Články od ledna 2017 vycházejí již pouze tady, ostatní najdete na mém původním blogu:
doktorka-se-srdcem.blog.cz
(časem sem všechny odborné texty překopíruji).

pondělí 24. dubna 2017

Polévka z kopřiv a slzovky aneb Jak natrhat kopřivy a nespálit se

Máte rádi mladé jarní kopřivy? A neradi složitě vaříte? Dnes vám předložím recept, který je rychlý, chutný a díky slzovce a kopřivám i zdravý. A poradím vám, jak se nepopálit kopřivami při jejich sběru. 😉


středa 19. dubna 2017

Zahřívající a ochlazující potraviny & tepelné (termické) účinky: Maso, ryby, plody moře, 5. část

VEPŘOVÉ NEBO HOVĚZÍ? HLAVNĚ LIBOVÉ!

Nejčastěji vařené maso, vepřové, je nejméně vhodné, protože má sklon přeměnit se v těle na vlhkost a hlen a navíc je posunuto teplotně na chladnou stranu. Jak už ode mě víte, tzv. vlhkost se dá přirovnat k jezírku s kalnou vodou, která se mění postupně na bažinu. Přesněji řečeno, vaše „trubky“ KDEKOLIV ve vašem těle se postupně začnou zanášet vlhkými kaly - a tyto kalné nečistoty se pak snadno ZAHUSTÍ do „bahna“, tj. do tzv. hlenu.  Hlen v TČM tedy neznamená jen váš žlutý či zelený chrchel nebo suché z nosu, je to o dost širší pojem, viz můj článek.  Recept na vepřové v mrkvi a zajímavé tipy najde zde: manželovi dejte maso a vy si snězte tu mrkev. 😉 

Hovězí maso je proto o něco vhodnější, protože je spíše posunuto k teplejšímu pólu, což má slezina - slinivka raději. U tzv. vlhké horkosti (kombinace příznaků vlhkosti a horkosti, funguje to podobně, jako ve vlhkém hnoji, kde se také vyvjíjí TEPLO) a přítomnosti hlenu v těle („bahno“) se hovězímu vyhneme. K posílení sleziny - slinivky je nejvhodnější maso libové, protože tlusté maso obsahuje příliš mnoho tuku, který se v těle mění na vlhkost a hlen (a zanese vám výše zmiňované „trubky“).
.

.

SLEPIČÍ POLÉVKA A CHŘIPKA NEBO NACHLAZENÍ

Kuřecí maso samo o sobě má z hlediska TČM teplé vlastnosti. Po nevhodné úpravě, jako je grilování nebo fritování, se v těle vytváří tzv. toxické horko, proto není vhodné pro nikoho, ale zejm. ne pro osoby s horkostí v těle. Zajímavé recepty a tipy co s kuřecím masem, najdete zde: 1, 2, 3.

Jedna důležitá věc ke kuřecímu masu: Při počínajícím nachlazení nebo chřipce někteří udávají, že kuřecí maso vtáhne patogenní faktor hlouběji do těla, což není žádoucí (J. Kastner, S. Englert). Proto se doporučuje slepičí polévce v ZAČÁTCÍCH virózy nebo chřipky, kdy na vás „něco leze“, vyhnout. Zamezíte tak tomu, že po „vyléčení“ znovu v krátké době onemocníte, protože patogenní faktor ve vás zůstal. Druhý tábor, zastoupený našimi babičkami a výzkumem in vitro (tedy ne na živých organismech) naopak hlásá, že slepičí polévku by si člověk měl při nachlazení dopřát. Protože na nachlazení ani chřipky netrpím, nemohu k tomu nic víc dodat.

Při nachlazení, viróze nebo chřipce by se neměly konzumovat ani tyto druhy masa: skopové, kachna a vepřové maso.

A když už jsme se zastavili u nachlazení a chřipky, i veškeré jižní ovoce na podkladě trochu jiného mechanismu - ochlazení, není pro tělo při viróze nebo chřipce výhodné (nachlazení znamená z hlediska TČM vstup zevního patogenního faktoru do těla, a to chladu!). Svými ochlazujícími teplotními účinky jižní ovoce chlad v těle jenom podpoří! Z toho plyne, že dát nemocnému pomeranč kvůli vitamínům, zejména v chladném ročním období, není tak úplně moudré. Navíc, i toho vitamínu C má málo, navzdory přesvědčení veřejnosti. 

pondělí 17. dubna 2017

Zahřívající a ochlazující potraviny & tepelné (termické) účinky: Bylinky, koření, semena, ořechy a náhražka mléka, 4. část


Dnes si povíme něco o koření, ořeších a také teplotních účincích náhražek mléka. Dozvíte se i o tom, že není skořice jako skořice - a že se čínská a cejlonská skořice liší v tepelných účincích. 




.

BYLINKY A KOŘENÍ

Jak je z tabulky vidět, většina koření má teplou (nebo dokonce horkou), tj. zahřívající povahu. Teplé byliny s výhodou vždy použijeme společně s potravinami, které mají chladivý nebo dokonce studený charakter (ochlazující strava), čímž chladnou povahu potraviny zmírníme. 

pátek 14. dubna 2017

Motýlí velikonoční přání

Vaječné svátky ve víru se točí,
sluníčko jiné kraje hřeje,
i přesto vám Dorka s motýly,
pohodové Velké noce přeje.



Ať se daří vše,
co v tlapkách máte,
štěstí nečekané,
všude kam se podíváte!

pondělí 10. dubna 2017

Kočičí rodina

Nejvyšší si nebe šmolkou obarvil,
nahoře se mozol usmíval,
jednu vpřed a s druhou vzadu baletit,
pohyb přece zdraví prospívá!

Motýlí srdéčka pro mě nebila,
dřep a klek mě zmáhal hodinu,
otřelo se o mě ale štěstí jiné,
padlý strom mi dal svou rodinu!

kočičky strom

neděle 9. dubna 2017

Není kočka jako kočka

Dneska to bude o kočičkách. Strom byl bohužel zlomený, ale tím pádem také velmi dobře přístupný. Kočky a kocouři mě naprosto okouzlili. Slunce svítilo zpočátku tak akorát - prostě báječný den. Jestli mě přes noc políbí básnivá Múza, bude zítra k chlupaťáčkům i nějaký veršík (i stalo se, zde je důkaz a volné pokračování kočičí ladnosti 😉). Dneska mám nožky ušoupané od cest za motýly - jako vždy si ze mě dělali legraci a opět se mi jeden pokoušel přistát na hlavě... 😯

A teď už potěšte své oko... 😊

 kočičky strom

Zahřívající a ochlazující potraviny & tepelné (termické) účinky: Zelenina, houby, řasy, 3. část


Aktualizace: 25.4. 2017

V tomto miniseriálu prosím nehledejte nic obtížného a nepochopitelného a nebuďte smutní, že nerozumíte všem TČM pojmům: jde tu pouze o informace, zda daná potravina zahřívá nebo ochlazuje, případně, jestli má její konzumace za následek zvýšenou tvorbu vlhkosti a hlenu - to vše se dozvíte u svého praktika TČM nebo se poznáte v některém ze 4 typů, jejich popis najdete v tomto článku.  A myslete na to, že málokdy je člověk „čistokrevný“ 1 typ. 

Má-li člověk např. nedostatek jangu (YANG) a je mu pořád chladno, měl by se vyhýbat modrým, tj. chladivým (chladným neboli osvěžujícím) a studeným potravinám, ty tělo, kde beztak již vládne vnitřní chlad, ještě více zchladí. Ten, kdo má naopak sklon k tvorbě přílišného tepla, se bude vyhýbat růžovým (teplým) a červeným (horkým) potravinám, protože ty by do organismu přinesly jen další teplo - a problémy by tak zhoršovaly. Je-li patologické teplo vytvářeno na podkladě nedostatku jin (YIN), které se snoubí se suchostí (suchá poševní sliznice v přechodu spolu s horkými ploskami večer a v noci, což je typické pro nedostatečnost jin), přijdou ke slovu zatracované mléčné výrobky, protože zvlhčují přílišnou suchost. Má-li člověk problém s vlhkostí nebo hlenem, tj. problém v podstatě opačný, než byl předchozí příklad, musí se vyhýbat těm potravinám, které tyto patologie ve větším množství způsobují (např. vepřové, mléko a mléčné výrobky, ořechy a částečně i vejce ad.).


Ze zeleniny jsou pro slezinu - slinivku ideální druhy se sladkou chutí, v popředí stojí tolikrát zmiňovaná mrkev nebo dýně - vařená, dušená, vařená v páře či pečená. Uvádí se, že dýně může vést k retenci potravy v žaludku a vést k tvorbě vlhkosti (von Blarer Zalokar a Engelhardt a Hempen) - dochází k tomu však podle mých zkušeností jen při excesivním příjmu, tedy jen v případě, kdy se z vás stane přechodně dýňožrout. A ještě důležitou poznámku k bramborám: Nemyslím si, že jíst je tak často, jak se to děje v ČR, je pro oslabenou slezinu - slinivku něco extra zdravého (více v textu). A jako vždy, ve všech těchto dlouhých přehledech najdete sem tam odkazy na použití v kuchyni, budou pravidelně doplňovány, sledujte vždy v pravém horním rohu datum aktualizace (dnes jsem aktualizovala 2. díl tohoto seriálu, kde jsou popsány obilniny a luštěniny.



pátek 31. března 2017

neděle 26. března 2017

Devět sil devětsilu

Podléšky se mi v lese sice stále vyhýbají, což mě mrzí, zato se mi splnilo jiné přání. Našla jsem tady po několika letech prastarou léčivku, devětsil lékařský (Petasites hybridus), který jsem viděla naposledy jako malá, u prababičky na samotě.  Devětsil je velice zvláštní a efektní květinka, časem ji popíšu i z hlediska bylinářského. Zhlédnutím obrázků získáte ke startu do nového týdne určitě alespoň jednu z těch zmiňovaných devíti sil. 😉

sobota 25. března 2017

Polib mě! Pozor žáby

Je jaro a to vyvolává pocity lásky nejen u lidí, ale i u žabek. A tak tady mám pár fotografií. Jeden skokan hnědý (Rana temporaria) se totiž vyhříval na sluníčku - a nechal se fotografovat. Sice se na focení neoběžoval umýt od listí, zato to byl vděčný model a v klidu (snad nebyl nemocný). In flagranti se nenechala fotit žádná dvojice, to snad chápete. 😉

V téhle strouze jich byly desítky... A jedna byla na břehu.
 .
Zprvu jsem byla velice opatrná.

čtvrtek 23. března 2017

Polévka se slzovkou, zelenou čočkou a kamutem aneb "Zabijačková" bez pašíka


Tahle polévka vznikla před pár dny pod mýma rukama a krom jednoduchosti oplývá i výtečnou chutí velice podobnou té zabijačkové, byť v ní není ani kousek pašíka. Proto jsem se rozhodla s vámi podělit o recept, který je podle zásad TČM a na snídani přímo ideální. I barva imituje celkem dobře „prdelačku“, protože pod vlivem zelené čočky ztmavne. 



čtvrtek 16. března 2017

Dorčiny klenoty

Zlato bílé prsty hladí,
přitahuje křídla blanitá,
sněženky, kosatec a talovín,
to je dnes moje elita. 

Opět jsem na vás myslela a fotografie si můžete kliknutím zase zvětšit! Co bych pro vás neudělala.😊

pondělí 13. března 2017

Zahřívající a ochlazující potraviny & tepelné (termické) účinky: (Pseudo)obilniny a luštěniny, 2. část

 Aktualizace 11.4. 2017

„Bez vědomostí o správné výživě je sotva možné těšit se dobrému zdraví.“  Tak to napsal již v dynastii Tang (618-907 n. l.) slavný lékař Sun Si Miao. Při jiné příležitosti tento lékař uvedl: „Léčí-li se nějaká nemoc, mělo by se nejprve přistoupit k terapii stravou. Teprve, když tato nepomáhá, přijdou ke slovu (rostlinné) drogy.“

Připomeňme si obecné doporučení z TČM: obilniny: 50-80%, vařená zelenina nebo luštěniny: 30-40%, maso: 5% a syrová strava (saláty, ovoce) také jen 5% (J. Kastner). Každý to máme jinak, moje strava je např. místo obilovin postavena hlavně na luštěninách a vařené zelenině, z obilnin hlavně rýže, maso jím málo, syrovou zeleninu nebo ovoce ještě méně (a to opravdu hlavně v teplých měsících). Na tom, že masa by mělo být v naší stravě o dost méně, ne je obvyklé a strava založená hlavně na vařené / dušené zelenině, luštěninách a obilninách, se však shoduje většina výživových doporučení.

V následujícím přehledu jsou popsány teplotní (termické) účinky jednotlivých potravin.  Vždy je nutné vzít v úvahu konstituci vašeho těla a teplotní tendenci! Někdo z vás bude potřebovat spíše mírně ochlazující potraviny (přílišný chlad nemá slezina - slinivka ráda) a jiný zas zahřívající stravu. Někdo potřebuje doplnit tělesné šťávy a YIN (více syrové stravy), jiný zas potřebuje kalnou vodu odvést pryč z těla (sklon k tvorbě vlhkosti). V těle každého z nás jsou jiné převládající tendence, proto univerzální návod na stravu neexistuje!

 

CO SI DÁT K SNÍDANI NEBO VEČEŘI ANEB V JEDNODUCHOSTI JE SÍLA


Snídaně by měl být VŽDY TEPLÁ (fyzicky teplá). Vaření je pro mnoho potravin nejlepší kuchyňskou úpravou. Jíškou nezahuštěné vývary z masa s obilninami a zeleninou jsou vhodné zvláště v zimě. Dobrý je např. hovězí vývar nebo vývar z drůbeže (kuřecí nebo krůtí skelety, vnitřnosti). Ne z vepřového masa (viz poslední díl). Z obilnin se hodí zvláště slzovka, rýže (pro osoby se sklonem k tvorbě horkosti se rozhodně více než rýže klasická dlouhozrnná ze supermarketu typu parboiled (předvařená) nebo natural, hodí rýže kulatozrnná), pohanka, vločky (nejlépe kombinace). Ze zeleniny pak zejména mrkev, s trochou jiné kořenové zeleniny dodá tu správnou sladkou chuť, kterou slezina-slinivka miluje. Doplněním „polévky“ o dlouhozrnnou rýži (tendence k tvorbě patologického horka v těle), quinou (neutrální), případně o pohankové kroupy nebo jáhly (obojí neutrální až chladivé) se z takového vývaru stane ideální snídaně, která rozhodně není klasickou polévkou, protože v ní skoro stojí lžíce a je tedy plnohodnotnou stravou. Slovo polévka je v uvozovkách, protože lepší, než klasické vodové polévky, jsou polévky husté (ne zahuštěné!), ve kterých skoro stojí lžíce a které jsou plnohodnotným jídlem, zejména na snídaně. S vodovou polévkou to na snídani nezkoušejte, krom vody v ní moc živin k nastartování nového dne nenajdete - auto vám bez benzínu taky nepojede. Vodu je lépe do organismu doplňovat ve formě teplé čisté vody, ne ve formě polévek nebo vody se sirupem či dokonce limonádami.

Dodatek pro redaktory z velkých serverů (a osoby jim podobné): nekopírujte, prosím, bez mého výslovného souhlasu celé odstavce. V mých článcích je spousta specifických prvků, co nikde jinde nenajdete. Pokud už se budete chtít inspirovat, obtěžujte se alespoň s přeformulováním vět. Já sama vždy zvažuju, co, jak (a jestli vůbec) z knih nebo jiných zdrojů smím použít!

 

OBILNINY ANEB ZRNO NENÍ JEN PRO SLEPICE


Dobře poslouží na snídani nebo večeři různé druhy VAŘENÝCH obilovin, buď s tepelně upraveným ovocem (jako kompot nebo krátce povařené v malém množství vody, jedná-li se např. o jablka či hrušky, vhodné je doplnění o zahřívající koření, např. skořici), či zeleninou (event. ořechy, pokud netrpíme přílišnou tvorbou vlhkosti v těle). Pokud tepelnou úpravu ovoce a zeleniny vynecháte a budete preferovat syrovou stravu, do těla přivedete příliš mnoho chladu, což okruhu slezina-slinivka, který je zodpovědný za trávení a „trávicí oheň“, neprospěje.  

Z výše uvedeného vyplývá, že do převažujících, zdraví prospěšných obilovin, NELZE započíst mouku, a to ani tu celozrnnou (zdravější neznamená zdravé!). Mimochodem, dnes již existují mlýnky na obilí, ze kterých si doma lze umlít mouku čerstvou. Jen kdyby nebyly tak drahé.

A jestli si na základě reklam myslíte, že müsli je zdravé, tak se nenechte mýlit. Z dlouhodobého hlediska müsli není vhodná forma obilnin, protože obiloviny by měly být vařené (pokud nedokážete odolat, můžete si OBČAS dopřát domácí kořeněné zapečené müsli). I ovesné vločky, zvláště namočené, nejsou to pravé ořechové.

 

JAK NAHRADIT MLÉKO ANEB VAŘILA MYŠKA KAŠIČKU


Na tomto místě si dovolím malou poznámku: od instantních obilných kaší jakéhokoliv druhu raději dál. Nic se nestane, když si občas nějakou dáte, ale být stabilně na instantních, vysoce zpracovaných surovinách, nikdo rozumný nedoporučuje (a přiznám se, že mně osobně to ani nechutná). Mléko v kaši nahraďte bud vodou nebo rostlinným mlékem, např. rýžovým, ovesným popř. sojovým (ne moc často, viz soja) nebo jablečnou šťávou. Čtěte vždy složení! Často totiž v průmyslově vyrobeném rostlinném mléku pijete spíš chemický koktejl z fosforečnanů, barviv a aromat. Z tohoto hlediska je pak lepší opravdové mléko. Pokud chcete domácí „bezmléčné“ rostlinné mléko z důvodu alergie, lze investovat i do přístroje na domácí výrobu.

Mandlové mléko má tendenci zahleňovat, zejm. u dětí. Rozhodně nepoužívejte kokosové mléko jako náhražku mléka (ve 100 g obsahuje kolem 17 - 18 g tuku a v mnohých tabulkách je to uvedeno nesprávně), oslabuje Střed, tj. slezinu - slinivku a žaludek a není vhodné u nedostatečnosti QI sleziny - slinivky.

Jen na doplnění: amarant, čirok, jáhly, kukuřice, pohanka, quinoa, rýže a slzovka jsou bezlepkové potraviny. Oves stojí na rozhraní, více v textu.

Poznámka k tepelným účinkům potravin: Pokud víte, že je vám pořád zima, ochlazující potraviny asi nebudou to pravé ořechové. Naopak, jste-li ty „horkokrevník“, chladivé potraviny vám tepelnou nerovnováhu pomohou vyrovnat.

pátek 10. března 2017

Krokusy a včelky aneb Poslední, 4. část

Tak dneska jsem stihla skoro Večerníček. Hezky se usaďte, relax začíná - a ne abyste to zaspali! 😉 Opět se vám všechny fotografie po kliknutí otevřou v novém panelu větší.

Kde je vystrčíno, tam je dovolíno. 😊

středa 8. března 2017