kapky splynou v jedno nekonečné moře. 😉

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE. 😊