Skoro všechny odborné články již jsou ze starého blogu doktorka-se-srdcem.blog.cz přestěhovány (a na těch pár zbylých "čekatelů" je v příslušné rubrice uveden odkaz). 😊

středa 9. prosince 2015

Aktuální tabulka s obsahem jódu? Neexistuje! Nebo jo?

Shánění informací trvalo několik měsíců, ale nakonec se to podařilo. Tabulka s obsahem jódu v potravinách je po dlouhém a tuhém boji na světě. Najdete ji na mém pomocném blogu na Webnode (možnost vkládání pdf souborů). Ať je vám k užitku!

_________________________________________________________________________________
 .
.
_________________________________________________________________________________


Dodatek pro redaktory z velkých serverů (a osoby jim podobné): nekopírujte, prosím, bez mého výslovného souhlasu celé odstavce. V mých článcích je spousta specifických prvků, co nikde jinde nenajdete. Pokud už se budete chtít inspirovat, obtěžujte se alespoň s přeformulováním vět!

CO NESNÍME MY, SEŽEROU ZVÍŘATA - A HÁDEJTE, KDE TO NAKONEC SKONČÍ?

Jak už bylo zmíněno, k jodaci zvířecích krmiv se používá jodid a jodičnan mj. i kvůli nárůstu svalové hmoty a dojivosti skotu. Z tohoto důvodu obsahuje hovězí, telecí, vepřové, drůbeží a rybí maso uměle chovaných ryb (např. losos a pstruh) a dále mléko (a všechny mléčné výrobky) a vejce mnohem více jódu, než dříve. Bohužel nás neochrání ani ekologické zemědělství a biochovy (alespoň, pokud se jedná o Německo a pochybuji, že by v ČR byla jiná situace): použití jódu v krmivu či jako hnojivo totiž nemusí být nikde deklarováno.

To, co kráva v krmivu sežere, zas zčásti vyloučí, a tak se jód dostává ve zvýšené míře i do půdy a vody. Z hnojení polí močůvkou a hnojem ze zvířat krmených minerálními krmivy obsahujícími jód pak tento prvek přechází ve větší míře i do pěstovaných plodin. Nakonec výpěstky spořádá opět člověk a kruh se tak uzavírá. Půdy v ČR jsou však naštěstí na jód dosti chudé, takže extrémů bychom se snad dočkat neměli.

V tabulce potravin obsahujících jód je to dost dobře vidět, pokud porovnáme některé dostupné údaje z ČR z posledních let (2.sloupec) a starší německé databáze z éry před touto rozsáhlou jodací (4. sloupec). Rozdíly jsou u živočišných produktů někdy opravdu obrovské (šedivá políčka). Navíc je tu další faktor nadměrného obsahu jódu: dochází vlastně k dvojí jodaci! Nejprve přejde jód z krmiv do zvířat, které posléze sníme my. A šunka nebo vejce se pak ještě osolí solí s obsahem jódu. Tak nevím, jestli se tohle ještě dá nazývat stopové množství jódu ...

VYSOKÝ OBSAH JÓDU V TŘEŠNÍCH, MALINÁCH A KIWI

V tabulce obsahující potraviny obsahující jód, si také nelze nevšimnout velmi nápadných rozdílů v obsahu jódu ve třešních, malinách a kiwi oproti dřívějším časům. Čím je to způsobeno a zda roli nehraje nějaká chyba, to se mi zatím nepodařilo vyzkoumat. U třešní a višní se však na vysokém obsahu jódu shoduje většina zdrojů.

JÓD V PITNÉ VODĚ

V ČR je obsah jódu v půdě nízký, proto i v pitné vodě dosahuje koncentrace jodu nejčastěji rozmezí 5-10 μg/l, zatímco v horských oblastech ČR klesá pod 2 μg/l (TRÁVNÍČEK et al., 2010). V Německu je to od 1,1 μg/l (vnitrozemí) do 8 μg/l v blízkosti moře (ANKE, 2004).

Seriózní vyhodnocení výsledků, co doopravdy přinesla jodace potravin, není bez monitorování obsahu jódu v potravinách dost dobře možné.

Pozn.: μg znamená mikrogram, což je miliontina gramu.


Rozšiřující literatura:

Žádné komentáře:

Okomentovat

Uveďte prosím nějakou přezdívku (pole NÁZEV/ADRESA URL - stačí vyplnit jen přezdívku). Jinak mi vaše komentářové kapky splynou v jedno nekonečné moře. 😉

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE. 😊