Skoro všechny odborné články již jsou ze starého blogu doktorka-se-srdcem.blog.cz přestěhovány (a na těch pár zbylých "čekatelů" je v příslušné rubrice uveden odkaz). 😊

pondělí 18. ledna 2016

Minerální látky a jiné ukazatele kvality balené vody

Jakou vodu si vybrat z hlediska obsahu fluoridů? Jak doplnit vápník a hořčík minerální vodou? Které vody nepít při poruchách štítné žlázy? Co je největší chybou při výběru přírodní minerální vody? Odpovědi na tyto otázky dostanete v tomto článku.

1a. LÉČIVÉ MINERÁLNÍ VODY

Prakticky u všech tzv. léčivých minerálních vod (kromě Rudolfova pramene) je obsah fluoridů značně vysoký. Ale kdo pije ve větším množství "přesolenou" Vincentku nebo využívá pravidelně ve velkém množství projímavého účinku Zaječické hořké vody či Šaratice?

Kúra s Bílinskou kyselkou, obsahující maximum fluoridů ze všech (tj. nejen léčivých) vod, se doporučuje maximálně 2-3x ročně a pije se okolo 0,4 l denně. Využívá se pro léčbu žaludečních vředů, pálení žáhy u dýchacích a močových obtíží nebo dny. U Bílinské kyselky by měli ještě zbystřit lidé s vysokým krevním tlakem nebo otoky dolních končetin: má totiž příliš mnoho sodíku a tudíž je nevhodná.


Dodatek pro redaktory z velkých serverů (a osoby jim podobné): nekopírujte, prosím, bez mého výslovného souhlasu celé odstavce. V mých článcích je spousta specifických prvků, co nikde jinde nenajdete. Pokud už se budete chtít inspirovat, obtěžujte se alespoň s přeformulováním vět!

Rudolfův pramen z Mariánských Lázní má kromě nízkého obsahu fluoridů ještě jednu přednost: ukrývá množství vápníku a hořčíku, navíc v ideálním poměru 2:1 (výhodné zejm. u nedostatku hořčíku). U tohoto poměru bych se ještě ráda zastavila: z literatury je známý poměr vápníku k hořčíku 2 : 1 (Durlach 1989). Tento poměr však platí jen pro nedostatek hořčíku. Pro nedostatek vápníku platí jiné pravidlo: Ruská studie (Naboka 1986), zabývající se vstřebávání vápníku z vody ve vztahu k obsahu hořčíku, prokázala, že optimální vzájemný poměr vápníku a hořčíku ve vodě, kdy hořčík nebrání vstřebávání vápníku, je zhruba 3 : 1. Pokud bude obsah hořčíku ve vodě převyšovat obsah vápníku, vápník z vody se vstřebá jen minimálně, což může vyústit v jeho nedostatek. V každém případě by tedy ale měl vápník převyšovat hořčík. Dobrou zprávou pro všechny je obnova dodávek Rudolfova pramene do obchodní sítě. Společnost Bohemia Healing Mineral Waters CZ z Bíliny chce v polovině ledna 2016 v Mariánských Lázních obnovit jeho stáčení.

Rudolfův pramen se pro svůj močopudný efekt pije u chorob ledvin a močových cest. Díky vysokému obsahu vápníku (233 mg/l) se hodí i pro pacienty s osteoporózou. Také je v něm významné množství železa. Svým účinkem zvyšujícím vylučování kyseliny močové ho lze využít i při léčení dny. Najdeme v něm i relativně dost sodíku - tudíž není vhodný pro pacienty s hypertenzí (vysoký krevní tlak) nebo otoky. Pro svůj vysoký obsah hydrogenuhličitanů se Rudolfův pramen (stejně jako všechny léčivé minerální vody a téměř všechny přírodní minerální vody) nehodí k dlouhodobé pravidelné konzumaci: ovlivňuje sliznici trávicího traktu a může narušit acidobazickou rovnováhu, tj. rovnováhu kyselin a zásad v krvi.

Vincentka ze zdroje Nová Vincentka se léčebně pije 2 x denně 25-35 ml denně po dobu 15-20 dnů. Dobrá je na výplachy dutiny ústní k prevenci vzniku zubního kazu nebo k inhalaci při onemocnění dýchacích cest. Obsahuje kromě značného množství fluoridů také velmi mnoho jodidů, takže není rozhodně určena pro pacienty se zvýšenou funkcí štítné žlázy ani pro pacienty s autoimunitním onemocněním štítnice. Také v ní najdeme značné množství sodíku a chloridů a její slaná chuť nám spolehlivě zabrání předávkování. V neposlední řadě v ní objevíme i značné množství lithia a kyseliny borité, které se využívá v psychiatrické léčbě depresivních poruch a bipolární poruchy - takže dobrá nálada je zaručena. 😊

Na doplnění ještě uvedu, že Šaratica a Zaječická hořká voda se, jak mnozí vědí, zužitkují při obstipaci (zácpa) nebo před vyšetřeními, kde je nutné mít prázdná střeva. U šaratice stačí při zácpě na projímavý účinek 9-17 lžic, u Zaječice pak 100-400 ml na lačno.

1b. PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY

A dostáváme se k jádru věci: Jaká je ta největší chyba při výběru přírodní minerální vody? Oblíbená značka! Ne nadarmo se říká, všeho s mírou. Prostě jenom vody střídejte (a zejména ty, co obsahují více než 500 mg/l minerálních látek). Přeci jste se nikomu neupsali na pergamen svou krví, že setrváte u jedné značky. Minerály mohou pravidelným pitím nadměrně zatěžovat tělo a "rozhodit" vám hladinu minerálů (nemyslete si, že jde o nějakou teorii: stalo se to mojí babičce). Pokud budete minerální vody zařazovat do svého pitného režimu jen jako zpestření, chybu neuděláte v podstatě u žádné. Nejvhodnější z hlediska fluoridů a poměru vápníku k hořčíku (2:1) se jeví AQUA MARIA a EXCELSIOR.

Nízký obsah fluoridů má i Magnesia, pro pravidelné pití se však kvůli vysokému obsahu hořčíku nehodí. Vypitím 1,5 l vody se totiž již dostáváte velmi blízko k doporučené denní dávce pro hořčík (o naprostém nepoměru s vápníkem nemluvě) - předpokládám, že každý z vás chce ještě jíst - a v potravinách se skrývá další hořčík.

Vody obsahující příliš mnoho fluoridů jsou z této kategorie (v sestupném pořadí) hlavně Hanácká kyselka (má též množství dusičnanů!) a pak také Praga, Vratislavická kyselka, Poděbradka, propagovaný Mattoni a Korunní.

Moje dříve oblíbená Dobrá voda je svými až 0,51 mg fluoridů v 1 l na pomyslné hranici a já se jí raději vyhýbám. U této značky je ještě jeden faktor, který by vás měl přimět k zamyšlení: V přírodní minerálce Dobrá voda byla naměřena relativně vysoká hodnota barya (350 μg/l), druhá nejvyšší hodnota tohoto prvku se zjistila u přírodní minerální vody Prealpi (179 μg/l). Maximální hodnota barya pro přísněji střeženou kojeneckou vodu je dokonce až 500 μg/l, takže se o žádné překročení hodnot rozhodně nejedná. Přesto je lépe se tomuto toxickému prvku vyhýbat.

Kdo má málo železa (často ženy!) a hledá vodu s relativně nízkým obsahem fluoridů, ten by měl občas sáhnout po vodě Il-Sano. Voda Il-Sano je vzhledem k velmi vysokému obsahu železa vhodná jen v malém množství (0,5 l plně pokrývá denní doporučenou dávku železa).

2. PRAMENITÉ (STOLNÍ) VODY

Pokud se z nějakého důvodu vyhýbáte vodě z kohoutku, tak právě tato kategorie vod je určena, jak už název napovídá, k běžnému pitnému režimu (spolu s vodou kojeneckou). O to smutnější je, že právě v této skupině se odhalilo mnoho nešvarů - pokud budeme srovnávat s pitnou vodou z kohoutku.

Všechny pramenité (stolní) vody vykázaly nízký obsah fluoridů, ale opět mnoho z nich neposkytlo údaje o množství fluoridů.

Co se týče vápníku a hořčíku, jako optimální množství se udává v jednom litru 40-80 mg vápníku a 20-30 mg hořčíku. Uvádí se, že optimálně by měl jeden litr vody obsahovat cca 40-80 mg vápníku a cca 20-30 mg hořčíku. Poměr vápníku k hořčíku 2:1 nemá v tabulce SZÚ ani jedna, avšak údaje jsou neúplné. Poměr vápníku k hořčíku 3:1 má sice Aquila, ale z hlediska dalších parametrů nevyhovuje (viz dále). Dále má 3:1 poměr těchto minerálů voda Fontana (fluoridy neuvedeny a ve srovnání s jinými zbytečně moc dusičnanů). Mně chuťově vyhovuje Toma natura, která má podle tabulky SZÚ nejnižší obsah fluoridů (poměr vápníku k hořčíku ca. 4:1).

Rakovinotvorné polycyklické aromatické uhlovodíky v pramenité vodě


Balené vody (kojenecké, pramenité a minerální - tedy všechny kromě pitné vody) nesmí obsahovat cizorodé organické látky ve zjistitelném množství (mez detekce u uváděných cizorodých látek je 0,5 ng/l), což porušily v roce 2009 v testu (časopis dTest 10/2009) tři pramenité vody: benzo(a)pyren byl přítomen ve vodě značky Bonaqua (1,9 ng/l) a Aqua Bella (1,4 ng/l). V Aquila aqualinea analýza odhalila benzo(ghi)perylen (1,1 ng/l). Kontaminaci při výrobě sice nelze vyloučit, ale za pravděpodobnější zdroj jsou dle odborníků považovány PET lahve vyrobené recyklací. Vida, kam nás nakonec může zavést ekologie...

Chloroform v pramenité vodě jako ukazatel nepovolené dezinfekce vody


V pitné vodě, která se dezinfikuje, běžně najdeme trihalomethany (mj. chloroform neboli trichlormethan), což jsou vedlejší produkty dezinfekce. V pramenitých vodách byl ale výskyt trihalomethanů překvapením, protože pramenité vody se dezinfikovat nesmí. V roce 2009 (dTest 10/2009) se chloroform objevil ve značkách Aquila aqualinea (0,4 μg/l) a Aqua Bella (5,2 μg/l),ve které byl navíc ještě přítomen dichlormethan (3,4 μg/l).

Dusičnany a dusitany


Obsah dusičnanů nebyl v roce 2009 překročen ani v jedné z deseti testovaných vod (časopis dTest 10/2009) a všechny testované vody ze skupiny kojenecké, pramenité a minerální dokonce ani nepřestoupily mez pro kojeneckou vodu, kde je nejpřísnější limit pro dusičnany, a to 10 mg/l.

Dusitany na rozdíl do dusičnanů nedopadly až tak dobře: pro kojeneckou a pramenitou vodu je maximum dusitanů 0,02 mg/l. Pramenitá voda Aqua Bella tuto horní mez dusitanů svými 0,030 mg/l překročila (pro srovnání: pitná voda může obsahovat maximálně 0,50 mg/l dusitanů).

Organotrofní bakterie v balené vodě jako orientační ukazatel kvality vody


Organotrofní bakterie jsou běžnou součástí přírodních vod. V pravých podzemních vodách se vyskytují jen v nízkém počtu a jejich zvýšený počet by nás měl vzbudit do střehu, co se kvality vody týče. Citlivému jedinci mohou způsobit žaludeční a střevní potíže. Co se týče organotrofních bakterií, časopis Test (10/2009) odhalil 2 extrémy: příliš vysokou hodnotu těchto bakterií i a na druhé straně nulovou hodnotu, která také mnohé naznačuje. Vysokou hodnotu těchto bakterií testy odhalily v pramenité vodě Bonny a částečně ve vodě Aqua Bella.

Závažnějším problémem je právě nulový počet organotrofních bakterií v pramenité vodě Rajec a v přírodní minerální vodě značky Dobrá voda. A proč, říkáte si? Vždyť to je přece cíl, aby bylo ve vodě minimum bakterií, ne? Důvod je zcela prostý: Nulový počet není přirozený a budí zaprvé zcela oprávněné podezření na výskyt cizorodé nebo toxické látky, která tyto bakterie hubí nebo je omezuje v růstu (ne všechny možné cizorodé látky je možné testovat) - a zadruhé je to možný signál, že před stočením do lahve byla použita nějaká nedovolená antimikrobiální úprava vody. Obojí je špatně. Pramenitá a přírodní minerální voda totiž nesmí totiž mít ŽÁDNOU úpravu odstraňující nebo usmrcující BAKTERIE.

3. PITNÁ VODA

Jde vlastně často o obyčejnou pitnou vodu z kohoutku (speciální označení není a my, jako zákazníci, to nemáme šanci poznat), která byla stočena a zabalena do obalu (nejčastěji z plastu). Připomeňme si ještě jednou, že balená pitná voda (na rozdíl od všech ostatních balených vod) smí obsahovat cizorodé organické látky ve zjistitelném množství.

Nejvyšší (ale přesto velmi nízká a povolená) hodnota chloroformu byla naměřena v roce 2009 v balené pitné vodě Euro Shopper (2,3 μg/l). Tesco Value (balená pitná voda) obsahovala rakovinotvorný benzo(a)pyren (1,2 ng/l, limit: 10 ng/l) a polycyklické aromatické uhlovodíky (3,9 ng/l, přičemž je povoleno v součtu u 4 vybraných sloučenin 100 ng/l).

Z balených pitných vod obsahuje relativně hodně barya značka Tesco Value, ale limit tato voda nepřekročila (270 μg/l barya, dodavatel HBSW Byňov, což je současně i výrobce Dobré vody). Pro srovnání: pitná voda z kohoutku obsahuje 15,2-22,9 μg/l, avšak limit pro kojeneckou vodu je dokonce až 500μg/l barya.

Co se týče dusičnanů, obstála balená pitná voda v roce 2009 také dobře: byly hluboko pod limitem (v některých se nedaly detekovat či stanovit) a dusitany nedetekovatelné (s výjimkou Euro Shopper, který byl hluboko pod limitem).

Mezní hodnoty, co se týče počtu organotrofních bakterií, překročila balená pitná voda Saguaro, Deep a Euro Shopper.

Jako nejvhodnější a snadno dostupná se jeví voda Albert Quality a Tanja. Je však otázka, zda vůbec kupovat balenou, dražší pitnou vodu.

4. KOJENECKÉ VODY

Kojenecká voda nesmí být nijak upravována (vyjma UV záření a oxidu uhličitého). Díky tomuto opatření je kojenecká voda jedinou balenou vodou, u které je zaručeno původní přírodní složení. Celková mineralizace této vody smí být jen do 1g/l (tj. 1000 mg/l) rozpustných látek.

Z kojeneckých vod by, co se týče fluoridů, prošly dle údajů SZÚ z roku 2011 všechny, nutno podotknout, že u třech není obsah tohoto halogenového prvku uveden. Horský pramen obsahuje také jodidy, takže pozor na hyperfunkci (nadměrná činnost štítné žlázy) nebo autoimunitní onemocnění štítné žlázy. Minerální voda Prealpi překročila v roce 2009 hladinu sodíku (20 mg/l) a tudíž k přípravě kojenecké stravy, vzdor reklamnímu tvrzení, vhodná není.

Maximální hodnota barya pro kojeneckou vodu je 500 μg/l. To splnily v roce 2009 v testu (časopis dTest 10/2009) všechny vody. U Horského pramene bylo baryum pod mezí stanovitelnosti a u Aquily pod mezí detekce. U ostatních kojeneckých vod se obsah pohyboval od 7 do 48 μg/l.

A jaká je druhá nejčastější chyba při výběru balené vody? No přeci to, že si nepřečtete etiketu! 😉 😀

Resumé pramenitých a přírodních minerálních vod (časopis dTest 10/2009):

Aqua Bella se objevuje hned ve 4 kategoriích:
zvýšený počet organotrofních bakterií
nadlimitní obsah dusitanů
obsah karcinogenního benzo(a)pyrenu
rozkladné produkty dezinfekce: chloroform

Aquila aqualinea:
polycyklický aromatický uhlovodík: benzo(ghi)perylen
rozkladné produkty dezinfekce: chloroform
nejvyšší obsah sodíku z testovaných vod, ačkoliv reklama láká právě na nízký obsah sodíku

Dobrá Voda
hraniční obsah fluoridů
relativně vysoký, ale povolený, obsah barya
nulové počty organotrofních bakterií budící podezření na výskyt cizorodé nebo toxické látky

Bonaqua
rakovinotvorný benzo(a)pyren

Rajec
nulové počty organotrofních bakterií budící podezření na výskyt cizorodé nebo toxické látky

Resumé balených pitných vod:
Euro Shopper
vysoké počty organotrofních bakterií
nejvyšší (ale přesto velmi nízká a povolená) hodnota chloroformu (ukazatel dezinfekce vody)
relativně vyšší obsah dusitanů - i tak ale stále hluboko pod povoleným limitem

Tesco Value
relativně vyšší (ale povolený) obsah barya

Saguaro a Deep
vysoké počty organotrofních bakterií

I přesto, že test je z roku 2009, lecos to vypovídá. Samozřejmě, že šlo o konkrétní šarže vody a dnes už je možná vše jinak. Kdo ví. 😉

Pozn.: 1 μg mikrogram je miliontina gramu; 1 ng nanogram je miliardtina gramu


Zdroj:
Opravdu víte, co pijete? nebo to samé, přehledněji, ve 4 článcích zde:
https://www.dtest.cz/clanek-839/voda-a-latky-zdravotne-zavazne
https://www.dtest.cz/clanek-838/voda-a-latky-jejichz-pritomnost-ve-zvysenem-mnozstvi-muze-vodu-negativne-ovlivnit
https://www.dtest.cz/clanek-836/voda-a-mikroorganismy
https://www.dtest.cz/clanek-837/voda-a-latky-zadouci

Složení balených vod - SZÚ - srpen 2011 (pozn.: údaje jsou v mg/l, což v tabulce není uvedeno)
http://ekonomika.idnes.cz/co-vyteka-z-pristroje-na-vodu-djs-/test.aspx?c=A070914_820827_test_spi
http://www.zdravapotravina.cz/pramenita-voda/rajec-pramenita-voda-nesycena-kofola-a-s
http://vary.idnes.cz/opetovne-staceni-rudolfova-pramene-z-marianskych-lazni-pjw-/vary-zpravy.aspx?c=A151210_2211387_vary-zpravy_ba
http://ekonomika.idnes.cz/balene-vody-na-tuzemskem-trhu-d2s-/test.aspx?c=2001M149T02A

Žádné komentáře:

Okomentovat

Uveďte prosím nějakou přezdívku (pole NÁZEV/ADRESA URL - stačí vyplnit jen přezdívku). Jinak mi vaše komentářové kapky splynou v jedno nekonečné moře. 😉

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE. 😊